A budete mi duchovní aristokracií a lidem odděleným (mamlechet kohanim we-goj kadoš čteme v Písmu několik málo veršů před vydáním tóry na Sinaji (ex 19:8). Nedávno tento pokyn uposlechla i duše, kterou jsem kdysi znával. Vlastně se známe pořád, jenom ji nepoznávám.
Kdysi to bylo svobodné, pudové, nádherně divoké stvoření. Ted je to sice asi (a razítkově určitě) dítko Jisroele, ale je to maličko k nepoznání. Jakoby to nové stvoření jen „cosi“ plnilo. Na otázku „Ty už ne…?“ odpovídá pohoršeným, „no jako žid už asi ne, ne?“ Ke všemu tónem, jako bych byl úplně nedovtipný…
„Nojo, ale tak mi vysvětli, proč žid nemůže?“ – „Já nevím, ale je to v tóře!“ – „Skutečně a kde?“ (A to prosím nejsem žádný karaita!!) — „Nevím, ale je to tam, a o tóře se nediskutuje….“
Ufff. Tak o tóře se nediskutuje? To je jako popřít existenci talmudu a veškeré židovské tradice, která na diskusi o tóře a jejích tajemstvích stojí. Nu, škoda dušenky, řekne si možná nějaký anděl rozletu a zhasne svůj kahánek. Ale to by nebylo až tak smutné.
Horší a mnohem horší je skutečnost, že tato nová duše z Jisroele (ale přiznejme si, že podobě novopečená košťata najdeme i mimo jidiškajt) začne velice podobně jako študák přetékající zrovinka jen a jen tématem své bakalářky, brát do ruky brejle a metr, a z nanejvýš ušlechtilých pohnutek vyžaduje, aby podobné pošetilosti jako on sám řešili a konali i druzí. „Jak může on jako žid…“ – „Jako žid, by přeci měl …“ — Souhlasím. Jako žid by měl, ale jak vidno, tak on i jako žid klidně může (nic takového nedělat, a už vůbec ne kvůli zlatejm očím někoho, kdo je přesvědčen, že o tóře se nediskutuje!!)… Naopak. Aspoň, že není pokrytec a nedělá to jenom proto, že by jakožto žid měl.
Protože, jakmile anebo teprve až pochopí, že to všechno, co by měl jako žid dělat, jsou poměrně neúprosné zákony vesmíru, teprve tehdy si asi už jen tak netroufne je porušovat. Jen malé procento lidských bytostí totiž kojí své děti jedem.
Nahrazovat poznání plněním lze. Tendujeme k tomu všichni. Ostatně chci-li honem honem řidičák, s-Kartu anebo toho nejlepšího prezidenta, tak prostě splním a moc se po poznání nepídím. Sefiru *daat mohu tady v tomto věku, aby mi nepřekážela na cestě ke přepážce, nějak obejít, ale ona je tu především proto, abychom došli nejen k té zvolené přepážce, ale dokonce až k „turniketu“ a možná i o fousek dál. A tam už se *daat obcházet nedá…
Je totální nesmysl namlouvat si, že nějakým plněním čehokoli děláme zadostiučinění Velkému Šéfovi. On to nenarafičil kvůli Sobě, ale kvůli nám. Proto je tak potřebné poznat také šorašim (kořeny) jednotlivých micvot. Jako například v tom minulém povídání, jak nelze být židem po krvi, kde klíčem micvy není extrovnost krve, o které se nediskutuje, ale vlastně pouze „modloslužba“. A stejně je tomu v rámci všech micvot, které nejsou žádnými „příkazy a zákazy“, ale šancemi. Pravda, jako opovážlivec mohu nabízenou příležitost svobodně a trochu zpupně zmeškat – dokonce i vědomě. To je otázka volby. Ovšem včetně toho, že volím i následky. Že za to ponesu odpovědnost – o které se taky v Dopise mluví (nasvtěvující nepravost do třetího a čtvrtého pokolení – ex 20:5). A tady už přestává všecka sranda, protože tím zvoleným „nechci, nemusím“ okrádám ty ostatní o záplavu dobra, které jsem mohl spolu-vytvořit, kdybych…
Ale to jsme přesně u toho jadérka. Micva jako tvorba. Jak mohu něco spolu-vytvořit, když jenom cosi plním? Vždyť kam se poděla kreativita toho tvoření? Kam se poděl ten otisk boží v tvůrčím jedinci, když jenom netvůrčím způsobem plní? Ne nadarmo se učíme, že micva vykonávaná bez radosti, je neplatná. Že je téměř na roveň rouhání. Modlitba bez radosti radši nemá zaznít. Kdo nemá důvod děkovat, není žid (jehudi – od kořene hodaa). A dokonce, povolíte-li mi maličkou nadsázku, takový plnič – široko napříč celým spektrem synů člověka – je pošetilec, o kterém ukřižovaný tesař prohlásil (křesťan, nekřesťan): Pane odpusť jim , protože nevědí co činí…
Občas se některý plnič anebo novoplnič tendující k pověře, že o tóře se nediskutuje (Samozřejmě, že se nediskutuje. Když poznám !! Protože poznám-li, pak už mnoho prostoru na „diskutování“ nezbývá, ale diskuse může probíhat dál!!) , tedy občas se někdo takový uchyluje k obrannému a taky dost nezdravému manévru, že prý to dělá a vyžaduje po svém okolí (že to děláme a máme přikázáno) právě proto, že BigBoss chtěl, abychom byli lidem odděleným (goj kadoš).
A dostáváme se opět k plnění a oddělování. Jak se mohu od něčeho oddělit, když nevím proč to dělám? O tom, že neplácám do větru, nás snadno přesvědčí institut celibátu. A jeho obcházení a boje, které s ním vede logika přírody i vesmíru. To nemá být povinné. Ale jen záležitostí volby. (Navíc nebiblické!). Ale stejně tak (rovněž nepřirozená!) je volba jedince buď dobrovolně oslepnout anebo se nechat oslepit vějičkou, že oddělenému lidu „sluší“, když něco vykonává anebo nedej Příroda dokonce plní. Takový se vlastně odmítáním poznání (maskovaným důvěrou v tradici generací) staví na roveň svévolníků – protože i on, nevěda, nemůže tvořit. A tak okrádá přinejmenším ty ostatní o záplavu dobra. Zase řečeno jednoduše: Nekojí se sice jedem, ale uniká mu, že to není jen pro jeho bezpečí, ale že je tu taky pro ty ostatní.
Ale především, snažit se namluvit si, že dělám, nevím co, jenom proto, že mám být odděleným lidem, je jakási duchovní sebevražda. A ve chvíli, kdy navíc jenom pro potřebu „když já, tak i ty“ něco stejně pošetilého požaduji i po druhých, je to přímé porušení Pokynu budete mi duchovní aristokracií a lidem odděleným. Protože Vznešený neřekl: stanete se lidem oddělujícím a rozdělujícím … Ale: Vaše oddělní je tu proto, aby se kladly otázky. A poznají všichni, že jáť jsem Hospodin... Kdo na ně nedokáže odpovědět uspokojivým způsobem, ten tento důležitý pokyn neplní. O tóře se diskutuje.
Autor: Jaroslav Achab Haidler
53 Komentářů
Achabe, víš, proč to JE I o krvi? :-) . V tom předchozím článku mi chybí právě to “i.” Nepochopil jsem z toho Tvého “minulého povídání, jak nelze být židem po krvi,” že po krvi Židem být nelze. Vždyť sám tady dáváš příklad, že “žid by měl,” ale dělá si to jinak…. To myslíš konvertitu a nebo Žida? Nebo že by odpověď měla znít: proto přece tady je napsáno “žid” a ne “Žid.” ??? Pravda, v minulosti se psalo v češtině (nikoli v němčině) malé písmeno a někteří (jako prof. Franěk z”l) to tak psali i nedávno, ze zvyku.
Abych byl přesný – vlastním a v muzeích jsem viděl židovské texty psané latinkou, německy (nikoliv jidiš-tajč, ale Deutsch), ovšem s malými písmeny i u podstatných jmen, což je typické pro jiné germánské jazyky, ale ne pro Deutsch.
Proč to nenecháš být? Tím, že jsme většinou neudělali ten druhý krok – tedy “tatínkovcům atd.” neumožníli VE SKUTEČNOSTI gijur (praxe je v drtivé většině žel taková, že se lidé vyděsí nebo zhnusí a odejdou, když jim “landsbergovci” nutí způsob zavazování tkaniček u bot). To je podle mne podstatné – že ztrácíme i tam, kde bychom měli další generace.
A hlavně: židovství fakt není křesťanství. A ta krev (byť tolikrát ředěná a občerstvovaná) tam vždycky nějak je. Díky tomu se tradice uchovala v základě až podnes. Díky tomu, že do toho může sice mluvit kdo chce, ale jen ten, kdo je Židem podle halachy, tu halachu může interpretovat závazně. jinak by z židovství nezbyl už dávno ani ten “-ismus.” Ale to je na článek, ne na “komentář” pod ním. Píšeš to dobře, ale tohle mi v tom podstatně schází.
bs*d
Já jsem pochopil, žes nepochopil, už v příspěvku v minulém článku, a plně to respektuji. Víc s tím ale asi nenadělám. Ba co víc, domnívám se, že v obou článcích je přítomno i to, co ti tam údajně “chybí”. Ale pochopitelně, mol jsem to napsat tak, že to není k pochopení, a pak to tam ani nelze vidět.
O textech, které jsi spatřil v muzeích se nedokážu vyjádřit, protože naopak v tomto případě zase uniká mně, o jaká velká písmena ti kráčí.
Abychom všichni zdrávi a naplnění byli. A třeba i plnili či neplnili :o)
Ohledně těch velkých a malých písem mi jde o to, že v češtině urputně bojujeme za “Žid” nebo “žid,” přičemž křesťan, husita, muslim, šintoista píšeme s malým počátečním písmenem. V angličtině to je šmahem velké všechno, v němčině také. Pokud se podíváš do některé Ročenky společnosti pro dějiny židů v Československé republice, jsou tam vedle sebe články psané německy i česky. V češtině bývá většinou psáno “žid,” ale občas i “Žid.” Mám několik modlitebních knížek z 19. stol., kde je právě sice zrcadlový překlad z hebrejštiny do němčiny, ovšem, nejspíše po vzoru jidiš-tajč a vlastně i hebrejštiny nejsou vůbec uvnitř vět velká písmena u podstatných jmen. Čeština rozlišuje mezi příslušníky hnutí (třebas náboženského) a mezi skupinou obyvatel, například. Takže “pražané” a “Pražané.” Kdyby ve Zdibech vznikla náboženská společnost, tak ve slovníku nových náboženských směrů budou její příslušníci psáni jako “zdibané,” kdežto jejich muslimští sousedé budou v týdeníku Mladý Zdiban nazýváni Zdibany, tedy jsou to Zdibané – občané města.
Rovněž národy píšeme s velkým počátečním písmenem.
A tak “židé” jsou podle malého písmena ve tvém článku nikoliv národem, ale, podle Tvé ortografie, příslušníky náboženské společnosti. Kdežto psáti “Židé” evokuje národ.
Možná jsem Tě, milý Achabe, nepochopil, ale nejsem sám, kdo četl Tvůj článek a udělal si pro sebe obdobný závěr. Akorát si to nechal pouze pro sebe a pro mě.
Tady to čtou různí lidé. Snažím se číst i očima těch, co o Judentum mnoho nevědí. Někteří “případi” ovšem se budou vždy chytat jakékoli příležitosti, aby dokázali, že “Nová smlouva” je ta jedině platná. Těm asi není pomoci.
To “i” mi tam prostě v Tvých textech stále chybí, protože je-li tam, tak zakryto vymyšlenou frází o tom, že to není o tom. Nojo, ale co bude potom? :-)
Máš pravdu, hlavně abychom všichni zdrávi byli. Pak pohoda a i trocha štěstí (stejně není nic náhoda) přijde. Ale hlavně zdraví duše i těla. Bez ironie :-)
ad 3)
Tak pojďme v duchu článku: Klaďme otázky (k tématu článku). A poté i k reakcím.
a) jaké “i” ti chybí ve vztahu ke goj kadoš ?
b) co máš na mysli “vymyšlenou frází” ?
c) proč ti vadí, že lidi čtou ?
Šabat šalom
Michale v 1)pises konvertita ALEBO Zid,ja som si doteraz myslel,ze procesom konverze dotycny prijima novu dusu,po tretom odmietnuti sa rodi nova zidovska identita.A ma byt zachovavany v ucte za to,ze prijal obtiaznost oneho zavazku a nie byt vymedzovany?ale asi som to nepochopil spravne.
P.S.A krv nieje dusa ziva?smile.
ad 1+3) Zkusíme to ještě jinak, Miško
a) kdy Pámbu “vyrobil” prvního žida
b) a proč vlastně ?
c) kdo “vyrobil” vašince ?
d) jsou “tamtinci” něco méněcenného ?
e) může “tamtinec” konvertovat ?
f) a co s ním potom. Nikdy nebude “vašincem” ?
g) a co s “našinci”, kteří tvůj projekt “našincismu” z duše odmítají ?
h) a co si vlastně přeje tóra ???
Sladký Chavez
Tak jestli dobře chápu, Michale, tak jde o to, že konvertita k židovství, pokud má třeba národnost moravskou, nemá právo říkat si žid (narozdíl od vyznavače křesťanství, kterého automaticky křesťanem nazveme, ať už je národnosti jakékoli). Pokud se chce stát židem, musí se zbavit své národnosti a v několika generacích osvědčit věrnost a tak splynout – asimilovat? A do té doby tedy se na dotyčného přifařence hledí jako na toho podměrečného (abych použila toho pěkného Cipina výrazu), pokud vůbec žida? Tedy žid a Žid je neoddělitelné a kdo chce být židem, musí být zároveň i Židem?
No a pokud jde o ty tatínkovce, tam už jsem tedy totálně zmatená. Tam snad jde právě o to, že jim v žilách koluje židovská krev, sdílejí tedy stejně pohnutou historii, a stejně se na ně komunita dívá skrz prsty, i když se k židovství hrdě hlásí? I ti jsou podměreční?
Ad 7 (plus trochu k ostatním, promiňte, tlačí mě předšábesový čas): Achabe, asi čteš moc rychle. Mně NEVADÍ, že lidé čtou. Naopak, to je dobře, že nezapomínáme písmenka, slova a věty. Mně je líto, když se lidem předkládá něco, co není mainstreamem judaismu, jako že to je jediná berná mince. Aspoň tak na mě a na lidi, se kterými teď o tom mluvím, připadá. Snahy předělat židovství, už tak rozvětvené v několik tradic, k obrazu svému křesťanskému. Aby se snáze spolkly všechny ty odlišnosti. A, promiň, ale v poslední době se mi zdá, že k tomu trochu, možná podvědomě, tady na Šekelu texty směřují. Takhle si “ekumenu” nepředstavuji. Jedu na tryznu k 27.1. a pak povedu Kabalat šabat u-maariv, takže teď jen velmi stručně:
Otázky a) až h) si umíš zodpovědět stejně jako já, odpovědi se budou shodovat, o tom jsem zatím přesvědčen.
Neexistuje “můj projekt našinismu,” to jsem si nevymyslel já, to přece dobře víš. A také sakra dobře víš, že o tom neustále přemýšlím a že nejsem tupý nudnik, co jen lajnuje bez rozmyslu. (Kdo to má snazší je ovšem otázka, ale o tom se tu i jinde i díky Tobě psalo mnohokrát.)
Ad 8: Každý ger cedek, tedy proselyta (módně konvertita)dostává tradičně (i u reformních, samozřejmě) do ruky glejt, na němž bejt din (dům soudu čili rabínský soud) napíše jeho/její nové hebrejské jméno a také, že tento jest přijat/a (nebo se zavazuje) k židovskému lidu a k Cionu. …. Stal/a se jedním ze členů rodiny Izraele (někdy se píše: je součástí národa Izraele atp.). Řekli jsme mu/jí: ty jsi náš bratr (sestra). Píše se tam vždy o jeho schopnosti a znalostech ve vztahu k modlitbě a celkově o jeho znalostech židovského práva, které mu umožňují právě podle tohoto práva – halachy – státi se jedním z nás.
Jo, to je všechno hezké, ale VŽDY, více či méně tvrdě, stejně židovské komunity, co mají jasnou převahu Židů s původem židovským aspoň z jedné strany, že to dostane “nový Žid” vždycky nakonec “sežrat.” Prostě to tak je, však i naši moudří nás dávno učí (klasicky zdánlivě v rozporu): Ger cedek by měl říkat v modlitbách a požehnáních místo “Bože můj a Bože našich předků” pouze “Bože můj a (lidu) Jisrale….” Jiné autority ovšem toto nepodporují. Je to už skoro dvě tisíciletí ne-li více, kdy se tímto problémem vážně začali zabývat naši moudří natolik, že to potřebovali zapsat.
Vycházím při tomto psaní rovněž i z vlastní praxe, co vidím ty tři desítky let, co to mám možnost více pozorovat: Velmi často se stává, že takoví, jaké popisuješ v tomto článku, milý Achabe, jsou pak celkem přirozeně vytěsněni do “modlokouta” a jakmile se jich tam sejde více, tak mají větší sílu “praktikovat podle svých? představ” a začnou se silně vyhraňovat vůči těm Židům, co o svém židovství “nic nevědí.” Bývá to pak hodně zlé, ale o tom snad tady ani nebudu psát.
Ještě k “dada:”
Nebuďte zmatená, zmatené je zatím skoro všechno, co tu čteme (i to mé :-D ). Ve většině regulérních židovských obcí v ČR jsou tatínkovci už od r. 2007 opět po více než desetiletí řádnými členy (kromě Prahy, ale to jsem psal jinde.) Problém nastává, že pro ně nebyl většinou učiněn dostatečně jasný krok: Většinou totiž zůstává jen na papíře ve stanovách, že jim obec umožní ve vlastním i jejich zájmu co nejlepší cestu ku gijuru, který ovšem v toěchto případech bývá trochu jiný, ale to Vám už jistě přijde logisch :-)
Ale je fakt, že i na tatínkovce se našinec, když se mu to hodí, kouká někdy skrze prsty. No, VŽDYŤ I ŽIDÉ JOU JENOM LIDÉ. Tohle by měl číst každý, kdo si v našich končinách vybral jako hobby judaismus a nikdo z jeho rodiny nemá zkušenost se šoa tak, jako naprostá většina evropských Židů.
Howgh a těm, co to slaví, gut šábes, ostatním a všem dohromady dobrý weekend!
Snahy předělat židovství k obrazu svému křesťanskému, aby se lépe spolkly všechny odlišnosti, to narážíte Michale na co?! Mohl byste uvést konkrétní články, kde se něco takového děje? Samozřejmě až budete mít čas.
Tomu vytěsnění do modlokouta se tedy vůbec nedivím, takovýto systém tomu vyloženě nahrává.
Tak už se jen zopakuju: chvála soliterům! A díky tomu, který jim dává vyrůst. Užijte si odpočinutí!
je to smutné čtení.. je to jako mluvit do zdi, s malým..z
vždyť to je to milé, každý rebe je milovaný jako děťátko neboť mezi ním a nebesy už nic není, žádný prostředník. každý diskutuje a vykládá zákon jinak, tak trochu posvém..aby vyhověl naší jinakosti. máme zas být stejní?
Tak to, abych si tu krev nechal řádně prozkoumat. Nejlépe elektronovým mikroskopem. Snad tam budu mít také pár protonů a neutronů s nějakým tím elektrónem, a v neposlední řadě, snad i něco kvarků s gluony. :O)
http://www.reflex.cz/clanek/stary-reflex-tema-reflexu/25884/proc-jsou-zide-nejchytrejsi.html
JXD mě opět nezklamal 8-)
Presne tak,nesklamal.Mohol siahnut po Kurasovi.mal by to presnejsie a priehladnejsie.
Od roku 1901,ked sa zacala udelovat do roku 1975.bolo 15,4percenta udelene zidovskym laureatom.
Ekonomia 29,29%
Fyziologia a medicina 22,61%
Fyzika 21,36%
Chemia 10,23%
Literatura(JXDopmijana)6,94%
Mier6,7
0Zidia tvoria 0,5%ludstva.
Americky historik vedy G.Sarton prepocital ze 1150 do 1300 bolo na svete v kronikarskych zaznamov Europy,islamu,Ciny,Indie ,Japan zaznamenane bolo 625 slovutnych vedcov.Z nich 95 zidov.Opat priblizne 15%.
Celkovy pocet ludi sa odhaduje 300 mil.Z toho 1,5 mil.zidov.OPat 0,5%.
Tridsat nasobne vyssi pocet aakoby proporcne zodpovedal skutocnemu poctu
zidov.
A mozno by pochopil,ze je rec o vzdelavani,a to preto,ze hlavnym ucelom vzdelavania je zuslachtovat ludsky charakter a priblizovat cloveka k jeho Tvorccovi.DT11,19,Jozue 1,8.napr.Udrziavat odhodlanie pilne objavovat vecnost a usilovat sa o dobro.smile.
Tak to se tedy nehodí tak kvalitní krev ředit, a když už, tak něčím zaručeně stejně kvalitním. Třeba geny prostitutky, která vlastně žádnou opravdovou prostitutkou nikdy nebyla. Vyslechla jsem výklad rabiho Jicchaka Seiferta o Rachab (http://www.youtube.com/watch?v=n9wKL1uo9Lg) a udělal na mě velice silný dojem, musím se podělit. Netušila jsem, co to bylo za vzácnou ženu. Byla tak krásná, že mužům, kteří ji jen jednou v životě zahlédli, to stačilo k tomu, aby při vyslovení jejího jména ejakulovali. Ona sama byla ve skutečnosti počestná hospodská, ale co naplat, když každému chlapovi, který se na ni podíval, hned stál, a tak se pod záminkou jídla chodili do jejího počestného podniku houfně ukájet? A tak byla prostitutkou, aniž by se kdy jakého smilstva dopustila. Navíc to bylo z její strany navýsost milosrdné, neboť mužové toho města byli již celou generaci hrůzou z Izraelců naprosto ochromení a opustila je veškerá mužná síla (bez Rachab by si nevrzli). Tak to vrhá na celý biblický příběh úplně nové světlo.
Měla jsem takové (asi mylné) povědomí, že židovství si na konfrontaci různých pohledů zakládá, že ji podporuje, považuje za přínosnou, to mi bylo hodně sympatické. Že se opravdu o Tóře diskutuje. Možná je to ale spíš hudba minulosti, že? Zatím se mi zdá situace obdobná jako u křesťanů. Moc velká ochota dívat se jinýma očima nebo prostě jen nově se moc nenosí.
Tak se připojuji k přání, abychom všichni zdrávi byli na těle i na duši (totéž přeji i panu rabínovi), protože mám tušení, že toho zdraví máme všichni silně zapotřebí.
Ad 16) dada: No, co už. Asi nemáme všichni stejnou krev, podstatu. A to by mohla být taková krásná tečka za tím naším případem. Opravdu smutné čtení. Tak nějak si nemají všichni tito, a jim podobni, co vyčítat. A pak se divme. :O)
dado,to nieje vobec krvi.Stare mniske rady povedali,,dajte nam dieta do siedmeho roku a je nase”.Z x poctu jeni ceri(janiciarov,risskych zmatkov))sa stali sultani a dokonca zakladatelia risi.Goebbelsismus nepozna casovo-priestorove obmedzenie.Milovat ludstvo,ale aj tu tazzsiu cast a to cloveka(toho vedla seba)je podstatnejsie ako krv a statistiky.
p.s.r.Low napsal..Utrpenie je vysledkom sklonov ku zlu,ktore nas intelekt nedokaze zvladat”.A intelektualna yroven cloveka nieje staticka,kazdy z nas moze chapat tutez vec inak v roznych dobach,podla stavu svojho intelektu v tu,ktoru dobu.v urovni vacsieho spolocenstva ,nahlad na Chram a ci jesivu.smile.
A Hilel este napsal,,Nesud cloveka podla toho co veri(aku ma krv,smile)ale podla toho,co kona”.
achabe, Vaše čeština je geniální.
v textech jsem našla i názory, že česká řeč tvoří.
podoba češtiny je jistě mimořádná, přihlašte se kdo to vnímá podobně.
děkuji
Čistokrevný Žid to je totální békovina. Každý Žid může být křesťanem, muslimem, mohamedánem… a samo sebou i židem. Jen by mě zajímalo od kdy je Žid Židem.
PF 2013 přejí Mayové
ad 22)
bs*d
Antoníne, tohle jsme si tady ale říkali asi tucetkrát – kdo je to první žid a odkud se vzal :O)
link: http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=21
kdo je první ŽID je v podstatě ptákovina, a museli bychom začít hledat kořeny, počátky a obrysy židovské státnosti … Žid (s velkým) jako příslušník státu, nikoli jako člen národa, protože “goj kadoš” není národ podle definic národa používaných na wikipedii a v tomto věku :))
bs*d Jak ta náhoda a Nenáhoda synergicky spolupracují, “goj kadoš” je mj. součást právě studované aktuální parašat Jitro :O)) Tak “sursum corda”
Píšete velmi zajímavě ale hlavně překlady knih mnoho objasňují.Staří učenci psali tak aby nepovolaný nepochopil,popřípadě vše se obrátilo proti němu.K tóře se obrací všechna učení z toho důvodu že je tam o všem zmínka ,jen vědět kde.Ale také že se toho národ zřekl ,to už se nějak nebere i ty tresty za modloslužbu.Pak dochází k tomu že věřím a nevím čemu ,jsem na to pyšný a odsuzuji druhé.Dochází pak k tomu -Když jseš u nás věř si čemu chceš.Což asi nebylo účelem celé nauky.Proto by mělo platit ,vím čemu jsem uvěřil
ad 25) Rabi Šaul z Tarsu vás, Vojto parafrázuje a učí: Vím, komu jsem uvěřil … Nádherný koán, který mluví za vše :))
Trochu zírám, kam se to zvrhává. Ale asi jsem podvědomě očekával jiné psaní, když se to tu jmenuje stejně jako izraelská měna. Měl jsem za to, že i ti z křesťanů, co chodí na www.chewra… apod. mají už trochu více jasno. Zarazila mě zde používaná terminologie typu “věřím, uvěřil jsem,” citace z přesťanských textů na místech, kde bych čekal (na “izraelském penízku”) odkazy na halachické zdroje.
“Když jsi (v orig. 25. “jseš”) u nás, věř si čemu chceš” – to je nepochopení židovství. Mám to tu rozvádět, když je o tom tolik dobrého a srozumitelného napsáno?
Ad 11.: Každý rebe že je milovaný jako děťátko? Ó nikoliv, jen u některých chasidů. Chasidismus je okrajové a zejména do šoa značně nejednotné hnutí, stojící na okraji židovského světa jako extrémní projev srovnatelný v určitém ohledu snad s různými křesťanskými charismatickými hnutími. Extrémy jsou dobře vidět a vždy přitahují pozornost. Většina aškenázského Židovstva vždy odmítala chasidismus a nadále je k jeho projevům velmi rezervovaná. Po vzniku Státu Izrael aškenázská část uzavřela v jistém slova smyslu “registrované partnerství” s představiteli chasidů, kterých přišlo z Evropy relativně hodně.
Po tom všem se asi někdo podiví, jak je tedy možné, že nejen potomci mitnagdim (tedy odpůrců,t.j. odpůrců chasidismu)obsahují leckteré sidury a machzory (modlitební knihy) v místě, kde je kavana, citace chasidkých “cadiků?” (Prim v tom jednoznačně drží reformní část jidiškejt). Ano, je to zajímavé…. :-) Víte proč to tak je?
Ještě k té 11.: Nejen rabíni by neměli mít mezi sebou a Hospodinem prostředníka. sami rabíni nás celá tisíciletí učí, že nemáme hledat jiného prostředníka k Hospodina, než sami sebe. Měli bychom v sobě každý sám umět nalézti cestu k Němu. Rabín může být rádce,učitel, jurista, ale ne zprostředkovatel Boha. Ani žádné věci, litugické předměty, “svaté obrázky” atd. Natož “svatí boubelatí, co dělají he he he.” Že to tak mají jiní? To je jejich věc. Judaismus v tom hlavním kmeni nepotřebuje modly ani kněze křesťanského typu.
Ještě ad 25.: Že někdo někam vstoupí a pak se nedrží “nauky,” tak to se přece dělo, děje a bude dít všude. jsme jen lidé; omylní, pochybující, “nepochybující,” “neomylní,” chytřejší i “nejchytřejší”….
Je-li Bůh, tak si myslíme, že je, tak je patrně pouze jeden a jsou to jen různé cesty, po kterých se k němu snažíme přiblížit.
Jedna z těch cest je i ta dlouhá, kdy z generace na generaci se snažíme předávat to nejlepší v nás našim dětem. V TOM TO JE O KRVI. Což přece nevylučuje, že v každé generaci může přibýt někdo ze sousedství, “když tak dobře žije mezi našimi branami a beztak už dlouho zachovává naše zákony a způsoby.” Že to není automatické, je specifický rys mosaického způsobu důvěry v Boží existenci. Díky tomuto “nespravedlivému” principu ovšem máme šanci, že hlavní kmen nebude zcela přetvořen či dokonce znetvořen ve zcela jinou tradici i dokonce, že na něj svévolně nikdo nenaroubuje své větvičky bez přiznání, že tohle ovoce je zcela od jinud a půjčuje si jen mízu.
Teď vidím, že to je na samostané psaní. Škoda, že tu většinou nepíšete své pseudonymy tak, abych poznal, zda se známe či ne. Bylo by to pak pro nás asi snazší psát si či se sejít soukromě a neřešit tu ty záležitosti, které nám jsou společně jasné v základu.
Mějte se dobře!
MF*
Oprava: “citace z křesťanských textů” tam mělo stát, hned nahoře.
Jeden zajímavý link:
http://www.askisrael.org/facts/qpt.asp?fid=18
ani já nevím s kým si tu píšu… je jisté, že když si téma “o krvi”
prodiskutujeme máme možnost se posunout ve vlastním pohledu, což ani
nemusela být původní pohnutka vztupu do diskuse.
a co mám s váma, židama, společného? jednou jsem zahlédla achaba v trmvaji.. stačí to? pašková
To je hezké :-), paní Pašková, díky!
ad23)achabisko Jo, já vím, o Židech i židech jsme si již povídali. Jen jsem to nadhodil tak trochu z hecu. Vždyť i samotný král David neměl až tak čistý “krevní rejstřík” Jestli se nemýlím.
PF 2013 přejí Mayové
abych nezapoměla na svůj původ, podivná směska z čech, zadala jsem svůj
email jako alois štorc. takový pradědeček, co se chodíval modlit s židy
na cestě když jich nebylo deset. a o chasidech ,těch pravých, také něco pamatuji, netřeba výkladu…
i když připomínat dobré duše vždycky potěší. pašková
ad 27)
bs*d
Víš, Michale, možná není na škodu se obřas smířit s tím, že ne vždycky narazíš na to, co bys “očekával”. Mnozí možná naopak očekávali, že něco přineseš Ty. Že nějak zaargumentuješ.
Je-li někdo zklamán, je to prima. Vyvedl se z klamu, a to je taky cenné.
ad 29) Michala hodně omlouvá jeho jídelníček. Pokud mu stačí přesnídávková polévka z pytlíku – zakvedlej a papkej – nelze se divit, že je potom maličko jednostranný. Těch pár bodíků, co nám tu furt linkuje, to skutečně (věřte nebo ne) není jidiškajt. To je jen tahák k maturitě…
Z čeho všeho jsme kdysi všichni maturovali? A kolik toho dnes žijeme a utváříme. A vidíte, přesto žijeme a utváříme. Do vesmíru se vejdeme. Vždyť je tu ten dar volby. Někdo zvolí nálepku, jiný tahák, další třeba cestu … když to nebolí (anebo jen poctivou prací – jako v lese), je to v poho ..
Achabe, chápu, že máš “svou” virtuální komunitu, kterým vaříš své pokrmy. V tomto ohledu mě už dávno nepřekvapuješ. Je to Tvá cesta, Tvá volba. Mám z Tvého psaní už dávno dojem, že se kromě jiného snažíš překlenovat propasti. To je dobře. ale jestli Tě dráždí skutečnost, že i Židi jsou jenom lidi, že nejsou tak tolerantní, jak “by měli být,” že jim čas od času prostě vadí, když jim někdo, jehož předkové neprošli koncentráky, radí, jak mají žít. Radit může, ale pak ať se nediví, že mu to občas někdo omlátí o hlavu. Třebas “nespravedlivě.”
To, co tady i jinde píšeš, bych také mohl šmahem odsoudit (někteří to dávno udělali), že “tohle skutečně (věřte nebo ne) není jidiškajt.”
Já bych upřesnil: Jen tohle není židovství. Protože život je mnohem záludnější a leckdy – zdánlivě nudný. Na mystiku a rozjímání co a jak většinou málokdo z těch, co jsou jakkoli Židé, nemají čas. Řekneš – neumí či nechtějí nebo neznají cestu. Ale máme my, zrovna my je právo soudit, škatulkovat, kritizovat, vysmívat se jim, radit a předestírat jim “tu jedinou správnou verzi židovství?”
Možná ano, ale mně se to příčí. Přesto to dělám, dokonce z povinnosti svého zaměstnání. Aby to nebyla jen povinnost plynoucí ze smlouvy, proto jsem se vždy snažil držet zpátky. Předpokládal jsem totiž, že je dostatek těch, kteří znají tradici a jsou zároveň dobrými pedagogy. Z hrůzou zjišťuji zejména v poslední době, že to, co vidím na svých pracovních cestách po světě, u nás chybí téměř zcela. A co mi je nejvíce líto, že naši lidé se nechají učit vlastní tradici od těch, kteří ne jen že nejsou halachičtí (někomu to vadí, jinému ne nebo někdy), o to tak nejde. Ale že se nechají vyučovat ve svých věcech lidmi, kteří rozhodně Židy nejsou. Nevím, zda to je k pochopení, ale součástí židovství opravdu jsou rodilí Izraelité se svými rodinnými historiemi, se svými konverzemi tam a zpět, úniky k jiným ideologiím, útěky do zdánlivého “stavu beztíže,” přechody k jiným národům a národnostem, hereze, nevraživost, láska “k cizí” a nyní “nejdražší na světě” vlasti, nechápání sebe samých, domýšlivost, pocit výlučnosti i vyloučenosti je v tom také.
Návraty, bolest a závhrany, radosti z “gójských” her…. NEní to jen filozofie, jen náboženství. Ale i jen takový přístup nalezneš v židovském světě (pokud si stanovíme, co to je za svět, to je také dost těžké, kouknou vzhůru).
Na rozdíl od Tebe (pravděpodobně) jsem v podstatě denně pracovně nějakým způsobem v kontaktu s lidmi, kteří se cítí být Židy. (Ti starší píší židy a ne vždy to mají podložené předválečnými tvrzeními Spolku Čechů-židů či “Čechoslováků-židů.”) A mají mindrák z toho, že o svých tradicích vědí jen to, že kvůli původu nemají půlku příbuzenstva, které jim vyvraždili němečtí nacisti. Ani často nevědí, jak to svoje pojemnovat -tradice, náboženství, víra, národ, původ. V poslední době také takoví lidé opět přicházejí na židovské obce a chtějí být platnými členy. Nebudu rozebírat bezprostřední pohnutky, ale takových rodin stojících mimo to, co si myslí(me), že je židovská tradice, hodně. Přijdou mezi “své” a zjistí, že ti mají často stejné problémy s identitou, můžeme-li to tak říci.
A teď co s tím? Předkládat složité konstrukce, když ti lidé chtějí především mít pro začátek jasno v základních principech (životní cyklus, ritus samozřejmě také). Ujíždět na mystice je prima, ale toho se nikdo nenají, když nemá chléb, tedy Tóru, v našem případě.
Neuráží mě, že tvrdíš o mém jídelníčku, že je instantní, když si v naší domácnosti (škoda) nikdy nebyl. To, co drží zdejší židovské obce pohromadě, opravdu není ani mystika chasidská ani jiná, není to ani prvoplánově nějaké “náboženství.” Je to něco nevyslovitelného (jasně, vědecky popsat lze všechno), něco, co člověk zažívá nikoliv kvůli košer polévce v některé z pár obecních jídelen, kde se hlídají éčka a neporušené ostří košeráku.
Mrzí mě to. Toť vše.
Když jsi psal tak vtipně o taháku k maturitě, tak si uvědom, že téměř nikdo nemůže přeskočit střední školu i vysokou rovnou k doktorandskému studiu. Nehledě k tomu, že tu i onde předkládáš někdy více, někdy méně jasná pravidla, podle čeho si každý pro sebe může postavit svou představu o judaismu. Jsi si vždycky tak jistý?
Dovolím si troufalost: Kdybys byl, tak bys po mně nežádal argumenty. Ale ty máš přece nadosah: Stačí v knihovně (obrazně i doslova) sáhnout o knížku vedle.
Nejsem judaista ve smyslu vědec. Nejsem ani vystudovaný religionista. Mám sice za sebou 39 let postupného obeznamování se s židovstvím nejen krevním, ale i tím “náboženským” nebo lépe – tím duchovním. I když se mi všechny tyto kategorie příčí jen napsat, chápeš?
Mám za sebou ovšem různá školení – kromě soukromých u některých kantorů a rabínů i oficiální (intenzivní 2. liturgický seminář v Zürichu apod.).
Učil jsem se praxi kantorské, jež by co nejlépe vyhovovala současnému stavu na obcích. Že se ovšem má práce zhusta netýká jen vedení bohoslužeb, obřadů a příprav svátků, jsem zjistil velmi záhy. Naprostý nedostatek rabínských autorit vede lidi k tomu, že se obracejí na ty, o nichž si myslí, že vědí o tradici více. A člověk si pak musí říci, kam až v odpovědích na často i v obavách téměř nevyřčené otázky jít.
Ty otázky se, kupodivu, zdaleka netýkají jen záležitostí, které by člověk mimo židovství nazval “náboženskými.” Ale člověk leckdy stojí před rozhodnutím, jestli se vůbec může vyjádřit k čistě obecným lidským věcem.
A my tady o (ne)krvi :-)
Nechci tím v žádném případě jakkoliv snižovat to, co děláš v rámci Chewra, LamedWáw a třeba na tomto portálu. Jen Tě a ostatní jemně upozorňuji, že pořád ještě existují lidé, co se narodili jako Židé a chtějí, aby rod pokračoval. Přišlo mi, že tohle je důležité zdůraznit. nic více. Nechápu, že po mně chceš ještě další argumenty. Kromě podpásovky v jedné diskusi u jednoho z posledních článků, kdy mi podsouváš, že nemám rád, když lidé čtou. Ale třeba jsi mě jen nepochopil.
Píšeš zajímavě, ale přijď s tím na besedu mezi rodilé, byť třeba z Tvého pohledu “amhorce” neznalé. Jistě, v českých zemích budou reakce trochu jiné, než třeba v dnešním Německu, Francii či Nizozemí. A jiné to bude za mořem. Ale píšeš česky a tady pořád ještě Židé žijí. Svým způsobem, někteří tak, zbožně, jiní jinak, méně zbožně. Ale to je stejné, jako to bylo kdysi a je celá tisíciletí. Jen my si romanticky představujeme, že je to jinak. To by Tví čtenáři, kteří zrovna nejsou Židy, měli vědět. Že i to je součást židovské tradice.
Na závěr si dovolím ocitovat paní Evu Kalhousovou. Na “setkání tří generací” (první jsou míněni přežívší šoa) před časem na židovské radnici v Praze poznamenala, že kdyby nedejbože zase přišel nějaký nácek, tak to by nás tu hned zase najednou bylo jen pár. Tedy, že by ti, co mají judaismus jako hobby, rychle začali ukazovat svůj čistý rodokmen.
Tedy řečeno: Kdo chce v dnešní době přistoupit k národu Jisraele, tak musí vzít za své žel i ty stinné stránky, co taková příslušnost přináší. Ger cedek bez jakékoliv židovské tradice v rodině nemůže nikdy zcela pochopit, co znamená šoa pro lidi, ke kterým přichází. Musí se však o to vcítění pokusit. Jinak se okamžitě vymezí a těžko pak “může s námi žít.”
Judaismus jako velmi speciální náboženství se dá praktikovat i bez Židů. Ale je to pak ještě judaismus?
Hezky, Achabe, píšeš, že do vesmíru se vejdeme všichni. Také v to doufám. Každý na to společné bytí jdeme trochu jinak asi. Preferuji jednoznačně udržení židovského charakteru židovských obcí. V případě progresivního směru se někteří jistě chytají za hlavu. Hlavně ti, co znají jen “jedinou správnou cestu.” Je otázka, zda by se chytali dále po návštěvě nějaké zahraniční progresivní obce. Ale to je na jiné vyprávění. S instantní přesnídávkou to rozhodně nesouvisí. A nic takového tady ani nepředkládám.
Vše dobré!
Michal Foršt
Oprava přepisu: 3. odst. dole má být “záchrany.”
pro 37. ano, pane Foršte, odhadl jste to dobře, hrajeme tady podivné hry…
pročetla jsem Vaše texty, nějaký přepis není chyba, to se přihodí, a myslím si, že Vás čeká úspěch a uznání. je vidět, že si texty připravujete pečlivě a to posluchači vždy ocení. přeji hodně štěstí.
Po 38 roku zivota(zhruba)nastava jeden ,,cudny !proces v zivote jedinca.Netreba ho prepast.Napomoc stare perzske prislovie hovori,ze ked prstom poukazujes na druheho,tak tri ti ukazuju na seba.smile.
Ad 38-39: Bylo mi circa 10 let, když jsem se to dozvěděl. Takže proto 39 (plus 10).
ad 40,36,27) Michale zkus brát méně vážně sebe a více vážně BigBOsse. Věř mi, uleví se i tobě …
A pokud máš ještě alespoň bazální respekt k diskuzi, furt máš na pažbě dluh – tj. odpovědi na otázky:
a) kdy Pámbu “vyrobil” prvního žida
b) a proč vlastně ?
c) kdo “vyrobil” vašince ?
d) jsou “tamtinci” něco méněcenného ?
e) může “tamtinec” konvertovat ?
f) a co s ním potom. Nikdy nebude “vašincem” ?
g) a co s “našinci”, kteří tvůj projekt “našincismu” z duše odmítají ?
h) a co si vlastně přeje tóra ???
A pokud budeš zase linkovat nějakou Vitanu z wikiny, zkus taky odkazy z bible. Děkujeme.
Achabe, nedlužím Ti odpověď na Tvé otázky, neprosil jsem se o ně a jsou nesmyslné, jejichž účelem je pouze provokace. Protože Ty se mě v tomto ohledu klidně můžeš snažit učit, ale nemůžeš mě k tomu donutit. Pouze provokuješ, není to poprvé. A je to zbytečné. A vlastně – vždyť Ty sis ani pořádně nepřečetl, co jsem psal. Napříkladna g) jsem Ti odpověděl, že to NENÍ MŮJ PROJEKT. Přečti si mé články třeba v Tachles (zažádej si o přístup na liberecké židovské obci z portálu si je pak můžeš stáhnout. Sorry, ale tohle je ztráta času moje i Tvoje. Pokud jsi “nepochopil,” proč jsem tam dal ten odkaz, je mi Tě líto. Pokud jsi necpochopil, tak se snaž číst v kontextu.
Mistr Pavel Kühn, budiž jeho památka věčná světlá, má letos járcajt. Zemřel v této době v r. 2003. Říkával: “Vy tam vzadu se šetříte na to, co nikdy nepřijde.” No, tak to se nešetříme ani jeden. A také říkával, když někdo příliš hlučel při zkoušce: “dej pokoj.”
Na ty otázky si odpověz sám pomocí našich moudrých a jejich respons; je toho na internetu plno. Pak takto vybaven můžeš klidným krokem nakráčet na nějakou židovskou obec a říkat jim, že to není o krvi. A je to o krvi, nebo není? Jak to je, Achabe???? (volá Tě Ten, jenž sedí na nebecích.)
bs*d
Nebudeme si dopisovat tady, Michale. Mně to jako odpověď naprosto stačí. Omlouvám se, že jsem tě vůbec vyzýval k diskuzi, protože ty si to pleteš s výzvou, abys mluvil. Považujme to za ukončené. Bude to tak lepší.
ad MF:
Souhlasím, že pohled Achaba není “celé” židovství. Ale je to také židovství. Je to prostě jedna faseta z mnoha na jidiškajtu. Však také moudří mnohokrát diskutovali o tom, co je důležitější- jestli vědění nebo konání. A každej si o tom myslel svoje- a těch argumentů! pěkně po židovsku..
jo, taky mě štvou ti co se hemzají kolem židovských obcí a věcí, maj dokonce doktoráty z judaismu, ale popisujou to jako Brehmův život zvířat a nikdy si to ani trochu nezkusej ( maximálně nosej rádi černý klobouky). A pak jim něco velmi subtilního uniká. ( jsou čestné výjimky).
Jejich knižní produkce ale byla donedávna jediná, co se dalo sehnat v češtině “o židovství”.
ALE – nemyslím si, že ten, který se chce přidružit k lidu Izraele je jaksi invalidní tím, že jeho rodina neprošla šoa. Je řada dobře halachických židů, vždy po maminkách, jejichž předci se do koncentráků nedostali prostě proto, že nacistům podle norimberských zákonů přišla jejich krev už příliš naředěná. Nebo ti, jejichž předci včas emigrovali.
A naopak- mnoho gójů šoa chápe naprosto bolestně a bytostně!
A při procesu konverze jedna z prvních otázek je, zda toto na sebe a své děti jste ochoten vzít. ( A to je velmi osobní)
A stran nových konvertitů- mnozí jsou prostě nová košťata co dobře metou, a chápu, že připadaj normálním Židům jako magoři z minulého století, protože musej dodržovat zákony, o kterých se normálnímu člověku ani nezdá.( viz Landsbergovy tkaničky). JE blbé a nepřijatelné, když se takoví chlapíci dívají kolem sebe a kontrolujou, jak kdo co plní. ( A já pokládám navíc za nevkusné, když hodnotí konvertita “čistokrevného” Žida).
madam ,nejsem s to trávit výraz “čistokrevný”..
kde ste se to naučila?
ad 45) Řekl bych že trávicí sodou jsou právě ty uvozovky :O))
a mozno je nevkusne hodnotit hodnotenie hodnotenia konvertitu,,cistokrvneho”Zida.smile.
Ad 47. Danny, nemůžou mít pravdu prostě všichni JAH + MF + Cipi?
45 já se moc omlouvám, ale bylo to celé “o krvi” tak jsem se dopustila ( asi taky trochu nevkusného ) jazykového vtipu.Mně šlo prostě upozornit na to, že jsou židé a Židě taky trochu v právu, když přijde člověk zvenčí, něco se naučí, krvavě si to prosadí proti svým kořenům, “proleze” institucí Bejt din a jen co přestane být uchem, stane se mazákem a už se rozhlíží kolem sebe, koho by zbuzeroval. A na ráně jsou právě ti, o nichž tak pěkně mluví MF- se svými konverzemi a rekonverzemi a různými pokusy a omyly jak se vyrovnat se svým židovstvím, které si na rozdíl od konvertity sami nevybrali, ale které prostě zdědili. ( le-dor va-dor). A teď z toho, co je ( prozatím třeba pouze) o krvi, je to “pokrevní”, chtějí udělat něco, co není o krvi, co je trochu vejš, ale tak, aby jim to šlo “do huby”, a ne tak, jak se to nějaká rychlokvaška ( někdy teda píš kvaška) naučila nA kursech “židovství snadno a rychle” . Třeba a obvykle asi i ano, pokud je touha upřímná, nějak dospějí k tomu, že “naši moudří” jsou obvykle jednat “naši”- tzn že to vysvětlují pro žida srozumitelně, a jednak jsou taky “moudří” bez komentáře :))
48: Ty, Achabe, ten akronym není trochu blasfémie :oD ???
Erichu,dla mna maju vsetci pravdu,mozu to byt paraboly,metafory hlbokeho vyznamu a na nich si mozeme pestovat,chovat,rozvijat svoju tvorciu imaginaciu.Low pise(v studni exilu):Kdokolvek bude chybne vykladat,bude za to svou dusi odpovidat.”To je jeho problem a moj problem to je,,odhalit”.smile.
Ad 51. Já rád souhlasím, jenom nevím jak to cítí, ti jichž se to týká. Taky mne zaujal názor Davida F., který “židovství” cítí jako určité synonymum.
Nevím proč, asi proto že mám rád různé paralely, tak jsem se dopustil zajímavé chyby – použil jsem výraz židovství. Snad proto, že občas přemýšlím, jakým obsahem by měl být naplněn pojem češství.
Může být určitým vyjádřením toho, co by tento pojem měl znamenat, scénka z filmu Jára Cimrman ležící a spící, která se mi tak vryla do paměti? V ní totiž Jára Cimrman pomáhá malému Konrádovi H. nejmenšímu ze soutěžících dětí? Já bych se nebál toto považovat za projev češství, za určité synonymum toho, jací bychom měli být.
Na tohle téma uvádím další úvahu, kde mne zaujaly jedny z posledních odstavců:
http://blisty.cz/art/44506.html
ad 52) Erichu a není to přes toho Cimrmana ještě jednodušší? Lidství!! Lidství Čechů, českých židů i izraelských Židů .. a všech dalších… ?
(A jsme zase na začátku. Na to “razítko” sehnat dá, ale ta listina má hodnotu diplomek paní Řápkové :o)))