V pondělí tomu bude třináct let od zkázy amerického raketoplánu Columbia, při níž zahynul první a dosud jediný izraelský astronaut Ilan Ramon.

Columbia byla prvním z pěti raketoplánů amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), která 12. dubna 1981 uskutečnila první misi raketoplánu vůbec. Během své kariéry absolvovala celkem 28 letů, při nichž strávila ve vesmíru 300 dní, 17 hodin, 40 minut a 22 sekund. Svoji poslední misi STS-107 odstartovala 16. ledna 2003. Šlo o 113. start programu Space Shuttle a zároveň 3. start v tomto roce. Posádku tvořilo sedm členů, z toho šest Američanů a již zmíněný Ilan Ramon, který zastával pozici specialisty pro užitečné zatížení.

Pro Ramona šlo o první vesmírný let a zároveň vyvrcholení jeho kariéry někdejšího bojového pilota izraelského letectva. Ohlédněme se na chvíli za životem tohoto izraelského hrdiny, který se v anketě 200 největších Izraelců umístil na pátém místě.

Narodil se jako Ilan Wolferman v Ramat Ganu. Jeho rodiče pocházeli z Německa a Polska, a do mandátní Palestiny, resp. Izraele, přišli ve 30. a 40. letech 20. století. Většina rodiny jeho matky byla zavražděna ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau. Během povinné vojenské služby nastoupil k letectvu a během studia na letecké akademii si hebraizoval příjmení na Ramon. Poté, co jako nejlepší z ročníku absolvoval akademii, se stal bojovým pilotem. Z počátku létal na strojích A-4 Skyhawk a Mirage III. V roce 1980 byl jedním z pilotů, které letectvo zařadilo k první eskadře letounů F-16A/B. V červnu následujícího roku se v 26 letech zúčastnil jedné z nejodvážnějších operací izraelského letectva v jeho historii – operace Opera. Skupina osmi F-16A tehdy vyrazila za doprovodu šesti F-15A na více než 1600 kilometrů dlouhou cestu k iráckému hlavnímu městu Bagdád, aby zde vybombardovali jaderný reaktor Osirak. Izrael se na základě informací od zpravodajských služeb totiž obával, že tamní diktátor Saddám Husajn využije reaktor pro výrobu jaderných zbraní. Mise skončila úspěšně a všechny letouny se vrátily beze ztrát do Izraele. O rok později, v roce 1982, se zúčastnil první libanonské války. V letech 1983 až 1987 studoval elektroniku a počítačové inženýrství na Telavivské univerzitě. Po dokončení studií působil dva roky jako první zástupcem velitele 119. peruti letounů F-4 Phantom. V roce 1990 dokončil velitelský kurz a následující dva roky velel 117. peruti letounů F-16. V letech 1992 až 1994 stál v čele armádního Operačního oddělení pro vybavení. Poté povýšil do hodnosti plukovníka a stal se velitelem Operačního oddělení pro vybavení – vývoje zbraní a akvizice, kde setrval až do roku 1998. Během své kariéry bojového pilota nalétal přes 4000 letových hodin.

Účast Izraele na programu letů raketoplánů NASA byla domluvena v roce 1995 s tím, že Izraelská kosmická agentura vybere se souhlasem NASA izraelského astronauta, který se po patřičném výcviku zúčastní mise raketoplánu ve funkci specialisty pro užitečné zatížení. V roce 1997 byl za tímto účelem vybrán Ilan Ramon, který následně podstoupil čtyři a půl roku dlouhý výcvik v americkém Houstonu, po němž byl zařazen mezi posádku mise STS-107. Tato svou povahou vědecká mise odstartovala 16. ledna 2003. Ramon se tak stal vůbec prvním izraelským astronautem a v pořadí sedmým židovským astronautem, který se dostal do vesmíru. Prvenství má v tomto ohledu astronautka Judith Resnik, která při své druhé misi do vesmíru zahynula během tragédie raketoplánu Challenger v lednu 1986. S ohledem na účast izraelského astronauta na misi STS-107 provázely přípravy a start mimořádná bezpečnostní opatření. Vlastní nalodění posádky raketoplánu střežila ozbrojená jednotka SWAT s neprůstřelnými vestami.

Přestože se Ramon považoval za sekulárního žida, chtěl během svého pobytu ve vesmíru dodržovat židovské zvyklosti a řadu aspektů mise konzultoval s rabíny. V souvislosti s tím prohlásil: „Jako první izraelský astronaut cítím, že reprezentuji všechny Židy a všechny Izraelce.“ Vášnivé rabínské disputace budily takové otázky, jako například, jak ve vesmíru dodržovat šabat či kašrut (židovské stravovací zvyklosti). Ač byl v pořadí sedmým židovským astronautem, jako první v historii požadoval během mise košer stravu, a pronesl ve vesmíru kiduš po příchodu šabatu. V okamžiku, kdy raketoplán přelétal nad Jeruzalémem, odříkával modlitbu Šema Jisra’el. V Izraeli i po celém světě byla jeho mise nesmírně sledována. Vzhledem k jedinečnosti své účasti na programu raketoplánů NASA si Ramon s sebou do vesmíru vzal několik symbolických předmětů. Patřil mezi ně malý svitek Tóry, který byl zachráněn z koncentračního tábora Bergen-Belsen a několik náboženských předmětů od izraelského prezidenta Moše Kacava (kopii Tóry na mikrofilmu a mezuzu, omotanou ostnatým drátem, symbolizujícím koncentrační tábory). Zdaleka nejsymboličtějším předmětem, který sebou do vesmíru vezl, byla kopie kresby čtrnáctiletého pražského židovského chlapce Petra Ginze, který byl během druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Terezín, kde s ostatními chlapci vydával časopis Vedem. Petr Ginz, který byl fascinován vesmírem, se ještě před válkou pokusil kresbou zachytit svou představu, jak asi vypadá pohled z Měsíce na Zemi. Podobně jako část Ramonovy rodiny nakonec zemřel ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau.

Ramon během mise provedl nebo se podílel na řadě vědeckých experimentů. Podle velitele mise prováděl více experimentů než kdokoliv jiný na palubě. Jeho hlavním experimentem byl projekt MEIDEX (zkráceně Mediterranean Israeli Dust Experiment) při Telavivské univerzitě, který se zaměřoval na studium pouštních aerosolů pomocí dálkového průzkumu Země, a zahrnoval měření rozptylu světla pouštními aerosoly pomocí multispektrální kamery v šesti různých intervalech vlnových délek. Mezi další experimenty patřily například pokročilý systém pro monitorování dechu, výzkum vlivu probiotického sušeného mléka, vyvinutého izraelskou společností Materna, jež má pomáhat při minimalizování negativních vedlejších efektů pobytu ve vesmíru, pokus izraelských studentů, spočívající v pozorování růstu krystalů ve stavu beztíže atd.

Raketoplán Columbia měl přistát 1. února 2003 na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral na Floridě. Během přistávacího manévru stroj ve vrchních vrstvách atmosféry začalo postupně obklopovat žhavé plazma o teplotě přesahující 1000 °C, které vzniká třením řídkých vrstev vzduchu o povrch raketoplánu. Ten je proti tomu chráněn vrstvou izolačních destiček. Pět minut po vstupu do atmosféry zaregistrovalo několik čidel nárůst teploty, o pár minut později již došlo ke ztrátě údajů z čidel. Krátce poté se raketoplán podle radarových hlášení rozpadl, a to ve výšce 63 kilometrů při rychlosti 5,5 km/s. Trosky dopadly na území tří amerických států, většinou na území Texasu. Nikdo z posádky havárii nepřežil. Podle závěrů vyšetřování byla příčinou tragédie poškozená tepelná izolace na náběžné hraně levého křídla, k jejímuž poškození došlo již při startu. Způsobil jej velký kus pěnové izolace, který odpadl z vnější palivové nádrže. Vzniklou trhlinou se během přistávání dostalo do křídla plazma, kde pravděpodobně nejprve přepálilo žebro náběžné hrany křídla. Poté postupně propalovalo přepážky tvořící vnitřní konstrukci křídla a zároveň zvětšovalo trhlinu. Ve stejný okamžik aerodynamické síly strhávaly ze stroje další destičky a úlomky. Následovalo odtrhnutí křídla, v jehož důsledku se raketoplán prudce otočil a v následujících sekundách se rozpadl.

Ramonovy ostatky byly 10. února 2003 se všemi vojenskými poctami pohřbeny v mošavu Nahalal v Izraeli. Jako jedinému neamerickém občanovi mu bylo Kongresem in memoriam uděleno ocenění Congressional Space Medal of Honor. Na jeho počest nese jeho jméno celá řada míst po celém světě, ale i planetka či kopec na Marsu. Na Mars jeho jméno a jména celé posádky mise STS-107 raketoplánu Columbia dopravila na pamětní plaketě na vozítku Spirit mise Mars Exploration Rover.

Vzpomeňme v pondělí na Ilana Ramona, izraelského hrdinu, o němž deník The Jerusalem Post napsal: „Syn ženy, jež přežila holocaust, a otce, který bojoval za nezávislost, ukázal, že navzdory tragédiím si Židé našli místo ve světě a mohou být úspěšní.“