Muslimům, a samozřejmě i těm, kteří jako migranti potažmo či exulanti přicházejí na Západ, se nabízí jedinečná dějinná šance nejen historicky osvědčit, ale přímo v reálném čase dokazovat, že jsou kulturními a mravními lidmi stejně jako Evropané či Američané anebo Izraelci (a samozřejmě i Židé mimo Izrael). Byť někteří zapšklí politici a mnozí pesimisté tvrdí, že takhle uvažovat o muslimech není možné. Opírají se o argumenty, které patří do základní výbavy jedinců shromážděných kolem institutu Václava Klause[1] a jedinců sdružených kolem iniciativy islám v ČR nechceme[2], taktéž i neonacistickým úderkám[3] a dalším falešným prorokům případně narcistním individuím. Uvedu jen některé jejich argumenty.

1) A. Pesimisté:

Pracující občan Evropské unie bude (uprchlíky, imigranty, migranty, atd.), živit a odměnou mu bude napadání a urážky, spolu s tím poroste drobná i závažná kriminalita.

1. Optimisté:

Většina muslimů se vrátí domů. Mají tu pouze jediný důvod zůstávat, aby přečkali, až válka skončí. A pokud jde o muslimy, kteří se budou dostávat na šikmou plochu – bude se jednat o malé výjimky – pak je to procento stejné, jako u primordiálních populací v Evropě. Zločin je zločin není vázán na žádný rodokmen ani rodný list nebo barvu kůže či původ.

Zločinec z bohaté rodiny má daleko širší prostor, větší možnosti, více času a prostředků páchat zločiny a může využívat chudé, aby pro něj zločiny páchali, ale to s barvou kůže nebo vírou nemá nic společného.

2) A. Pesimisté:

Migraci muslimů na Západ někdo řídí, jde o plánovanou akci snad i samotné Evropské unie.

1. Optimisté:

Lidé (tedy i muslimové) jsou vždy aktivní, upřednostňují biofilický pud. Usilují zlepšit svou (ekonomickou, kulturní, politickou, psychickou, sociální) situaci. Každý jedinec je trvale zaujat řešením problémů, dokonce i ve spánku. Problémy jedinec objevuje a problémy vznikají z hodnocení konkrétního stavu a daného prostředí, které se pokouší zlepšit. Pokud se tedy jedinec probudí – například v kontextu tohoto textu – do válečného konfliktu, hledá únik.

3) A. Pesimisté:

Někdo uměle vyvolává uprchlickou krizi za účelem ovládnutí celé Evropy z Bruselu.

1. Moje tvrzení:

To snad ani nemá význam komentovat, takový nonsens je už za hranicí hlouposti, ať tu větu říká kdokoli. Hlouposti říkáme občas všichni, ale když si je uvědomíme, svá tvrzení zkorigujeme. Poznámka na okraj, kdo je tím „Někdo“? Tady pesimisté opomínají sdělit konkrétní instituci, uskupení či politickou stranu, anebo skupinu lidí. Patrně tím „Někdo“ míní mimozemšťany.

4) A. Pesimisté:

Jedná se o masovou migraci lidí, která je řízena muslimskými elitami, poptávka po muslimech je uměle vyvolaná politiky z Bruselu, aby pak mohli v budoucnu lépe ovládat masy.

1. Optimisté:

Muslimové prchají především ze zemí sužovanými válkou, anebo devastovanými zločineckými vládami. Například z Indonésie sem muslimové neprchají.

5. A. Pesimisté:

Migranty tu nikdo nechce, nikoho nezajímají.

1. Optimisté:

Řešit problémy trpících a promýšlet jak nejcitlivěji jejich nepředstavitelně obtížnou a nevyslovitelně svízelnou situaci ulehčit, nad tím uvažuje dnes a denně statisíce lidí v Evropě. Lidé (tedy i muslimové) mají vždy snahu utvářet životní prostředí s cílem dosáhnout mír a stav bez násilí. Pomoc lidem postižených obludným konfliktem patří k této lidské snaze.

6. A. Pesimisté:

Německou vinou vstřícnosti k migrantům se dostává masovým migrantům milosrdenství, které si nezaslouží.

1. Optimisté:

Každý člověk si milosrdenství zaslouží. A je dobře, že právě Německo se při řešení tohoto problému tak angažuje.

7. A. Pesimisté:

Poptávku vyvolala Evropa, která sem migranty z hloupých a nesmyslných důvodů chce.

1. Optimisté:

Zatím – v roce 2016 – neexistuje vědecká studie, která by jasně prokázala, že toto tvrzení je pravdivé.

K uvedeným bodům ještě dodám krátký dovětek: Pesimisté se považují za lepší, než Afghánec, Iráčan nebo Syřan, dokonce tvrdí, že muslimy, co zde žijí i několik generací ani nepovažují za Evropany, protože nejsou schopni zkulturnět. Ten, kdo podporuje proti muslimské, protiimigrační, proti islámské nálady ve společnosti, to je přinejmenším hlupák. Nechme si zajít nějaké hloupé a naivní protiislámské, antimuslimské, či rasistické, xenofobní choutky. Německý prezident a kancléřka pozvali trpící lidi do bohaté a vyspělé země, v tomhle s panem prezidentem i paní kancléřkou souhlasím velmi rád. Ale myslím si, že právě nejen oni čekali na impuls ze strany migrantů, který konečně přišel v noci 31. 12. 2015 na 1. 1. 2016. Němci jsou v hrozném tlaku kvůli své minulosti. Pokud by řekli migraci muslimů ne, bylo by to špatně a Němci by byli zase za ty zlé. Tak paní kancléřka zvolila metodu laskavosti a přehnaného soucitu. Události ve městech, ve kterých proběhlo muslimské násilí během silvestrovských oslav, se staly pro spolkovou vládu vykoupením, teď už má argument, a nikdo už neřekne, že Němci jsou zase zlí, když budou migranty vracet zpět, protože pokud se migranti budou chovat ošklivě, právo bydlet ve svobodné zemi ztratili. Němci vynakládají vskutku veliké úsilí, aby se zbavili závaží minulosti, aby se očistili od starých ran a jizev, například, i od zběsilostí kruciát, které proběhly mezi lety 1096^[4] – 1272 o. l. a jsou kvůli tomu pod neustálým tlakem vítězných mocností Světové války. Teď již záleží pouze na samotných muslimech, jaký o sobě chtějí vytvářet obraz. Zda budou jednat mírumilovně, anebo za sebe nechají mluvit, jednat a konat úchyly z radikálních skupin. Uvedu příklad, abych nastínil, o co mi v této souvislosti jde. V oblasti zahrnujíce lokalitu nespadající pod izraelské civilní právo, ve které žijí nejenom Izraelci pod vojenskou správou, v oblasti označované jako MOCHOZ JEHUDA VEŠOMRON (מחוז יהודה ושומרון)[5] se mnohým (palestinským) muslimům daří vytvářet obraz agresivního a nepřejícného souseda. Radují se z neúspěchu, pomlouvají, sami se činí, aby Izraeli škodili, jak to jen jde. Nejeden z nich myslí je na to, aby špinil dobré jméno svého bohatého souseda, mnozí palestinští muslimové nesní o ničem jiném, aby se úspěšného souseda zbavili. Ale odmítají uznat, že ve svém rodném městě žijí v bídě, zmaru a zkáze, ale vlastní vinou, a naproti tomu v Izraeli mohou získat dobře placenou práci, v míru si vydělávat na živobytí a žít si v rámci zákonů podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Je realitou a statisticky ověřenou, že jen díky zaměstnání v izraelských firmách mohou mnozí z nich zvelebovat ulici, v níž žijí, město, ve kterém se narodili, území které obývají, ale místo toho, co tisíce palestinských muslimů dělají? Pomlouvají a posmívají se, házejí kameny, útočí noži a raketami, automobily využívají jako zbraň, páchají sebevražedné útoky, vyvolávají při, svár i hanbu. A proč to dělají? Že by je hnala závist? Ale co jim brání, aby se sami přičinili a místo napadání a přemýšlení jak škodit, by začali krášlit svá města a vesnice? Ukázat, že jsou stejně dobří, chytří, šikovní a zruční jako Židi. Zatím ovšem mnozí palestinští muslimové předvádí obraz špatného souseda, který přivádí škody. Ale ten obraz o sobě si vytváří oni sami, ne média, ne politici, ale oni sami.

Pokud přicházejí muslimové do Evropy, mají tedy jedinečnou příležitost obavy vyvrátit a ukázat nám, že jsou stejně mírumilovnými lidmi jako my. Příchod tak velkého množství lidí v žádném případě neohrožuje kulturní identitu Evropy, jak ochotně tvrdí zapšklí politikové. Právě každý, kdo má otevřené oči, citlivé srdce a především rozum, uvažuje empaticky, empiricky a důsledně, tak se obává nikoli migrace do Evropy, ale právě toho, co pesimisté mohou vyvolat. Přicházejí k nám lidé z jiné kultury, civilizace, náboženství, světadílu, jiných zvyklostí a životních stylů a islám je v tom významný prvek, ale rozhodně není na místě strašit islamizací a nárůstem zločinnosti či dokonce používat slova „obludná, děsivá, zničující“ v souvislosti s migrací; spíše bych ona přídavná jména užíval ve spojitosti s válkami, které sužují obyvatelstvo arabských a muslimských oblastí, států a zemí. Co mohou pesimisté vyvolat v blízké budoucnosti? Tu odpověď přece známe všichni a nebojme se ji říkat nahlas. Nedovolme, prosím, aby hloupí, nenávistní zase určovali co je a není správné, aby znovu házeli písek do soukolí dějin.

[1] http://www.institutvk.cz/

[2] http://www.ivcrn.cz/o-nas/

[3] http://www.white-media.info/

^[4]    „27. 11. 1095 papež Urban II. vyzval na koncilu v jihofrancouzském Clermontu k osvobození Svatého hrobu z rukou nevěřících. Mnoho rytířů západní Evropy tehdy přijalo kříž, papežova výzva měla velký ohlas i v nejchudších vrstvách. Mnoho poutníků pod vedením Petra Poustevníka a Gautiera Sans Avoir se vydalo na tažení již v roce 1096. Zfanatizované davy cestou pořádaly pogromy na Židy.” (Brooke, 1987 in Brabec, Dlabal, Manďák, 2006)

[5] https://he.wikipedia.org/wiki/מחוז_יהודה_ושומרון