První, co se stalo, bylo, že lidi vzali útokem především obchody s elektronikou. Ale to je v drtivé většině dovozové zboží. Jinými slovy tím zvýšili obrat zahraničním výrobcům. Tady mi smysl kroku ČNB hodně uniká.
ČNB se nechala slyšet, že jejím dlouhodobým cílem je inflace kolem 2%. To považuji za mnohem horší sdělení než nějakou intervenci za účelem snížení směnného kurzu. Pro ekonomiku je to možná výhodné, ale vezměme si ten nejrozšířenější způsob spoření, který má dobrá polovina národa – spoření do důchodových fondů. Jen ti nejlepší z nich zhodnotí vaše prostředky lépe než 2%. Jinými slovy všichni prodělají. Jejich uspořené prostředky budou ztrácet hodnotu. Ale při tom všechny relevantní politické síly, dokonce i ČSSD, spoření v důchodových fondech podporují. Řeknete si, že nejlepší je tedy všechno hned projíst. Není, člověk musí myslet na zadní kolečka.
Inflačního cíle bude asi dosaženo. Zdraží ropa a plyn, tím pádem veškerá výroba a tím i veškeré výrobky. Ale stoupnou i platy a důchody? S platy budou mít všichni potíže, dojde ke klasickým bojům odboráři proti majitelům. Nemluvím o malých firmičkách, kde si zvýšení platu těžko vyboxujete. Důchody se asi zvýší, ale jenom za cenu dalšího zadlužování státu. Vše jsou to velmi smutné vyhlídky.
Kdy už rozhodujícím politikům a ekonomům dojde, že nejlepší je stabilita? Neměnnost zákonů, neměnnost směnného kurzu, neměnnost podnikatelského prostředí?
Poslední poznámka ke směnnému kurzu. Je tomu pár let, co byla koruna již na kurzu 23 za Euro. A taky jsme to přečkali. Těch nedávných 25 bylo asi dost vyvážených, 27 je asi nesmysl. Zaregistroval jsem k tomu na internetu i jednu úsměvnou úvahu:
5.11. podepsal Kellner dohodu se Španěly o koupi O2 za 64 miliard Kč – platba měla proběhnout v Kč, Španělé jí dali přednost před Eurem pro její stabilitu. 7.11. devalvovala ČNB Kč o 5 %, 8.11. proběhla směna Kellnerových Eur na Kč, dostal za ně o 5% víc – zisk 3,6 miliard se dělí na 2,5 miliardy pro Kellnera a miliarda pro členy rady ČNB, co hlasovali pro oslabení koruny. Víc v tom není, další kroky ČNB budou následovat, až bude zase probíhat podobný obchod desetiletí.
Je to dle mě nesmysl. Ale ukazuje to, co si již prostý lid myslí o krocích našich předních politiků a ekonomů.
Autor: Tomáš Flaška
Autor
2 Komentářů
http://www.novinky.cz/ekonomika/320151-ppf-cnb-jsme-neovlivnili-je-to-lez-nekoho-kdo-ani-nema-ekonomicke-znalosti.html
No comment.
Cílení na inflaci vyvolá další nepředvídatelné vlny. To jen moudří z ČNB vymysleli, každá inflace je blbě, neb znehodnocuje měnu a v neposledku, jak správně uvedeno v samotném příspěvku, tyto zisky půjdou jinam. A, tak nás zase někdo uměle připravil o peníze. Prý, že hrozí deflace, no to dá přeci rozum, že vytvoříme inflaci, a znehodnotíme peníze druhých. Jak se potvrdilo, psal jsem to v jiném příspěvku, recese pokračuje, tedy ponejvíce u nás. A to bylo keců, jak jsme se již odrazili, a jak hezky rosteme. Ve srovnání s předešlým čtvrtletím letíme dolů o 0,5%, a ve srovnání meziročním dokonce již o 1,6%. No není to hezké? ČNB si plní předsevzetí cílení inflace na 2%, to bude mít splněno, a to budou pěkné ale opravdu pěkné odměny. No neberte to!
To bude asi cílení na odměny, jinak si to nedovedu vysvětlit. Mohlo by se dařit? To je tedy potřeba zarazit.
Něco z roku 2012
Roubini: Cílení inflace je u konce, nedostatečný růst v eurozóně vyvolá restrukturalizaci dluhů
Na poli monetární ekonomiky probíhá podle Roubiniho radikální posun v názorech. Cílení inflace je u konce, nastává posun k cílení nominálního produktu a měnového kurzu. Velké změny můžeme čekat i v eurozóně, kde pomalý růst brání snížení dluhu. V zemích jako je Portugalsko, Irsko a možná i Španělsko s Itálií tak bude muset přijít restrukturalizace dluhu. Nyní se skutečné řešení stále oddaluje, „do roku 2014 ale budeme tam, kde jsme začínali“.
Tedy jestli radikální posun v názorech, to nevím, ale u nás to jistě nebude. Ach jo. “O)