Před lety jsem měla oblíbený blog. Psala ho mladá dívka, Čechovietnamka. Narodila se vietnamským rodičům ve Vietnamu, do Čech s nimi přijela jako malá. V jedné části popisovala své skušenosti ze studií v zahraničí a ze setkání s Frankovietnamci, kteří, podobně jako ona, přijeli do Francie s rodiči ještě jako malé děti.
Tak jako každý jiný, kdo přijede do ciziny sám, i ona vyhledávala společnost „příbuzných lidí“. A protože z Čech přijela jako jediná Vietnamka, automaticky vyhledávala mezi erasmáky Vietnamce. A narazila na problém: Frankovietnamci se považovali za Francouze. Nechápali, proč by měli preferovat vietnamskou řeč, vietnamské jídlo, vietnamský způsob života a už vůbec ne to, proč by měli pro přátelství prioritně vyhledávat potomky vietnamských přistěhovalců, tak jak to dělala ona. Ona tudíž nabyla dojmu, že je to proto, že zapomínají na svojí kulturu. I přesto, že mladí Frankovietnamci uměli všechno to, co ona, nebylo to pro jejich chování prioritní. Ona zůstavala po těch všech letech v Česku Vietnamkou, oni se po těch všech letech ve Francii považovali za Francouze.
Neznám lepší příklad jak demonstrovat rozdíl integrace imigrantů do společnosti české a do spoleňosti francouzské než tento.
To, že i po těch letech cítila Vietnamkou, nebylo tím, že Francie nutí lidi zapomínat na svoji kulturu, ale to, že jim umožní se za Francouze považovat. Společnost česká sice křiči po integraci, ale integrovat se jim nedovolí. Nutí je chovat se jako Čech a žít podle českých norem, ale NIKDY je za Čechy považovat nezačne. Sdědili jsme totiž po naší babičce Rakousko-Uherské monarchii jisté dědictví – multinárodní vnímání občanů. Naše babička nás nenaučila multikulturnosti, ale multinárodnosti. Zdá se, že na začátku 21. století toto dědictví škodí nám samotným. Na začátku 21. století postavit na roveň národnost, původ a občanství je cesta k neštěstí.
Kdo jsou Francouzi a kdo imigranti? Když mluví Francouz o Francouzích, když píše francouzský novinář o Francouzích, mluví a píše o těch stejných lidech, které si pod pojmem Francouz představí Čech? Ne. Národ z pohledu Francouze znamená francouzští občané. Určování jakési etnické příslušnosti nemá význam, možné je to jenom u dětí, které se narodily přistěhovalcům ze stejného etnika. Tyto děti ale samy sebe považují za Francouze. Za Francouze se považují i děti slovensko-belgického páru, které se ve Francii narodily. I dcera slovenské matky a libanonského otce, která se ve Francii nenarodila, ale vyrostla tady. Stejně jako pětiletá dcerka mých guinejských přátel. Můj muž ji rád škádlí: „Ty nejsi Francouzka. Ty jsi Guinejka“. A ona mu odpovídá jako to dítě, co vidělo krále nahého: „ Mais noooooon, tonton! Moi, je suis une francaaaaaaise moi!!!!!!!“ „Ale neeeeeeee strejdo! Já jsem přece Francouzkaaaaa!!!!!!“ A když ty děti překročí hranice Francie, budou vystupovat jako Francouzi. Mohou také vystupovat současně i jako Slováci, Belgičané, Libanonci, když budou chtít. Ale jsou prioritně Francouzi. Tak jako i spolužáci Čechovietnamky. Bohužel to děvče, které vyrostlo v Čechách, když překročí hranice České republiky, nebude jako Češka vystupovat nikde na světě. Nebude, protože jí to Češi nikdy nedovolili. Možná, kdyby vypadala jako oni, pak možná ano.
Kdo je Francouz a kdo imigrant? Když přijede Čech do Francie a půjde po ulici Paříže, koho označí za Francouze a koho za imigranta? Za Francouze bezpečně označí ty, kteří:
- Jsou etnicky od pohledu evropští běloši a je poznat, že to nejsou američtí turisté
- Mulati a franko-asijští míšenci, kteří mají francouzská jména
- Ty, co jejich etnicky původ od pohledu nepozná a jsou hezky oblečení
Všichni ostatní jsou imigranti, natož ti, kteří jsou od pohledu chudí. Nebo když je někdo hlučný a nechová se zrovna, jak by měl. A prý, že nejsme rasisti
Sledujete fotbal? Viděli jste francouzský národní fotbalový tým? Všimli jste si, že jediným muslimem, který se před každým zápasem na hřišti modlí, je etnický Francouz, původně katolík, konvertita Frank Ribéry?
Integrace přistěhovalců totiž nezávisí na přistěhovalcích samotných, ale na společnosti, do které se integrovat mají. Jestliže Francouzi kritizují výsledky integrace, nekritizují apriori přistěhovalce, ale kritizují sami sebe, hledají chyby, které udělali a snaží se o změnu a nápravu uvnitř své společnosti.
Nejsem si jistá, že Češi jsou schopní takové sebereflexe. Jestli jsou schopní jakékoliv sebereflexe.
Když se Unie rozšiřovala o východní blok, myslela jsem si (ač sama Češka nejsem), že jediní, kteří jsou schopni s EU splynout, jsou zrovna Češi. Právě kvůli česko-nemecko-židovské demokratické tradici První republiky. Ale i jiným věcem.
Obávam se, že jsem se mýlila. I přesto, že po šestnácti letech života v Praze ve mně je a už nadobro ve mně zůstane spousta češství, obávám se, že jsem se mýlila.
Text navazuje na článek: Imigrace: kufr nebo rakev
Autorka: Martina Kourouma
Autor
8 Komentářů
,,Ak Francúzi kritizujú výsledky integrácie,nekritizujú apriori pristahovalcov,ale kritizujú sami seba…"znie to krásne poeticky,súzvuk až malebnost slov.
Ale ked sa poodkryje význam,tak to až tak pekne nevyznieva.škoda ,že sa zabúda,že francúzke osvietenstvo nazývali jednoducho ,,racionalizmus".(Tak ako starovekí humanisti-od Sokrata cez stoikov-vačšina osvietenských filozofov prechovávala neochvejnú vieru v ludský rozum).
Ak je to pravda s tou integráciou a chybou sa mi javí ako neschopnost(zabudnutím spomínaného racionalizmu) určit príčinnú(ale skutočnú)súvislost javov a následne mýlne určujeme príčiny javov.(Hovorí sa ,že táto neschopnost môže byt daná úrovnou súdobého poznania,neznalostou,omylom.
Alebo dost možné,že ich nekritizujú,ale seba predskúsenostne(apriori),ale po skúsenosti(a posteriori) to už bude o niečom inom.Možno.
P.S.Goethe kedysi napísal,že:,,..kto nevie zúročit múdrost vekou,zostáva v temnote,dokáže žit len zo dna na den..".Kto to vie,tak vie,napriek tomu,že niektorí to nevedia,že nielen česko,práve kôli tej spomínanej tradícii nesplynie s EU.smile
A spomínaný Franck Ribéry,modliaci,mal problém(marí sa mi,že Benzemom)za sex s neplnoletou?Teraz neviem.či ešte ako katolík,alebo moslim?(preberajúc všetko).
Dobry den, Danny. Snad omluvite text bez diakritiky, ponevac ceskou klavesnici u poctace nemam. Dekuji za reakci na moje psani. Nejsem si jista, jestli jsem pouzila vyraz "a priori" ve spravne souvislosti, ale jsem si jista, ze jste pochopil, jak jsem to myslela. Bohuzel musim priznat, ze ja nerozumim Vasemu komentari ( tomu prvnimu) Rada bych Vam odpovedela a nejak reagovala, min proto, ze se to slusi, ale jelikoz nevim, a to zcela uprimne priznavam, wo co vlastne ve vasem komentari go, tak adekvatne reagovat nemohu :)
Co se tyce Ribéryho, je to konvertita, pomerne ne dlouho (pojlenoval swna podle swna Kaddafiho) no je to ten na ktereho bwla podana zaloba za styk s nezletilou prostitutkou, zaloa byla ale stazena, nevim, domnivam se, ze proto, ze opravdu nemohl tusit ze je ji jenom sedmnact nebo kolik vlastne.
Dobrý den Martino.Na diakritiku kludne bodnite,je to len vokajší háv(zahalenie,odev).Vždy ide o pochopenie.smile.
Napr. o tú dievčinku,u nás je také pravidlo,že neznalost pred zákonom neospravedlnuje.(bežných občanov).Takže ja tam vidím niečo iné.smile
Alebo babička Monarchia nás naučila multinárodnosti,keby sme boli naučení,tak by ten štát mohol fungovat doteraz.A tak.
Pekný den.
Pěkně napsaný článek,pravdivý :D Hlavně ta část,koho Čech ve Francii označí za Francouze :DD To jsou takoví stereotypy tady :D
Dekuji Sandro.
A čo takto(a zanikne stereotyp!v tej drobotine národnostnej):,,Som človek,s vietnamskými korenmi,žijúci vo Francii?"smile