Tereza Váňová narozena 25. 8. 1979 v Praze je učitelkou v Lauderových školách a je odbornou pracovnicí v Nadačním fondu obětem holocaustu. Vystudovala pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy obor anglický jazyk a základy společenských věd. Na univerzitě v Oxfordu vystudovala magisterské studium v oboru hebrejská a židovská studia. Rok strávila na Konzervativní ješivě v Jeruzalémě. Jejím manželem je Moše Váňa, vinař Českého vinařství Chrámce. Mají spolu dvě malé dcery.

Vážená paní Váňová, časté dotazy, které se hromadí kolem košer vín, jsou převážně: Co je to košer? Jak se udělá víno košer? Chutná jinak? Či zda ho mohou pít i nežidé :)?

Velmi jednoduše řečeno – košer jsou potraviny tehdy, odpovídají-li  příslušným halachickým pravidlům týkajícím se jídla a pití. U vína to znamená, že na jeho výrobě se smí od chvíle zpracování hroznů do okamžiku zazátkování lahve, podílet pouze ortodoxní židé, resp. židé dodržující šabat. Z technologického hlediska je ale výroba košer a nekošer vína stejná. Košer vína mohou pít samozřejmě zákazníci jak z židovského, tak nežidovského prostředí.

Jaká je kupní síla na košer vína? Kolik vůbec v ČR žije zákazníků, kteří se stravují košer? A nekupují lidé Vaše vína s určitým pocitem a pozitivním vztahem k židům, s tím, že jim je vlastně jedno, zda pijí či nepijí košer víno?

Naše košer vína jsou oblíbena mezi velmi širokou škálou klientely našeho vinařství. Možná vás to překvapí, ale naši židovští zákazníci tvoří jen poměrně malé procento odběratelů našeho košer vína.  Část naší nežidovské klientely možná pije naše košer vína z určité zvědavosti spojené se zájmem o judaismus, naprostá většina ho ale vyhledává pro jeho kvality.

Jak se získá certifikát košer? Vím, že Vám Vaše víno potvrzuje v jeho košernosti tzv. hechšerem rabín Sidon, znamená to, že každou sezónu se k Vám sjíždí a kontroluje správné kroky při přípravě vína?

Našemu vinařství uděluje hechšer (potvrzení o splnění požadavků pro košer produkci) pražský rabinát na základě kontroly produkce našeho vína, která musí být v souladu se všemi halachickými pravidly týkajícími se výroby vín.  Pražský rabinát do našeho vinařství posílá během roku kontroly a vysílá k nám své mašgiachy vždy na celé období sklizně a také na všechna lahvování košer vín. S rabínem Sidonem, případně rabíny Kalcheimem či Peterem také průběžně během celého roku konzultujeme všechny halachické otázky, které se při práci s našimi košer víny objeví. Kontroly v našem vinařství z rabinátu se v posledních letech zpřísňují a jsme tomu velmi rádi, protože to zvyšuje prestiž našeho košer vína.

Jak je to s konkurencí ze zahraničí nebo přímo z Izraele? Pociťujete ji?

Konkurenci pociťujeme na pražské židovské obci, kde se kromě našich vín prodávají košer vína z Izraele, Itálie, Německa, Francie a Moravy. Ale jsme rádi, že si členové obce mohou nakoupit dle vlastního gusta.

V rámci trhu ČR konkurenci nepociťujeme, přeci jen jsou vína ze severu/z jihu úplně jiná a zákazníci si dokáží vybrat, co jim chutná.

Čím jsou Vaše archivní vína výjimečná? Hodně bych se rozmýšlel, kdybych si měl koupit české víno, i kdyby bylo luxusní, za více jak 1000,- láhev? Čím byste přesvědčila naše čtenáře?

Naše archivní vína patřila mezi českou a moravskou špičku již před 10 lety a od té doby jsou stále lepší. Čím je v Česku ročník lepší/teplejší, tím jsou česká a moravská vína ve srovnní s jižními odrůdami zvláštnější a výjimečnější, což se týká mj. roků 2000 a 2003.

Na našem eshopu (www.ceske-vinarstvi.cz) uvádíme ke každému archivnímu vínu charakteristiku od Libora Nazarčuka, jednoho z nejvýznamnějších sommeliérů u nás. Popisy stojí za přečtení. A samozřejmě nejlepší je víno si ochutnat přesně podle uvedeného návodu a hledat v něm doporučené vůně a chutě, případně snoubení s pokrmy.

Archivní vína prodáváme za 390 Kč (Rulandské modré kabinetní víno 2001), 590 Kč (Rulandské šedé výběr z hroznů 2000 a 2003) a 1.490 Kč (Rulandské modré výběr z hroznů 2000). Nabízejí neobyčejný zážitek a tomu odpovídá cena. Pokud bych měla obdarovat milce vína, pak cena rozhodně vysoká není,  a to ani v případě královského rulandského modrého výběru z hroznů 2000.

Teď k Lauderovým školám  – Co vyučujete na této škole?

V současnosti  ve škole děti neučím, protože jsem  na mateřské dovolené. Ve škole částečně vypomáhám tak, jak mi to moje současná práce v NFOH a mé dvě malé děti dovolí:  připravuji židovská školení pro učitele nežidovských předmětů, pomáhám učitelkám na 1. stupni a ve školce při přípravách na židovská témata během jejich hodin obecných předmětů a pomáhám organizovat odpolední akce pro rodiče s dětmi.  Před MD jsem ve škole učila židovskou výchovu, židovská studia a angličtinu.  Učení ve škole je pro mě jednoznačně to, čemu židovská tradice říká „ijud“ – tedy něco, co cítím nejen jako poslání, ale i jako záměr, který mi Bůh vložil do při narození do duše i do těla.  Byla (a je)  to  jednoznačně práce mého života  a těším se, až se k ní po mateřské vrátím.

Jaké klady byste zmínila pro rodiče pokud by se rozhodovali, že dají děti na tuto školu?

Nejlepší odpovědí je možná to, že já a můj muž jsme neváhali přihlásit naší starší tříletou dceru Johanku do Lauderovské mateřské školky, ačkoliv aktuálně bydlíme 100 kilometrů od Prahy (nakonec i vy sám jste se přeci přestěhoval jen kvůli tomu, aby tam vaše děti mohly choditJ) Je to malá škola rodinného typu, kde každý učitel zná jména všech dětí ve škole.  Dětem skutečně nasloucháme, rozvíjíme jejich silné stránky a cíleně a individuálně jim pomáháme, pokud mají jakýkoliv problém. Škola sama vytváří každý rok několik projektů, které dětem pomáhají rozvíjet kritické myšlení, čtenářskou gramotnost, analytické myšlení i uměleckou kreativitu. Vytváříme takové prostředí a dáváme dětem takové úkoly, které rozvíjejí jejich sociální dovednosti, schopnost individuální dlouhodobé práce na samostatném projektu stejně jako intenzivní skupinové spolupráce. Ze židovského hlediska je to škola, kde svůj domov a místo pro vyjádření najdou jak sekulární, tak ortodoxní děti. Jde o školu komunitního charakteru, která je otevřená dětem z celého spektra rodinného židovského zázemí a která se snaží dát svým dětem a studentům dostatek vědomostí, schopností a zážitků, aby si jednoho dne sami našli své místo na různorodé mapě dnešního židovského světa.

Musí to být pouze židovské děti?

Primární cílovou skupinou naší školy a školky jsou samozřejmě židovské děti.  Za určitých okolností přijímáme také děti z nežidovského prostředí.

Poslední otázka: Stvořil podle Vás Bůh také víno s Adamem a Evou v Ráji? A pokud ano, bylo to košer víno? Pokud ano, znamenalo by to, že Adam a Eva byli Židé?

Podle Tóry byl prvním člověkem, který víno připravil a ochutnal Noach (Noe), Adam a Eva jej tedy určitě nepili –  stejně jako mimochodem nejedli ani maso, které jako první člověk ochutnal také teprve stavitel biblické archy.  Tanach na nesčetných místech mluví velmi pozitivně o víně a o jeho (rozumném) pití pro potěchu duše a těla. Vždyť pití víno je micvou téměř u všech židovských svátků a u každé židovské významné životní  události. Není pochyb, že  Bůh stvořil svět s myšlenkou existence vína a pokud si člověk víno při správné příležitosti  s potěšením vychutná, jistě se nad tím raduje i Hospodin.

Autor: David Fábry

 Sponzorovaný odkaz: JEWISH E-SHOP pro Vás chystá celou škálu KOŠER Vín z CHRÁMCŮ!

Kam dále – Přečtěte si také:

Interview s rabínem Davidem Peterem (občasný hechšer z Chrámců)

Interview s Martou Malou (ředitelka NFOH)

Interview s Kateřinou Dejmalovou (ředitelka Lauderových škol)