V souvislosti s návštěvou Binjamina Netanyahu ve Spojených státech, a zejména před, při a po jeho projevu v hotelu Hyatt v New Orleans, došlo mezi mladými židy, zejména z  Brandeisovy University ve Walthamu, stát Maryland k zesílení aktivit.

Jednak se mladí studenti vypravili do Louisiany, aby přímo v New Orleansu dali najevo své opovržení nad současnou izraelskou politikou, která, podle jejich názoru je téměř fašistická a utlačuje Palestince, tedy Araby, kteří se za ně vydávají. (Připomeňme, že ikona OOP, Jásir Arafat, Palestinec tělem i (proradnou) duší byl -Egypťan). Zasedání JFGA v hotelu Mariott tak bylo narušováno, studenti vyváděni, což okamžitě reflektováno v “Brandeis Students for Justice in Palestine”, který spolupořádá ve dnech 8.-13.11.2010 tzv. “Brandeis Israeli Occupation Awareness Week, za sponzoringu třeba i JTA, (Jewish Telegraph Agency). Týden výstražných stávek a diskuzí, v němž do Walthamu přicestuje i Noam Chomsky, má akcentovat názory nastupující mladé židovské generace , které jméno zakladatele univerzity, sionistického vůdce Ameriky v letech 1914-1918, zřejmě neoslovuje.

V zásadě jsou “mladí brandeisovci” především pro ukončení výstavby osad v Izraeli, jsou proti okupaci Západního břehu a Golanských výšin, jsou proti obsazení Gazy (!?), státoobčanskému slibu všech občanů Izraele při nabytí státního občanství a jsou proti umlčování propalestinského dissentu. Zdá se, že mladí studenti dosud pobývali mimo naší galaxii, neboť Gaza obsazená není, a podobné připomínky bychom mohli mít ke každému bodu jejich programu. Programu, artikulovaném na www.youngjewishproud.org …

Vše by bylo v limitu oprávněného protestu mladé generace vůči zkostnatělosti generace střední, mohlo by být chápáno i jako tvrdá a oprávněná kritika nezaměstnanosti mládeže v Izraeli, do níž se mladí židé hodlají vypravit, kdyby. Kdyby spolu s kritikou (byť pálivou) nerezonovala facebooková tvrzení studentů Brandeisu, jimž-nerozumím. Jon Sussman například říká:” stále více židů si uvědomuje, že okupace Palestiny je nespravedlivá a ohrožuje naši společnou budoucnost. Nehodláme být potichu. Je věcí času, kdy mladí progresivní židé začnou  u s i l o v a t  o   změnu vlastní židovské identity.” Další čtenář FB (facebook) přidává názor o důležitosti “Palestinian Al Quds University Partnership-u” s Brandeisem, a Ema Needlemannová po “calm down” příspěvcích píše: “Sionisté vylezli v plné parádě”.( Přirozeně se mýlí, protože k písíčku jsem vylezl jen v džínách a tričku.). Lev S. Hirschhorn  napovídá: “Izrael musí změnit politiku a hájit lidská práva palestinského lidu. Soudím, že mír s Palestinci je pro Izrael lepší v dlouhodobém měřítku.” Zaznívají názory, že zeď musí dolů (the wall will come down), a že musí být zajištěno “right of return for all Palestinians”, právo návratu pro   v š e c h n y   Palestince. Poslední, co mne osobně oslovilo bylo tvrzení, že Izrael vyvlastňuje palestinskou půdu pro židovskou výstavbu, schvaluje rasistické zákony v Knessetu a ministr zahraničních věcí chce zbavit Palestince občanství….a proto je Izrael páriou ve světě.

Inu, po našem, odposledka: není mi známo, že by v agendě Avgidora Liebermana jakožto ministra zahraničí bylo udělování či odnímání státního občanství. Že by “mladí brandeisovci” soudili, že tak lze učinit ve vnitrostátním měřítku diplomatickou nótou, určenou zpravidla zahraničním subjektům? Hmm. A ta půda…řecká ortodoxní bejrútská rodina Sursúkovců, která prodala několik set tisíc dunamů půdy židovské agentuře v roce 1906 v oblasti…třeba Kirjat Šmony, to byla půda zcizená Palestincům? To snad, mládeži, vážně neříkat….

Co více, brandeisovci přišli i na iniciativu “Práva od narození pro všechny” , http://taglit-lekulanu.org, kde nejde o nic jiného, než že se vlastně Izrael  změní v Palestinu návratem všech Arabů, cítících se být Palestinci, a nadále bude platit rovnost v občanství pro všechny. Ukázkově v rozporu s rezolucí č. 181/47, hovořící o židovském státě a sousedním arabském státě. “Rodná práva pro nás všechny” znamenají pro brandeisovce  společný izraelsko-palestinský “Birth Right Trip” do Izraele za peníze sponzorů. Osloven byl G.Sörös, MadsomWatch a další a další. Je to taková misie do Izraele, kde mladí chtějí pobývat i v “neuznávaných” beduínských vesnicích v Negevu. Izraelci a Palestinci. Dva národy, jedna společná budoucnost…to je osa všech  dnešních aktivit brandeisovců. Avšak sny a realita bývají rozdílné. Často krutě rozdílné. Přál bych mladíkům i mladým slečnám bezbolestné procitnutí v lůně marylandských listnáčů. Tvrdá realita tvrdé pouště je totiž tak optimistická, jako běžný hořký protože také tvrdý a jen občas radostný život většiny židů. Když už to ti mladí z Brandeisu neprožijí, snad tomu uvěří coby participanti čtenářských skupin. Jinou pomoc, zdrcen-nevidím.

Autor: Herbert Stavinoha

Přečtěte si také od autora: Argentiští židé ke skonu Nestora Kirchnera