Jim Letherer, vlastním jménem James Letherer, je jeden z málo známých bojovníků za občanská práva. Ještě v dětství ho kostní nádor připravil o nohu, ale ne o vůli měnit svět k lepšímu. Přesto, nebýt událostí z léta roku 1966, by James pravděpodobně zůstal nenápadným židovským mužem.

Politický černošský aktivista a válečný veterán James Meredith, který se zasadil o právo černochů studovat na Missisipské univerzitě, byl rozčarován z toho, jak pomalu a těžce probíhá emancipace Afroameričanů v americké společnosti. Během desegregace univerzity se bělošské obyvatelstvo bouřilo proti  přítomnosti černých studentů; před vysokou školou se srotily tisíce ozbrojených „bojovníků proti katolickému, komunistickému a Seveřanskému vměšování do záležitostí bělochů Jihu “ a do univerzitního kampusu pronikl dav lidí odhodlaný zabránit Meredithovi ve studiu. Během nepokojů byl zabit francouzský novinář Paul Guihard a Ray Gunter z Oxfordu.

Pořádek znovu nastolila až armáda (více než 200 příslušníků amerických pořádkových sil přitom bylo zraněno) a pod ochranou armády také James Meredith zahájil studium, během něhož musel čelit ostentativní nenávisti ze strany svých spolužáků. V roce 1965 byl krvavě rozprášen průvod na mostě Edmunda Pettuse a krátce poté člen Ku-Klux-Klanu zastřelil devětatřicetiletou bělošskou bojovnici za lidská práva, Violu Liuzzo.

V roce 1966 se Meredith rozhodl uspořádat Pochod proti strachu, jehož se měli původně zúčastnit pouze Afroameričané a jehož trasu naplánoval z Memphisu v Tennessee do Jacksonu v Mississippi. Pochod byl zahájen 6. června, ale už druhý den se k pochodujícím ze strany přiblížil útočník, který do Mereditha vypálil tři rány z pistole. Po této události se několik dalších aktivistů včetně Martina Luthera Kinga a několika organizací rozhodlo v pochodu pokračovat Meredithovým jménem.

Účastníci, již nejen černoši, přijížděli z celých Spojených států, aby se mohli pochodu zúčastnit. Mezi pochodujícími byl i Jim Letherer, který celou trasu pochodu prošel o berlích a s kippou na hlavě. Věděl, stejně jako ostatní účastníci, že vláda jim nemůže zabezpečit ochranu po celé trase pochodu, znal případy, kdy byli občanští aktivisté zastrašováni nebo zabiti, ale přesto se rozhodl pochod absolvovat – i přes svůj fyzický handicap.

Fotografie Jima Letherera tehdy v New York Postu obletěla Spojené státy a dodneška nám připomíná důležitost pevné vůle, tolik potřebné k dosažení změn.