Někteří islamofobové se v těchto dnech rochní -zejména na internetu- propagandistickým blahem nad tím, jak muslimové vraždí u příležitosti svátku Íd al-adhá nevinná zvířátka…Většina z těchto islamofobů samozřejmě nepatří mezi vegetariány či ochránce zvířat, kteří by snad mohli být právem pohoršeni, oni jsou jen slušní-počestní konzumenti masa, které si již koupí někde v obchodě, a tak tu krev zvířat zabíjených pro jejich vlastní chuťové požitky i nacpaná břicha nevidí, ta je cudně schována za zdmi velkotováren na vraždění zvířat, za zdmi jatek, kde jsou zvířata před smrtí týrána a stresována úplně stejně – ne-li více, jako když jim někdo podřezává krk rituálně někde na ulici.

Íd al-adhá neboli svátek oběti je slavnost zahrnující v arabském (muslimském) světě rodinné veselí a společenské oslavy na připomínku muslimské tradice, která říká, že Ibráhím (Avraham – Abrahám) byl ochoten se podrobit Boží vůli a obětovat Bohu život svého syna Ismaíla (Išmaela – Izmaela). Nakonec byl namísto Ismaíla obětován beránek. Tento svátek slaví jak muslimové, tak i třeba drúzové.

Čeští ideologové islamofobie se nyní mimo jiné pozastavují ve svých komentářích nad tím, co to bylo za otce ten Abrahám, že byl ochoten jít a na Boží příkaz zabít svého syna, pozastavují se nad tím, jak je možné, že si tuto bezmeznou poslušnost Božímu přikázání muslimové připomínají a že ji tak obdivují. Přitom zároveň nějak podezřele raději mlčí o jiné tradici, o tradici židovské, ve které na horu Moria stoupá otec Avraham (Abrahám) a je ochoten obětovat život svého syna Jicchaka (Izáka) – taktéž na Boží příkaz…

Děsí mne, že čeští sekulární Židé, chvástající se svou podporou politickému státu Izrael, tak často nyní tleskají islamofobním komentářům k svátku Íd al-adhá a sdílejí je na netu; nemohu jinak a musím se ptát:

To tito sekulární Židé zapomněli, jaká pravidla platí v rámci košer systému pro zabíjení zvířat? To zapomněli, že jsou věřící židé pro praktikování košer porážek zvířat v Evropě opakovaně mediálně napadáni a líčeni jako primitivní nehumánní barbaři – jako stejní barbaři, které odsuzují nyní ve svých příspěvcích islamofobové?  To zapomněli na všechny ty miliony zvířat obětovaných – krvavě podřezaných pro rituální účely v jeruzalémském Chrámu? To zapomněli, že právě na hoře Moria, kde měl Abrahám obětovat svého syna Izáka, vybudoval v roce 996 př. n. l. král Šalomoun jeruzalémský Chrám? To zapomněli na všechny ty úctu vyslovující rabínské komentáře, v nichž po tisíciletí moudří opakovali a opakují obdiv k naprosté odevzdanosti se praotce Abraháma do Boží vůle? A to zapomněli na historickou zkušenost, že až tu pro xenofoby nebude jako obraz nepřítele islám, přijdou na řadu pro svou víru židé a vlna nenávisti s nimi spláchne i ty, kteří si o sobě myslí, že jsou „jen“ sekulární Židé?

Takže, kdo že byl ten Ibráhím – Avraham – Abrahám? Muž Boha bojný, muž pokorný, muž Boha poslušný. Praotec židů i muslimů, praotec tzv. duchovního Jisraele – křesťanů (jak to mnozí křesťané sami o sobě proklamují). Praotec náš a také praotec jejich – všech těch, kteří o sobě tvrdí, že jsou ochránci západní (takzvaně judeo-křesťanské) civilizace… Jak chtějí chránit a navazovat na něco, čehož kořeny popírají a zesměšňují… Nebo jen zapomněli…?!?

Zapomněli na Boží slavné a mocné činy, zapomněli na zázraky, jež před nimi konal… (viz Žalm 78:11) Kéž bychom nebyli jako ti zapomnětliví, ale zůstali skutečně věrnými potomky praotce Abraháma.

Autor: pastor Ari