Zatím jsme na náš náhrdelník navlékali vlastnosti, které už na první pohled vypadají pozitivně.

U dnešní perly je to trochu jiné. Pro mnohé je to symbol negace. Něco záporného. Nakonec posuďte sami, co může být pozitivního na slůvku NE?

Přesto si myslím, že bez umění říci ve správnou chvíli ne, nemůže náš život dopadnout dobře. A to i tehdy, když budeme říkat ano jen na to, co považujeme za dobré. Ale začněme u toho NE!

Král Šalamoun v úvodu své sbírky přísloví radí:

“Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!” (Přísloví 1,10)

Myslím, že o této radě není třeba dlouze diskutovat. Ten, kdo umí říci NE na nabídku, aby se podílel na zle, možná bude v té chvíli v očích druhých vypadat jako zbabělec. Možná si i způsobí problémy. Ale pokud se na to podívá s odstupem času, určitě nebude litovat.

Velice pěkně o tom hovoří úvodní píseň knihy Žalmů. Začíná popisem života lidí, kteří se zavčas naučili říkat NE::

“Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků,

který nestojí na cestě hříšných,

který nesedává s posměvači,

nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon,

nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.

Je jako strom zasazený u tekoucí vody,

který dává své ovoce v pravý čas,

jemuž listí neuvadá.

Vše, co podnikne, se zdaří.” (Žalm 1,1-3)

Ve druhé části této písně se její autor, který zůstal v anonymitě, věnuje osudu lidí, kteří naopak slovo NE neumí použít ve správnou chvíli. Jak vypadá jejich život z pohledu nestranného pozorovatele?

“Se svévolníky je tomu jinak:

jsou jak plevy hnané větrem.

Na soudu svévolní neobstojí,

ani hříšní v shromáždění spravedlivých.” (Žalm 1,4-5)

Když se ohlížím na svůj život, tak mám pocit, že přesně toto jsem prožíval, dokud jsem se nenaučil používat to kouzelné slůvko NE. Často jsem toho nasliboval tolik, že už nebylo v mých silách to vše také splnit. Připadal jsem si jako pleva, kterou unáší vítr.

Líbí se mi i závěr této písně:

“Hospodin zná cestu spravedlivých,

ale cesta svévolníků vede do záhuby.” (Žalm 1,6)

Na závěr ještě jednu myšlenku. V našem životě nemusí být problémem jen to, když nebudeme umět odmítnout zlo. Musíme se také naučit říkat ne ve chvíli, kdy bychom slíbili něco, na co už nemáme čas, síly a nebo prostředky. Lidová moudrost říká, že “stokrát nic umořilo vola”. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to pravda.

Prosme Boha, abychom dokázali správně používat nejen ANO, ale stejně tak i opačné NE. Když se to naučíme, bude náš život mnohem radostnější. Rozhodněme se, že dovolíme Bohu, aby na náš náhrdelník navlékl UMĚNÍ ŘÍCI NE. Určitě tohoto rozhodnutí nebudeme litovat.

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také od autora 26. díl: zde