Václav Havel měl nesporně své temné chvíle, ať již v soukromí, nebo jako charta guru, či později jako prezident. Každý člověk má své temné chvíle, rozdíl je v dopadu na okolí, temné chvíle politika mohou mít dopad na stát i další státy, temné chvíle politika mohou doznívat po desetiletí i staletí…
Václav Havel měl nesporně i světlé chvíle, a jistě jich nebylo málo.
Václav Havel nebyl statický, neexistuje jeden a týž Havel, jiný byl v letech šedesátých, jiný před chartou, jiný před zvolením prezidentem, jiný v průběhu prezidentské funkce (funkcí) a jiný v důchodu. Bylo by absurdní vzít jednoho Havla z určitého životního období a říci: toto byl Havel – takový a žádný jiný…
Ti, co ho nemají rádi, mají jednoznačně jasno, ti, co ho bezmezně a nekriticky obdivují, mají také jednoznačně jasno. Obávám se, že ani jedni, ani druzí nevidí Havla člověka, jedni vidí démona a druzí vidí svou modlu.
Mrtvý je mrtvý, co zkazil, neodčiní, co udělal dobře, nevylepší. Bible nám říká: „Nesuďte!“ To se těžko dělá, v lidské povaze je hodnotit druhé, a od tohoto hodnocení odvozovat svá vlastní negativa či pozitiva, zaujímat postoje nebo zaujímat pózy.
Skutečný soud náleží vyšší než lidské spravedlnosti (Bible říká, že náleží Bohu), a není naší starostí, jak v něm Václav Havel obstál.
Není již naší věcí, jaký byl Havel…, a bylo by šílenou hloupostí chtít nebýt či být jako Havel, protože od kterého a jakého Havla bychom to měli odvozovat.
Havel nebyl černobílý, nebuďme ani my – ne kvůli Havlovi, ale kvůli nám samým…
Autor: pastor Ari
Žádný komentář