Dopraváci v Ostravě stávkují za vyšší mzdy. Chtějí zvýšení o 5 %, zatímco zaměstnavatel nabízí procento jedno a půl.
Abych rovnou vysvětlil nadpis příspěvku. Nechci aby to vyznělo, že je tu konečně stávka. Stávek jsme tu už měli hodně. Ale stávkou se to většinou nazývalo a principielně šlo o politický boj prodloužené ruky ČSSD. Jinak naše centrální odborové organizace nelze nazvat. I požadavky jsou vždy o něčem jiném – zrušení reforem, zachování stravenek, pád ministra. A nejčastěji a nejvíce řvou vždy státní zaměstnanci. Tedy ti, které živí soukromý sektor, jenž určitě stávkovat nemůže. Už vidíte majitele a dělníka pneuservisu v jedné osobě, jak posílá zákazníka, který chce přezout auto, pryč, že momentálně stávkuje?
Stávka v Dopravním podniku v Ostravě je tedy konečně stávkou ve smyslu původního určení stávky. Jde nám o peníze a zaměstnavateli vlastně taky. A teď to bude kdo z koho. Představme si takovou stávku ve firmě, která má na trhu konkurenci. Tou je třeba výrobce papírových pytlíků. Zaměstnanci budou nespokojeni a zastávkují. A majitel se musí rozhodnout, jestli jim přidá, nebo ne. Taková stávka může mít mnoho řešení. Od vyvzdorování si vyšších mezd zaměstnanců, po neúspěch stávky a návrat k původním podmínkám, ale až po krach firmy, kdy v době stávky na trh nastoupí konkurence. Je na zvážení majitele, co vše si může dovolit finančně a jak dlouho si firma může dovolit trh nezásobit. A samozřejmě i stávkující by si měli uvědomit, jestli jim riziko krachu firmy a ztráty zaměstnání za to stojí.
Jinak je tomu v odvětví, které má zajištěný monopol. Neuznávám proto jakoukoliv stávku na železnici, policie nebo hasičů. Je-li zde někdo nespokojený, tak stávkou neničí svého zaměstnavatele, ale veškeré obyvatelstvo, které se tím stává rukojmím. Pokud má někdo v tomto oboru dojem, že není dostatečně ohodnocen, měl by sbalit kufry a odejít jinam. Pokud se domnívá, že je tak dobrý, nemůže to přeci být problém. Pravdou ale je, že tito lidé většinou v soukromém sektoru nemají šanci. V tom sektoru, který celý ten státní aparát živí. A tak umí jen vydírat.
Stávka v Ostravě je tak něco napůl. Město by se dalo považovat za státního zaměstnavatele, stávka postihuje skoro všechny obyvatele Ostravy, stávají se tak rukojmími. Na druhé straně lze povolat řidiče i autobusy odjinud a jsme v oblasti soukromého sektoru, kde může zaskočit konkurence. V tomto případě je to ale o tom, že ta konkurence může být pekelně drahá a jestli by pak nebylo levnější stávkujícím těch 5 % přidat.
Nestavím se ani na tu ani na onu stranu. Jenom sleduji, jak ta stávka bude trvat dlouho a jak dopadne. Jsem jen nestranným pozorovatelem.
Autor: Tomáš Flaška
4 Komentářů
to, ze se nastvany clovek nastve a odejde z firmy jaksi resi jen jeho
vlastni situaci, ale neuci to lidi solidarite, spolupraci.
ja jsem v soukrome firme a taky bych spis odesel, nez abych organizoval stavku.
nicmene to povede k tomu, ze firmy budou pevnejsi a pevnejsi v kramflecich
a zamestnanci protoze nebudou umet drzet pospolu tak budou slabsi a slabsi.
takze ja tu stavku jako ostravak vitam, protoze uci lidi postavit se za svoje.
No ještě bych, Tomáši, nepodceňoval ta rukojmí… Jejich “rukojemství” z nich činí konečně taky nedobrovolné stávkující, už jenom proto, že nemohou tak rychle dojet za svou pivní demokracií.
A za druhé – jestliže systém stojí na prachách a nikoli na morálce, činí rukojmí z rukojmích systém, nikoli stávkující, kteří připravují systém o prachy a taky o jeho nabubřelé kecy, že ulice nikomu nic (s výjimkou volebních námluv) diktovat nebude. I já se snažím být nestranným pozorovatelem, nestoje ani na jedné ani na druhé straně, nicméně tvrdě proti nemorálnímu systému :o))
kdyby mel kapitalista kousek rozumu (a doposud ho asi trochu mel) tak by neutahoval srouby chudakum az tolik. protoze kdyz utahne srouby az moc, tak muze nahnat do naruce chudoby i dosavadni poklidne obcany a pruser/revoluce/nasili je na svete.
Stále se hovoří jen o penězích. Ve statistice jsem četl, že pracující v Česku, mají poloviční pracovní výkon, proti pracujícím v Německu. Stále to nedovedu pochopit.