Při čtení diskuzí pod články zde na Shekelu mám poslední dobou takový divný pocit. Jako by mnozí diskutující brali fórum jako bojiště, kde se jeden snaží druhého přebít argumenty. V duchu zásady: “Pravda je jen jedna. Ta MÁ!”
Při čtení jedné diskuze se mi vybavil text Písma: “Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.” (Přísloví 16,18) Začal jsem hledat další texty o hříchu, majícím kořeny v ráji u stromu poznání. Myslím, že mohou být poučné, třeba jako tento z knihy Přísloví: “Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.” (Přísloví 21,4)
Kam tento hřích vede?
Prorok Izaiáš konstatuje: “Do podsvětí byla svržena tvá pýcha, hlučný zvuk tvých harf. Máš ustláno na hnilobě, přikrývku máš z červů.” (Izajáš 14,11)
Komu hrozí pýcha?
Pohanům: “Hle, toto byla nepravost tvé sestry Sodomy; pýcha, sytost chleba a sebejistý klid, který měla i se svými dcerami. Ale ruku utištěného ubožáka neposilovala.” (Ezechiel 16,49)
Židům: “Přísahal Panovník Hospodin při sobě samém, je výrok Hospodina, Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova pýcha, jeho paláce mám v nenávisti. V plen vydám město se vším, co je v něm.” (Ámos 6,8)
Pýcha hrozí všem – křesťanům, židům, muslimům i bezvěrcům. Nikdo z nás proti ní není imunní.
Při bohoslužbě se bavila skupina věřících o tom, jak se jim daří bojovat s hříchem. Jeden z nich pronesl: “Dříve jsem měl ještě poslední problém se svou povahou – chyběla mi pokora. Díky Bohu, už ji mám.”
Přál bych si, aby v diskuzích zde na Shekelu zavládla atmosféra, ke které vybízí slova Písma: “Všichni se oblecte v pokoru jeden vůči druhému, neboť `Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost´.” (1. Petrův 5,5)
Na blogu iDNES.cz jsem si před časem dovolil napomenout křesťana, jehož příspěvky moc nesvědčily o tom, že by jeho srdce bylo plné Boží lásky. Odpověděl mi, že přece musí hájit svého Boha, jehož jméno autor článku urážel a zesměšňoval tím, jak se o něm vyjadřoval.
Opravdu musím obhajovat svého Boha? Copak on se neumí obhájit sám. Je můj Bůh vládce a stvořitel vesmíru? Tak proč mu nedopřát prostor, aby se bránil sám?
I zde na Shekelu občas dochází k zesměšňování Ježíše tím, jak je nazýván – různými přívlastky a jmény. Podle mého názoru je to stejné rouhání, jako kdybych já zesměšňoval Alláha nebo JHVH.
Mám se nad tím jako správný křesťan rozčilovat a hájit jméno mého Spasitele? Nezapírám tím Boha, když to nedělám? Osobně věřím, že ne, protože na rozdíl od Boha nevím, co autory podobných výpadů vede. To ví jen on, protože vidí do lidské mysli i do lidského srdce.
Jednou přijde Boží soud. Jen on ví, zda je naše rouhání motivováno neznalostí, nebo je to projev odboje proti němu. Pokud je za naším jednáním neznalost, můžeme doufám, že k nám bude jednou Bůh v soudný den milosrdný.
Autor: Vlastík Fürst
Autor
9 Komentářů
Včera jsem si v kavárně přečetl v Süddeutsche Zeitung recenzi na německý překlad slavné knihy profesora Guy G. Stroumsa-y z Oxfordu , “Das Ende des Opferkults, Die religiösen Mutationen der Spätantike”. Vyšla původně francuzsky a existuje samozřejmě i v anglickém překladu. Chtel bych ji tady vrele doporucit. Je to jedna z nejzajímavějších knih o původu křesťanství. Opravdu zdroj inspirace a porozumění pro to, co to křesťanství je, jak vznikalo, kde má své židovské kořeny a kde jde dál. Je to o překonání náboženství stavícího na institucionalisaci kultu obětování, které bylo pobožnosti provozované na veřejných obětních altarech a které Stroumsa chápe jako pouhý kulturní fenomén, tak jak je znám z Antiky, které mravně de facto jedince k ničemu nezavazovalo. Vznik a především rozšíření křesťanství vidí Stroumsa v souvislostech se zničením Chrámu v Jerusalemě v roce 70 našeho letopočtu, přechodu od náboženství státně a kulturně determinovaného k náboženství individuální zbožnosti. Toto “náboženství bez chrámu” se rýsovalo sice již v myšlenkách starozákonních proroků, ale až zničení Chrámu přinutilo Židy ke změně paradigmatu. Stroumsa mluví ne o transformaci ale o ATHROPOLOGICKÉ REVOLUCI, která je se vznikem křesťanství spojena a zdůrazňuje v ní úlohu Židů. Křesťan Origenes argumentuje proti konservativnímu antickému filosofovi Kelsosovi: ” Tato pravá víra je zakotvena v lidských srdcích a vyzývá k odporu a povstání proti stávajícím poměrům”. Vida, jaký revolucionářský podvraťácky náboj v sobě křesťanská zbožnost obsahuje! Jestlipak to ti naši dnešní církevní hodnostáři v té své svatouškovské zaprděnosti alespoň tuší?
Díky za informaci.
Milý pane Fuerste, kdyby aspoň argumenty….Náboženské disputace patří koneckonců do obou tradic. Ale obávám se, pokud někdo chápe nesouhlasný názor jako osobní útok, a to se zde ( a nejen zde)zhusta děje, je opravdu něco shnilého ve státě dánském. To lehkověrné zaměňování citově nezabarveného ” je to hloupá myšlenka” za “ty jsi hlupák” ( popřípadě preventivní ” takže chceš říci, že jsem hlupák?!”)je skutečně velmi rozčilující.
Dovolím si (dokonce s pocitem potrefené husy!!) taky jednu glosu.
1) Vznešený se určitě obhájí sám.
2) Pokud odlehčené přívlastky jimiž toho žídka z Galileje častuji někoho zraňují, stačí mi napsat, že ho zraňují, budu slova vážit. Ne vždy, protože by mne to nebavilo, ale nechci zraňovat.
3) Provokovat naopak chci. Protože mám pifku na všechny, kdo mají jen svého b*ha. Muslimského,židovského anebo jiného.
4) Nikdy se nenavážím do Ježíše, abych psal proti němu. Vždy se navážím jen tehdy a do těch, kdo pro Ježíše pomaličku zapomínají na Vznešeného (nějak se jim to slívá, ale ti zbývající z “jejich” Trojice, jakoby tu skoro nebyli tolik podstatní … A tak se rodí “víra” ve své fundamentální podobě, kterou taky nemusím, neb jest škodlivá. Ne těm, kdo jí propadnou, ale těm, kdo jí nepropadnou a sjou tak zákonitě pro ty “věřící” jakými odjinud, jak ostatně píšem sám, Vlastíku.
5) Zatímco podstatou té glosou touto zmiňované pokory je věrnost Tomu, před nímž ani nelze být jiný než pokorný. Tedy pokora neslužební, nereprezentující nějakou “víru” a její rysy. Proto nechápeme, proč jsou lidé zabíjeni za karikaturu. A je nepochopitelné, proč nejsou ještě všichni “nevěřící psi” mrtví. (Ostatně jsou to taky bližní, a hlavně Vznešený se přeci obhájí sám, takže…)
Summa: Z pokory před Vznešeným nebudu zraňovat toho, koho označení Galilejský zraňuje, ale musí mi to říci a já se ho zeptám, co ho tak děsně zraňuje, a jak přežívá tzv. “nevěřící”. Tolik k mým “urážkám”.
viz (1) – nečetl jsem, ale jak vidno z toho, co napsal Stepan, zdá se, že už i helénisticko-křesťanský svět začíná chápat, že obrazy o oběti, krvi, veleknězi a Beránkovi jsou pouhou (dez)interpretací tóry. A to je také důvod, proč imrvére furt křičím – pojďme pochopit *korban, pojďme se věnovat kořenům Ježíšova poznání, poslání, učení i života. A to je bez ohledu na provokativní formu toho volání, křik zatraceně pokorný (abych to vrátil od potrefené husy k meritu článku :o)).
Jeden slovenský kněz ve svých promluvách řekl: “Pýcha peklom dýchá”. Občas tímto slovním spojením zlobím svou “nevěřící” sestru. Nevěřící dávám do uvozovek z toho důvodu, že neznám nevěřícího člověka. Každý v něco nebo v někoho věří. Případně někomu věří nebo naopak nevěří a tím defakto svou proklamovanou nevíru dokazuje svou víru.
Lidi chodí na diskuse z různých důvodů. Někdo čeká za bukem jen na to až se objení nějaká ta hrubka. Autora příspěvku pak setře bez ohledu na to co bylo sděleno. Někdo se urazí když je mu v diskusi tykáno. Rozhodnu-li se vstoupit do “jámy lvové”, nemohu počítat s tím, že tam budou sedět, případně poletovat jen holubice míru. Mám právo hněvat se na nesouhlasné názory nebo se pohoršovat nad domnělými urážkami? Jistě, mám ale tím přebírám to co do příspěvku nemusel nikdo ani ve zlém úmyslu vložit.
Ve Starém zákoně můžeme číst i pokoji. Novém zákoně se dočteme o tom jak se budou lidé přít a nebudou pokoj mít. Je tam ale také napsáno “Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám…”
Pokud chci aby kára, kterou společně tlačíme dorazila do cíle nemohu do maznic nad ložiskem sypat písek. Chvílí se sice radovat můžu ale jen do té doby než i mi dojde – dál už se nejede.
PF 2012 přejí Mayové
Vážím si kritiky nepřátel. Je lepší než plácání “přátel” po ramenou. Doufám, že neodsoudíme třeba Haškova Dobrého vojáka Švejka a hlavně tu figuru, kterou tak nádherně zahrál Miloš Kopecký.
Tony, ani já nemám nic proti kritice. Ale mám zkušenost, že pro někoho, když dojdou argumenty, tak je dobré i urážení a zesměšňování. (Feldkuráta Katze zahrál pan Kopecký nádherně.)
ad7)Vlastík Já taky nemám rád vykonstruovanou kritiku. Nemám rád ani kritiku oprávněnou. Člověk většinou bobře ví kdy a na kolik to podělal. Někdy člověk nemusí udělat vůbec nic. Jen se třeba mírně opije a příslušníkům VB popravdě odpoví jak se jmenuje “Šéna” Ti ho okamžitě sbalí. Odvezou na záchytku. Kontrola OP dá nebohému sice za pravdu ale co když už ho tam zavezli tak ať tam zůstane i když nenarážel na problémy s generálem Šéjnou. Moc dávno jsem si do nicku napsal Antonin,B Často se stávalo, když už došly protistraně argumenty tak zažali útočit na mně jako A. Baudyše. Když jsem pochopil co to nick je zvolil jsem po zralé úvaze “zlatecasysocialismu” No co bych povídal…
Je rok 2012. Je spojován s různými proroctvími. Katastrofickými scénáři ale i s naděli: “Bude líp”.
PF 2012 přejí Mayové
A nikoho nenazývejte na zemi otcem. Jediný Otec váš je na nebesích. Jsou to Ježíšova slova. Ježíš Nazaretský nebyl biblický Mesiáš ani Kristus. Nicméně byl Božím synem, který přišel hlásat Boží království.
Kdo se chce podívat na pohodový film Svatý Filip Neri
PF 2012 přejí Mayové