Nové otázky ohledně efektivity rozhodování v otázce udílení azylu vyvolal případ zavražděného vojenského tlumočníka.

Tomu Británie předtím odmítla poskytnout azyl. Afghánský tlumočník, známý jako Popal, pracoval pro britské parašutisty v provincii Helmand. Během služby byl raněn a později ho výhružky ze strany Tálibánu přiměly, aby uprchl z Kábulu. Společně s dalšími čtyřmi tlumočníky se pokusil dostat do Evropy, ale v Íránu padl do zajetí, byl mučen a zavražděn. Je pravděpodobné, že stejně dopadli i ostatní tlumočníci ze skupiny, která si najala převaděče, aby ji dostali na Západ, píše britský Daily Mail.

„Převaděči nám řekli, že mučí a zabíjejí všechny, o kom zjistí, že pracovali pro Británii nebo pro Spojence, protože takové lidi považují za špiony Západu,“ řekl reportérům člověk, který sloužil s Popalem. „Převaděči nás před cestou varovali, že hrozí, že budeme zajati a pokud se to stane, ´jedeme na vlastní pěst´. Někteří Afghánci, které chytili, byli zařazeni do Íránské armády a odesláni na syrskou frontu. Další brutálně vyslýchali. Když řekneš, že jsi pracoval pro Brity nebo Američany, pravděpodobně tě zabijí.“

Jeho bratr později potvrdil Daily Mailu, že i tohoto muže za jeho spolupráci s Brity zabili v jeho domovském městě Kandaháru.

O zavražděném Popalovi říká, že neměl jinou volbu: „Věděl, že kdyby zůstal, vyčmuchali by ho. Když odcházel, měl aspoň šanci na čestný život bez neustálého z pronásledování. Je nechutné, že ho Britové zradili potom, co riskoval život, aby jim pomáhal a že kvůli tomu, aby chránil jejich životy, přišel o ten svůj