Kolínské sexuální útoky o silvestrovské noci znovu ukázaly, že na Západě je rozšířena tendence vnímat kriminální jednání osob pocházejících z muslimských zemí jako specifický projev jiné kultury, která je té naší minimálně silně vzdálená, pokud s ní rovnou není v příkrém rozporu.

 

Nemuslimové obtěžují, muslimové praktikují „taharruš“

Mnoho komentářů přinejmenším naznačuje, že agresivní sexuální obtěžování je v Severní Africe a na Blízkém východě jakousi všeobecně akceptovanou lidovou tradicí. A většinou to nemyslí sarkasticky.  Některá média v reakci na kolínské události dokonce zavedla pro davové sexuální obtěžování arabský termín „taharruš“.  Ten je přitom prostě jen obyčejným arabským slovem pro „obtěžování“ a neoznačuje žádný speciální jev, pro nějž by neexistovaly odpovídající ekvivalenty v jiných jazycích. Jeho užívání však sugeruje, že stejně jako ono samotné, je jaksi specificky arabské i jednání, které označuje (český bulvár Expres.cz to ani nesugeruje, ale rovnou explicitně tvrdí s odvolávkou na nejmenované experty).

Na kulturní zázemí pachatelů jako na příčinu zmíněných událostí poukázal ve svém vystoupení v České televizi i psycholog Daniel Štrobl, který vyjma poznámek o psychologii davů a zhoubných projevech potlačené sexuality utekl z pole své odbornosti a zabrousil kamsi do vod kulturní antropologie. Mimo jiné prohlásil, že sunnitský islám „devastuje“ sexualitu způsobem, který nemá na Západě paralelu „poslední dva tisíce let“ a je unikátní i ve srovnání se zbytkem světa. Podobně se vyjádřil i novinář Jan Petránek, podle nějž imigranti disponují „středověkým myšlením“, jenž je „naprosto neslučitelné s našimi hodnotami“ a v nejbližších generacích se nemůže změnit.

Nechyběly ani komentáře, které se odvolávaly na svého času hojně diskutovaný článek egyptsko-americké publicistky Mony Eltahawy, v němž se opakovaně uvádí, že arabští mužové ženy nenávidí.

 

Kterak káží bohové

V případě Štroblova vystoupení lze jistě souhlasit s docela nekontroverzním tvrzením, že společnosti, které jsou represivnější vůči sexualitě a jejím veřejným projevům, se zároveň obvykle potýkají s vyšší mírou sexuálního obtěžování. Není ani problém připustit, že do různé míry konzervativní  standarty sexuální morálky panují ve většině muslimských zemí. V těchto zemích navíc často existuje vysoká míra sociální kontroly ze strany rodiny či různých širších komunit, která mladým lidem znesnadňuje osvojení si společenských dovedností, jaké jsou potřebné k bezproblémovému seznamování. V kontaktu mezi lidmi ze západní Evropy a z regionů jako je severní Afrika, Blízký východ či jižní Asie pochopitelně hrají roli i různá kulturní nedorozumění a mnohdy absurdní představy o stavu sexuální morálky v zemi „toho druhého“, které dotyční získávají z popkultury a náhodně pochycených zkazek.

Nesmyslný je ovšem předpoklad, že islám či islámské společnosti regulují sexualitu nějakým unikátním, jinde a jindy neviděným způsobem. Korán a hadísy ve svém tradičním výkladu nepochybně potvrzují a legitimizují patriarchální řád, podle nějž je žena podřízena muži, neboť nedosahuje takových psychických a fyzických kompetencí jako on (islámská apologetika tvrdí, že Korán naopak dosahuje spravedlnosti tím, že mužům a ženám rozděluje práva a povinnosti, která nejsou totožná, ale šitá na míru jejich potřebám a přirozeným dispozicím). Výrazně se tím ale neodlišuje od jiných velkých náboženství. Bible jasnou hierarchii vztahů mezi muži a ženami potvrzuje na mnoha místech (včetně Nového Zákona) a konzervativní Židé i křesťané se jejím textem v tomto směru nepochybně řídí. Ani východoasijská náboženství zrovna nepodporují myšlenky genderové rovnosti – tvrdý patriarchát obhajují posvátné texty hinduismu i všechny hlavní odnože konfuciánské filozofie.  A praxe jasně ukazuje, že jiný není ani na západě absurdně idealizovaný buddhismus (v Bhútánu se mimochodem většina žen domnívá, že zaslouží výprask, pokud například odmítnou sex nebo pokazí jídlo).

Náboženství však není výhradní (a vlastně ani ne hlavní) příčinou nerovnosti mezi pohlavími. Ta jde z převážné části na vrub společenské struktuře, platné legislativě a úrovni vymahatelnosti práva. Ve společnostech, které ještě nejsou zcela modernizovány, je člověk obvykle významně existenčně závislý na své rodině, kmeni, či obyvatelích stejné osady a za jejich podporu platí notně omezenou individuální svobodou. Náboženský determinismus lze ostatně snadno vyvrátit srovnáváním různých zemí se stejným dominantním náboženstvím. V USA se ke křesťanství hlásí podobný podíl obyvatel jako ve Středoafrické republice, ale rozdíl v genderové rovnosti, jaká v těchto zemích panuje, je přitom propastný.

 

Svět za dírou v prostěradle

Chceme-li země Blízkého východu a severní Afriky srovnávat s těmi evropskými, rozhodně kvůli tomu nemusíme chodit 2000let zpátky do minulosti, jak tvrdí Štrobl. Bohatě si vystačíme s 19. stoletím, kdy v západní Evropě probíhaly překotné modernizační procesy a objevovaly se mnohá pnutí mezi moderním a tradičním, a tedy i mezi liberální a puritánskou morálkou. Různé evropské společnosti a církve se dokonce rády vysmívaly bizarním praktikám, které – ať už skutečně či domněle – měli praktikovat jejich rivalové. Vznikl tak například i mýtus, že manželské páry z některých komunit chasidských Židů spolu souloží pouze skrze díru v prostěradle, aby tak minimalizovaly fyzický kontakt.

Častě spíš ale dnešní stav ženských práv v muslimských zemích zrcadlí poměry, které v řadě koutů Evropy (např. v Itálii, Španělsku, či Portugalsku), panovaly ještě v polovině století minulého.

Prudký rozvoj asijských zemí jako je Hongkong, Singapur, Japonsko a zejména Jižní Korea pak ukazuje, že cesta k hospodářské i společenské modernizaci země nemusí nutně trvat celá staletí, ale stačí klidně i několik dekád. (V žebříčku Gender Gap Index je sice Korejská republika stále na chvostu – pod Indií, Kuvajtem a Spojenými arabskými emiráty – nicméně i Česká republika tam sousedí s muslimskou Indonésií.)

 

Muži diskriminují s láskou

A jak že je to s tou nenávistí? Z pera Mony Eltahawy, která se v Egyptě jako žena potkávala s tvrdou legislativní i sociální diskriminací, jsou radikální tvrzení pochopitelná, neměli bychom je však brát doslovně. Naprostá většina arabských mužů jistě ke svým matkám, sestrám, manželkám, dcerám ani žádný jiným ženám necítí opravdovou nenávist. Nejsou to necitelné zrůdy. Smutným faktem ale je, že nerovné zacházení si žádnou nenávist ze strany držitelů moci (tedy v tomto případě mužů) ani nevyžaduje.

Je chybou představovat si, že Arabové či muslimové na ženy pohlíží „jako na dobytek“, „na věc“, „na kus masa“ či ještě nějak hůř. Arabové i nearabové s patriarchálním uvažováním na ženy nahlíží spíše jako na děti: Jako na bytosti, kterých je potřeba si vážit a milovat je, ale které nemají schopnosti srovnatelné s muži a proto se jim musí – ve vlastním zájmu – podřizovat. Dítě rozhodně nemusíte nenávidět, abyste si nekompromisně vyžadovali kontrolu nad jeho soukromými aktivitami či ho dokonce občas potrestali fackou. Boj s patriarchálními pravidly tedy není bojem s iracionální nenávistí mužů k ženám, ale bojem s genderovými stereotypy, které z žen dělají méně kompetentní (ne nutně méněcenné) bytosti.

Není rozhodně moudré popírat, že projevy sexismu a misogynie se mezi různými sociálními komunitami odlišují v kvantitativním i kvalitativním smyslu. V zájmu úspěšné integrace cizinců je to naopak nutné vzít v úvahu. Kvůli tomu však k přistěhovalcům (ani jejich vybraným podskupinám) nemusíme přistupovat jako k našim morálním protipólům, jejichž patologické jednání je samozřejmým produktem nám zcela cizí kultury.

Podobné úvahy nevycházejí z žádných faktů, ale pouze z lidské tendence zveličovat pozitiva vlastní sociální skupiny a negativa skupiny cizí. Každodenní plody sexismu sice mohou vypadat jinak v Rakousku a jinak v Maroku, ale vyrůstají ze stejných, globálně sdílených kořenů.

cac1c7a92374db83dffebb239cc76e4c

14 Komentářů

  1. dada
    17.1.2016 – 7 Shevat 5776 v 10:15 — Odpovědět

    Pokud jde o kolínského silvestra, váhám, co je horší – pokud šlo (alespoň částečně) o zorganizovanou akci, pak na to šli hoši s chladnou hlavou a je zarážející ta masovost (nedovedu si představit, že by se naši násilníci vůči ženám takto smlouvali, organizovaně připravovali. Že se svolají a dají si do budky fotbaloví fanoušci je přece jen trochu něco jiného, než když se svolávají chlapi na ženské, ovšem nejsem tak znalá jako autor, třeba nějakou takovou obdobu zaznamenal. Podle mě srovnání s "běžnými" znásilněními, ke kterému se někteří výtečníci uchylují, tady značně pokulhává, nehledě na počty. Jde o tu přijatelnost pro celou skupinu, sdílenou značným množstvím jedinců. Násilník většinou moc dobře ví, že dělá něco nepatřičného, tutlá to, společnost to odsuzuje. Tady by tomu bylo v rámci "tisícihlavé" společnosti jinak. Těžko uvěřit tomu, že jen shodou okolností se sešlo tolik deviantů na jednom místě a nemá to nic společného s mentalitou "severoafricky a blízkovýchodně vypadajících běženců" nebo jak je nazývají. Myslím, že proti praktikování "kolektivní viny" nelze bojovat zaslepeným nezpochybnitelným předpokládáním kolektivní neviny, tedy jaksi bez ohledu na všechny indicie předpokládat, že neexistuje žádné zhoubné pojítko ve větších skupinách lidí (formovaných třeba právě určitým typem náboženství, převládajícím v určitém národě, o míře formujících vlivů se dá diskutovat), že je to vždy jen nahodilost, co patologické jedince svede dohromady, tak že to pak vyústí třeba v takovou silvestrovskou noc. Racionální je vnímat tato pojítka a počítat s nimi, nikoli je v rámci křečovitého odmítání kolektivní viny ignorovat. A pak být neustále "překvapován".

    Pak je tu ta druhá možnost, že to byla "jen" spontánní akce, alkohol, omamné látky, davová psychóza, jak by řekla Žilková hlas přírody, s poněkud vyvalenými stavidly. Tato možnost je snad ještě horší, protože to pak "nevíte dne ani hodiny", nelze se připravit, podchytit nějakou organizační centrálu, nic… Stačí malý impuls, pro lidi neuvyklé naší kultuře to může být spouštěč k nám nepochopitelnému násilí… slyšela jsem hlasy, jak je třeba se přizpůsobit a minimalizovat nebezpečí, doporučení, ať třeba ženy nevychází v nočních hodinách, oblékají se tak, aby migranty nedráždily apod. Nebyla to snadná cesta, než se ženy u nás jakž takž emancipovaly, a dovedu si představit, že určitým týpkům je docela jedno, jestli si ženská může někam vyjít večer sama, s kamarádkou, nebo dokonce zda musí chodit v pozdních hodinách přes město kvůli práci nebo z jiných nezbytných důvodů. Pokud se tady nenastaví velice tvrdě hranice, jasně neurčí směr, kterým chceme jít, bude se ustupovat "kulturním odlišnostem", je velká pravděpodobnost, že se tu rozbují cosi zdárně pohřbeného, a pokud autor upozorňuje, že ne zas tak dávno, pak podotýkám – tím spíš bychom si měli dávat pozor, aby se víko rakve nenadzvedlo.
    Nějak mám pocit, že dnešním "teoretikům dobra" schází smysl pro realitu nebo co. Jsou věci do očí bijící, které bez povšimnutí přecházejí, aby se rozhořčovali nad různými malichernými nesrovnalostmi a pitvali komára. Myslím, že ženskou, která nechce ztratit svobodu normálně se samostatně pohybovat, oblíkat a vůbec žít, nezajímá intelektuální rozprava, které etnikum nebo vyznavači kterého náboženství jsou jakože vznešenější a kteří křupani, tady přece v prvé řadě nejde o nějaké vyvyšování se nebo zesměšňování. Pokud se to přesune jen na tuto rovinu, pak něco podstatného uniká.

    8
    3
  2. danny
    17.1.2016 – 7 Shevat 5776 v 15:39 — Odpovědět

    Ako pristupovat k misogýnovi,ktorého patologické konanie je produktom úplne cudziej kultúry?Ked nie ako k protipolu to nielen morálnenu?Toto je fakt!Ked si chránim svoju rodinu a okolie to je zveličovanie vlastnej skupiny?A zveličovanie niekoho negatív?A,, v záujme úspešnej integrácie cudzincov…"zdá sa že ,,vzdelanie"ide za hranice svojho intelektu.Nenávist k ženám(misogýnia)je len jedna,netreba to prekrývat sociálnymi skupinami odlišujúcich sa kvantitatívným a či kvalitatívným zmyslom.

    4
    1
  3. danny
    17.1.2016 – 7 Shevat 5776 v 17:44 — Odpovědět

    P.S.Ivan Jurčevič v Kolíne naštastie (pre pár nemeckých dievčat)konal na základe faktov(ochranovat slabších) a nie na základe nejakých ludských tendencií zveličovat.

    1
    0
    • dada
      19.1.2016 – 9 Shevat 5776 v 13:54 — Odpovědět

      Danny, vypadá to, že bude ještě veselo:
      http://sport.aktualne.cz/byvaly-kickboxer-ochranil-divky-pred-znasilnenim-skoncil-ve/r~717cabf6bd8e11e59e52002590604f2e/

      1
      0
      • danny
        19.1.2016 – 9 Shevat 5776 v 15:35 — Odpovědět

        Hrvatska lijepa naša,oj junačka zemljo mila,dok mu živo srce bije….Ako starí vravievali,že na každú svinku sa voda varí….a zajtra bude lepšie.smile

        0
        0
        • dada
          20.1.2016 – 10 Shevat 5776 v 10:36

          Já si moc nedělám iluze, že fanatičtí pachatelé dobra se hned tak proberou, spíš spoléhám na to, že poměrně slušná síla lidí, kteří na problém zatím nezaměřili příliš pozornost, se po takových "mejdanech" trochu vzpamatuje, že se zdravě naštvou a hlavně prokouknou, co jsou ti vcelku mile vypadající "multikulturalisté" zač… protože když do toho člověk nestrčí trochu nos, tak by si něco takového jednoduše ani nedovedl představit.
          Teď je dobrá šance trochu se vzpamatovat, taky doufám, že bude líp.
          http://www.ivcrn.cz/teror-dobra-v-nemecku-verejna-sikana-obeti-znasilneni-dalsi-zcenzurovane-pripady-nasili-kdo-jsou-utocnici/

          3
          0
        • danny
          21.1.2016 – 11 Shevat 5776 v 09:06

          Trošku srandy(nad páchatelmi)-Pre rozhodovanie medzi volitelnými možnostami používa náš mozog dve centrá.Prvé je centrum,,úžitkovej hodnoty" a je uložený v spodnej časti pravého lebečného laloku(,,východné liečitelskéučenia"vedeli prečo tam prikladat ruky).Hodnotí možnosti čisto na základe Výhod a Nevýhod.Druhé centrum sídli na hranici lebečno-temporálneho laloku a zaoberá sa ,,Vyššími princípmi",teda tým,či je niečo morálne dobré a či zlé.
          ,,Napočudovanie" obe centrá nemajú žiadné priame spojenie.Naše predstavy o tom,čo je praktické a čo sa vyplatí sú prvopočiatkovo oddelené(vedia to samozejme aj ,,duchovné Tradície")od hlbokých princípov, v ktoré veríme.To vysvetluje,prečo hlbšie premýšlame alebo váhame(poniektorí,smile)ked nám niekto navrhne,čo sa vyplatí a pritom je to v rozpore s našou vierou a či presvedčením.(preto s vierou treba zaobchádat opatrne).
          Pre vyriešenie ,,rozporu"musia obe centrá(napr.chesed a gevura)komuniovat s frontálným lalokom(tiferet?),ktorý funguje ako rozhodca(Vozka v tarote),pretože nám umožnuje(jediným?)premýšlat o tom,o čom sme zrovna premýšlali(rozhodovali).
          Ludia,máme tento proces zdeformovaný a labilný.(depresie,tauma,sociálne poruchy a…).A nastáva,žial kompenzácia vlastnej slabosti,potiaží,pochybností….
          Ako sa naznačuje v Talmude,Gitín57,A,netreba na nich pokladat bremeno poznania,ale nazerat ako na čin zlej vôle,potažmo na neporozumenie.smile(samozrejme po určitú hranicu).
          P.S.Naši učitelia vám závidia komiksy.(Saudek sa odpredáva a je zhánka po novote,smile)

          0
          0
        • dada
          21.1.2016 – 11 Shevat 5776 v 13:51

          Danny, co komiksy, to už je pozdě! Tady musí nastoupit dědko Večerníček!
          Máte co dohánět!

          0
          0
        • danny
          21.1.2016 – 11 Shevat 5776 v 14:17

          Nuž na dr.Donutila nemáme.Osis je osis.Možno naštastie.smile

          1
          0
        • dada
          21.1.2016 – 11 Shevat 5776 v 16:59

          Já jsem dnes neodolala a koupila si Reflex, už kvůli té obálce, Bohušovi to tam tak sekne :-). Hoši zvedli hozenou rukavici, předběhli poradci navrhovaného Svěráka a jali se "měnit tonalitu panující v mediálním prostoru".
          Tak je tam pár návrhů nových večerníčků, mně se nejvíc líbí ten o Trautenberkovi. Tam je ta proměna taková nejzřetelnější (kromě zlého srdce v dobré se promění i celkové vzezření hlavní postavy, Ilja Prachař získá Krakonošovým zásahem tmavou pleť a negroidní rysy).

          0
          0
        • danny
          22.1.2016 – 12 Shevat 5776 v 06:58

          Dnes zleziem do townu a kúpim na pamiatku.(Stále mám dva s 90.rokov.JXD bol u Nás a písal o Nás.Chovateloch pittov a druhý so začiatkov Brezinu a s radostou ho ukazujem,lebo píše ako jemu a spulucestujúcej,známej to a k tvrdému jadru prináležiacej feministke,vysvetloval telesne poznačený mních v Himalájach,že nie je ešte na tom tak zle,karmicky,lebo sa narodil len chromtlavý,ale nie ženou.Viete si predstavit reakcie súčastníc podobného razenia?smileOddalo sa ho zachovat.)

          0
          0
        • dada
          22.1.2016 – 12 Shevat 5776 v 20:02

          Možná by ta reakce nebyla tak divoká, to by musel vypustit s huby nějaký našinec, ne "chromtlavý mních v Himalájach", ten bude pro ně tak možná něco jako exotické zviřátko hodné péče a ochrany, smile.
          P.S. teď jsem na GO kameře viděla krátký film o dětských mniších v Bhútánu, jeden z nich byl "chromtlavý" a bylo to pro něho v té společnosti vlastně výhrou, že se mohl stát mnichem, drsný kraj… a pokud jde o ty feministky: holt i naše společnost se pyšní různými zvláštnostmi, smile.

          0
          0
        • dada
          25.1.2016 – 15 Shevat 5776 v 08:28

          Tak takhle se to dělá, co nějaké komiksy…:
          https://www.facebook.com/1606928239574733/videos/1658498331084390/
          škoda, že tam nejsou konkrétnější, zajímalo by mě, kdo toto provozuje

          0
          0
  4. crowley
    19.1.2016 – 9 Shevat 5776 v 12:49 — Odpovědět

    Takova "lehka apologetika". Ze se vsichni divi co se stalo je opravdu vtipne. Pokud se zena v evropskem letnim obleceni projde v zemich BV, tak je velmi pravdepodobne ze bude obtezovana (bohuzel mam podobnou nedavnou zkusenot i z Istanbulu, coz me nemile pekvapilo).

    A pak se clovek podiva na fotky z 50. let z Kahiry, Kabulu, Istanbulu a zjisti ze doslo ke zhorseni situace spise…1

    1
    0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Neformální kolaudace JEWISH E-SHOP

Další článek

Zapíše se chala opět do Guinessovy knihy rekordů?