Kateřina Valachová, současná ministryně školství, mládeže a tělovýchovy minulý měsíc polechtala smysl pro nespravedlnost mnohých Čechů. Přišla totiž s návrhem školních obědů zdarma pro žáky 1.-3. tříd základních škol.
Školní jídelny, jakkoliv jsou rozdílné kvalitou i poživatelností připravovaných pokrmů, jsou pro mnohé děti jedinou cestou k teplému jídlu. Rodiče přijde jeden komplexní oběd obsahující zpravidla polévku, hlavní chod, salát, kompot, případně moučník, na 23-27 Kč, přičemž platí pouze suroviny, nikoliv práci kuchařek, vodu, energie a ostatní náklady se školními obědy spojené. Pravdou je, že neexistuje cesta, jak v našich končinách sehnat stejné menu za takovou cenu, ani kdybyste se o jeho přípravu pokusili v domácích podmínkách. I tak jsou zde tisíce rodin, které si průměrných 500 Kč měsíčně nemohou dovolit, a děti jsou mnohdy až do pozdních odpoledních hodin o hladu.
Nechme stranou fakt, že mnozí z rodičů těchto dětí mají peníze na alkohol a cigarety; dítě za své rodiče nemůže. Zaměřme se na skutečnost, že paní ministryně, nejspíš po vzoru Velké Británie, kde jsou obědy zdarma pro nejnižší ročníky už rok fungující praxí, chce hromadně nasytit právě jen a pouze ty nejmenší, bez ohledu na finanční možnosti jejich rodičů, zatímco ty starší budou selektivně hladovět dál.
V roce 2010 byl mimo jiné zrušen sociální příplatek pro sociálně slabé, který byl určen na úhradu školného v mateřských školkách. Z průhledného systému, kdy k získání příspěvku byly stanoveny pevné podmínky, se odpouštění školného stalo záležitostí ředitelek a ředitelů školek, kteří o žádostech rozhodují na základě svých osobních pocitů a postojů, rodiče nedokládají příjmy, jen svou žádost písemně zdůvodní. A tak je odpuštěno tomu málo, tomu víc, tomu všechno, tomu nic.
A obdobný systém by měl za 1,5 mld ročně nasytit všechny děti prvních tří ročníků základních škol, což sice zvýhodní všechny žáky těchto ročníků bez rozdílu, ale o to okatější bude znevýhodnění starších dětí ze sociálně slabších rodin, kteří už nebudou znevýhodněni jen finanční situací rodičů, ale i svým věkem. Ne, stát by neměl nechat záležitost hladovějících dětí na neziskovkách a projektech jako jsou Obědy do škol. Měl by znevýhodněným pomoci k vymoženostem, které my šťastnější považujeme za samozřejmost, byť by tím byla mlíková polévka, azu po tatarsku a švestkový kompot.
Autor
5 Komentářů
Hezký článek, vybavil mi dny mého dětství a školní jídelnu. Já si jídla nevážila, na obědy nechodila. Dobrovolně. Do dnes nemám ráda hromadné stravování a vyvařování. Prostě mi to nechutná. Ale výsledkem je, že ve svých 44 letech neumím jíst. Buď jím nic a nebo vše co najdu. Teď tedy jsem objevila jídlo v pěti krabičkách – hromadné stravování. Ale učím se jíst. Ve 44 letech jsem zjistila, že nemám žádné stravovací návyky (tedy zjistila jsem to dřív ale od té doby co dcera opustila hnízdo ….) Od útlého dětství nebyl problém sníst první jídlo ve čtyři odpoledne a to navíc mléko s rohlíkem (suchým). Někdy se divím, že jsem vyrostla. Ale aby nedošlo k mýlce, nebyli jsme nějak zvlášť chudí, taková prostě jsem.
Každý rodič by měl dát možnost svému dítěti se najíst, jako matka samoživitelka vím že to není leckdy snadné s penězi. Když jsem měla problém, tak jsem požádala o pomoc ex manžela, nakonec to je i jeho dítě. Každý problém se dá řešit, někdy se musíme pokořit a požádat o pomoc své bližní. Ale tento navrhovaný postup nic nevyřeší, jen vyroste generace dalších dětí, kteří se od malička naučí že problémy řeší neviditelný stát.
Moniko, přeji, aby se Vám povedlo bitvu se stravovacími zlozvyky vyhrát.
Jsem názoru, že stát by měl děti chránit, dokonce i před jejich rodiči, za ty totiž dítě nemůže, je vůči nim bezbranné a jediný, kdo se za ně může postavit, je právě jen stát. Na dítě se totiž neskládají zkoušky způsobilosti, může si jej pořídit každý. Nepřímá forma pomoci dítěti formou přídavku na dítě se míjí efektem, neb stát nemá páky, jak zajistit, že příspěvku bude využito ve prospěch dítěte, kdežto obědy zdarma pro děti ze sociálně slabých rodin jsou přímou formou pomoci a zajistí, že dítěti se skutečně dostane alespoň (relativně) kvalitního jídla.
ja teda souhlasim s pani ministrini. Deti jist maji, pokud jejich rodice nemohou, nebo nechteji, maji se o ne , meli by se o ne postarat jini dospeli. Nemyslim si, ze by jsem timto vychovavali dalsi generaci nezodpovednych kteri skonci tim ze budou touzit i v dospelosti potom aby za ne resil problemy stat. Deti, ktere vystudovali ve statnich skolach zdarma take nejsou mene zadpovedne, nez deti, kterym skolne platili rodice. Zdravotni peci take proplacime i detem a i dospelym, ketri jedi v McDonaldu, (na lecbu obezity a komplikaci s ni spojenych pada 10% nakladu na zdravotnictvi, – jakysi dokument, nemluve o cukrovce, proplacime ji i tem co piji kolu dennodenne, kteri kouri,i tem kteri doma pecou rizky smazene na oleji, jedi tucne maso, piji pres miru alkohol, atd atd. Zodpovednost se neda popsat absolutne. Navic zijeme ve state kde je detem zakazano pracovat. I kdyby tyto deti chteli byt zodpovedne a na obedy si vydelat, nesmi. Opravdu maloleti by to ani nesvedli. Spolecnost se o deti start ma.
To nikdo nevyvrací, Martino, článek je o pochybném systému, který navrhuje paní ministryně a to, že obědy zdarma budou pro všechny děti prvních třech ročníků bez ohledu na to, zda-li je jejich rodiče mohou/chtějí platit, zatímco starší děti budou dále hladovět, pokud jejich rodiče na obědy mít peníze nebudou, či je odmítnou vynaložit.
Uznavam, neni to nejstastnejsi system. Uznavam, ze by tomuto navrhu jiste sluselo prepracovani, vylepseni; ale pro ty deti, lepsi nejaky nez-li zadny, alespon pro ty nejmensi. V kazdem pripade je dobre, ze na tento problem zacali myset.