Městské divadlo v Mladé Boleslavi uvedlo na svůj repertoár novou hru. Byl to jen skřivan. Izraelského spisovatele, scénáristy, a hlavně geniálního satirika Ephraima Kishona. Společně s dramatem Mikve od Hadar Galron, je to už druhý titul izraelského autora.
Byl to skřivan
Romeo a Julie. Romantický příběh, který není třeba představovat. Mladá láska plná ideálů. Láska, která je tragicky přerušena. Tady končí hra Williama Shakespeara. A začíná hra Ephraima Kishona. Milenci totiž neumírají. Svou smrt přežijí, z hrobky se dostanou, svatba je velkolepá, láska má volný průchod. A jak takové romantické vzplanutí vypadá po třiceti letech? O tom je hra Byl to skřivan. Humorné vyprávění popisující, jak i nejněžnější milostné vzplanutí změní svou podobu ve stínu běžných povinností. Manželé po třiceti letech řeší záležitosti jako každý jiný pár. Pouze s jednou výjimkou. Oni se ptají: „Nebylo by přece jen lepší zemřít v hrobce a být navěky symbolem nedovolené lásky?“ Hru přeložil Alex Koenigsmark, režíroval Jiří Bábek. Premiéra byla 10.března v Městském divadle v Mladé Boleslavi.
Ephraim Kishon (1924–2005)
Slavný spisovatel, satirik a dramatik se narodil v Maďarsku. Druhu světovou válku prožil v několika koncentračních táborech. Zachránil se útěkem z pochodu smrti a dny do konce války prožil v Budapešti pod falešnou identitou. Vydával se za slovenského dělníka. Po válce studoval umění a literaturu. Před nastupujícím komunistickým režimem utíká do Izraele. Tady taky získává svoje nové jméno. Z německy znějícího Ferenc Hoffmann se rázem stane Ephraim Kishon. I když neumí ani slovo hebrejsky, učí se rychle a za nedlouho už publikuje svoje sloupky v novinách. Během pár let se z něj stane nejoblíbenější humoristický spisovatel v zemi. Je autorem více než padesáti titulů. Satirické prózy, divadelní hry i romány. Velice úspěšná je jeho biografie Nebylo se čemu smát. Zatímco ve většině knih využívá laskavý humor a dokazuje svůj životní nadhled, sám musel nejednou o život bojovat. V koncentračních táborech se na něj během hromadných poprav několikrát usmálo štěstí. I přes děsivé zážitky nikdy neuznal princip německé kolektivní viny. Pávě v této zemi má jeho dílo nejvíce čtenářů. Jak sám prohlásil: „Jsem neuvěřitelně spokojený, když vidím vnuky svých katů, jak stojí ve frontě, aby si koupili mou novou knihu.“ Spisovatel zemřel v roce 2005 ve Švýcarsku. Pohřben je v Tel Avivu. I v České republice patří jeho dílo k oblíbeným. A kromě mnoha knih si můžou fanoušci konečně užít svého autora i na jevišti.
Autor
Žádný komentář