Evropská města, v nichž směli židé pokojně existovat během renesance, mají ze své tehdejší tolerance prospěch ještě dnes.

Tvrdí to studie ekonoma Luigiho Pascaliho, který působí na univerzitách v Barceloně. Podle ní vedla přítomnost židovských lichvářů a finančníků v evropských městech k rozvoji bankovnictví a dalších úvěrových institucí.

Oproti tom,u města, která židy vyhnala, čelí ekonomickým důsledkům svých tehdejších rozhodnutí dodneška, zjistil Pascali. Na podporu svých tvrzení uvádí profesor příklad měst v jeho rodné Itálii. Z její jižní části byli židé vyhnáni španělskou královskou vládou v roce 1503 po dekretu, který žádal přestoupení všech židů na křesťanství.  Nicméně v severní části Itálie, kde města fungovala samostatně nebo byla pod francouzskou nadvládou, směli židé zůstat. V důsledku toho se rozvíjelo bankovnictví a půjčování peněz, což bylo ku prospěchu celé společnosti. Sever Itálie si ekonomicky vždycky vedl lépe než její jih – a vyhnání židů je jedním z důvodů, proč tomu tak je, tvrdí Pascali.

„Města, v nichž židovská komunita v roce 1500 zahájila rozvoj bankovního sektoru, mají dnes více bank a kvůli tomu jsou i více rozvinutá,“ řekl Pascali britskému Daily Mail. „Místní rozvoj bank má velký vliv na ekonomický rozvoj.“ Profesor ve své studii dokazuje, že vyšší hustota bank zvyšuje agregátní produktivitu v manufakturním sektoru.