Středeční setkání židovských, muslimských a křesťanských duchovních vůdců vyústilo v požadavek ukončení krveprolévání v Izraeli a Palestině.
Setkání Fóra náboženských vůdců v Izraeli se zúčastnili mezi jinými také aškenázský hlavní rabín David Lau, imám a předseda koncilu muslimských vůdců v Izraeli šejch Muhammad Kiwan, patriarcha řecké ortodoxní církve Theofilis III., arménský patriarcha Nourhan Amougian a duchovní vůdce drúzské komunity šejch Muafak Tarif stejně společně s nově zvoleným izraelským prezidentemem Reuvenem Rivlinem.
Rabín Lau v zahajovacím projevu řekl, že by každý měl odsoudit násilí na nevinných a zdůraznil, že vraždu arabského teenagera Muhammada Abu Khdeira odsuzuje stejně jako násilnou smrt jeho vrstevníků Naftaliho Fraenkela, Gilada Shaera a Eyala Yifraha. Dodal nicméně, že izraelské obranné síly mají ve zvyku varovat obyvatele oblastí, které budou bombardovány, na rozdíl od jiných, kteří střílí rakety na obydlená místa. Lau následně vyzval všechny, aby chránili život, respektovali své bližní a neshody řešili přiměřenými způsoby.
Reuven Rivlin podotkl, že od náboženských vůdců se očekává, že v názoru odsouzení násilí budou jednotní, a že na nich leží těžký úkol uklidňovat tenze a najít způsob, jímž umožní vítězství hlasu rozumu. “Nejsme odsouzeni ke společnému životu – jsme si k němu souzeni,” řekl Rivlin.
Šejch Kiwan apeloval na všechny zúčastněné strany, aby vyzývaly k “bratrství, míru a respektu” mezi společnostmi. “Modlím se, aby celý svět vyslyšel náš jednotný hlas, jímž potvrzujeme, že nic není vzácnější než lidský život a každý čin jeho znesvěcení musí být kategoricky odsouzen,” řekl Kiwan.
Theophilis III. dodal, že křesťanští vůdci jsou oddáni poslání modlitby za mír a znovusjednocení, kterého nemůže být dosaženo “tanky na obou březích řeky, ale likvidací předsudků, nenávisti a zaslepení.”
Autor: redakce Shekel.cz
Autor
2 Komentářů
Za první vstřícný krok, by bylo možno považovat, vzdát se úsilí na zničení státu Izrael, vymazání z mapy světové, vyhlazení Židovstva, a následně genocidy z toho plynoucí. Pak je možno k jednomu stolu kulatému, bez předsudků zasednout. Je to tak těžké pochopit? “O)
Woodoo pokud by tyto podmínky Palestinci splnili, měli by vůbec s kým jednat o dvoustátním řešení?
The 1999 Likud charter emphasizes the right of settlement.
“The Jewish communities in Judea, Samaria and Gaza are the realization of Zionist values. Settlement of the land is a clear expression of the unassailable right of the Jewish people to the Land of Israel and constitutes an important asset in the defense of the vital interests of the State of Israel. The Likud will continue to strengthen and develop these communities and will prevent their uprooting.”
Similarly, they claim the Jordan River as the permanent eastern border to Israel and it also claims Jerusalem as belonging to Israel.
The ‘Peace & Security’ chapter of the 1999 Likud Party platform rejects a Palestinian state.
“The Government of Israel flatly rejects the establishment of a Palestinian Arab state west of the Jordan river. The Palestinians can run their lives freely in the framework of self-rule, but not as an independent and sovereign state. Thus, for example, in matters of foreign affairs, security, immigration and ecology, their activity shall be limited in accordance with imperatives of Israel’s existence, security and national needs.”
http://en.wikipedia.org/wiki/Likud#Charter
Čili shrnuto – strana Likud, a ta není nejradikálnější, počítá jen s jistou formou palestinské samosprávy a to v rámci nynějších obor. A nevidím důvod ani mechanicmus, kerý by ji donutil tuto svou představu jakkoliv měnit, byť jen o centimetr.