Václav Havel, poslední československý a první český prezident, sehrál zásadní roli v obnovení česko-izraelských vztahů po pádu komunismu. Letos si připomínáme 25. výročí této události a v Izraeli bude při té příležitosti po Havlovi pojmenováno hned několik míst.
Historicky nadstandardní vztahy mezi Československem a Izraelem sahají do dob před vznikem židovského státu. Sionismus podporoval již první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a za dob První republiky se v Československu uskutečnily tři kongresy Světové sionistické organizace. Masaryk byl rovněž prvním evropským státníkem, který – navzdory britskému zákazu – navštívil židovské komunity v tehdejší britské mandátní Palestině. Po druhé světové válce Československo podpořilo na půdě OSN prostřednictvím Masarykova syna Jana snahy o židovskou státnost. Po vzniku Izraele v květnu 1948 Československo vojensky podporovalo židovský stát během izraelské války za nezávislost, v níž byl Izrael napaden sousedními arabskými státy. Tato podpora, mezinárodnímu embargu navzdory, zásadním způsobem ovlivnila výsledek války. Sám izraelský premiér David Ben Gurion prohlásil: „Bez pomoci Československa by nebyl Stát Izrael.“ Historické vztahy dvou zemí ovlivnilo přehodnocení sovětské politiky vůči Izraeli, kterou Československo, co by de facto loutkový stát, následovalo. K přerušení diplomatických vztahů pak došlo po šestidenní válce v roce 1967. Po pádu komunistického režimu bylo jednou z priorit obnovení diplomatických vztahů s Izraelem. Krátce po jejich znovunavázání podnikl Václav Havel, poslední československý a budoucí první český prezident, státní návštěvu Izraele. Vzájemné vztahy obou zemí se od té doby neustále zlepšují a prohlubují ve všech ohledech. Česko patří mezi stálé a důrazné podporovatele Izraele na mezinárodní scéně, a to jak v rámci Evropské unie, tak v rámci OSN. Řadí se mezi nejbližší spojence Izraele na světě.
V letošním roce uplynulo 25 let ode dne, kdy byly 9. února 1990 obnoveny diplomatické vztahy mezi Československem a Izraelem. V Izraeli se při této příležitosti koná řada vzpomínkových akcí, jejichž součástí je i iniciativa pojmenovat po Havlovi náměstí a ulice ve velkých izraelských městech. Podle českého velvyslance v Izraeli, Ivo Schwarze, je v tomto projektu nejdále Haifa. Toto největší severoizraelské město a významný přístav by mělo koncem června pojmenovat po Havlovi náměstí v nové čtvrti Šimona Perese. Podle Schwarze jde o nejdynamičtěji se rozvíjející část města. Slavnostní ceremonie by se kromě českých krajanů mohl zúčastnit i český ministr kultury Daniel Herman. Náměstí by mělo být přibližně osmkrát menší, než Václavské náměstí v Praze. Dále by po českém prezidentovi měla být v září pojmenována lavička na Telavivské univerzitě. Podobné lavičky již existují v Dublinu, Washingtonu, Barceloně či Oxfordu. Do konce roku se počítá rovněž s pojmenováním ulice v hlavním městě Jeruzalémě.
Žádný komentář