Výměna manželských partnerů je v Jemenu běžná.

Nejedná se ovšem o hromadné milostné hrátky ani o populární televizní show, nýbrž o způsob, jak i ženitby chtivým členům chudých rodin dopřát možnost nalezení životní partnerky.

Jemen je jednou z nejchudších zemí na světě a prastará tradice se zvaná shegar vznikla pravděpodobně proto, aby nemajetný ženich nemusel vyplácet věno své nastávající. Většina lidí tu nevydělává více než dva dolary denně, ale částka věna pro nevěstu se může vyšplhat až ke třem a půl tisícům dolarů. Shegar nabízí ženichovi schůdnější cestu: místo věna totiž nabídne jinému muži z manželčiny rodiny ruku své příbuzné.

Tento typ sňatku s sebou nese velké nebezpečí: pokud se jedno z manželství rozpadne, většinou je násilně ukončen i druhý svazek. Postupuje se podle zásady: “ožením se s tvou sestrou, když ty se oženíš s mou. Jestli se s mou sestrou rozvedeš, rozvedu se s tou tvojí.”

Důsledky mohou být ničivé. V Jemenu není zvykem, aby i dospělé děti odporovaly rodičům. Je-li jedno z manželství nešťastné natolik, že se rozpadne, bývá za potupu rozvodu “potrestáno”  to druhé, byť spokojené. Stránky bbc.com popisují případ Nadii, která měla ve šťastném svazku tři děti, než se její bratr rozvedl. Manželova rodina potom donutila k rozvodu i její manželství. Nadia při něm ztratila všechny děti včetně nejmladšího, sedmiměsíčního, které ještě kojila. Uvažovala o tom, že se obrátí na soud, u kterého by v tomto případě měla dobré vyhlídky, ale nakonec to neudělala. Společenské a kmenové zvyklosti mají větší váhu než rozhodnutí civilního soudu.

Náboženské autority proti výměnnému manželství brojí. Podle nich zkracuje ženy na právu na věno, které má být ekonomickou rezervou manželek.

Bohužel ale ani případy, kdy je ženám v dvojroli manželka – švagrová věno vyplaceno, nezaručují bezpečí před rozvodem “na oplátku”. Jemenská společnost je velmi hrdá a rozvod s členkou rodiny považuje za urážku, která si žádá odplaty. “Mstivé” rozvody šťastných manželství pak nejsou výjimkou.

Autorka: Karíma Sadio