Nastal svátek lásky, v Izraeli se z rádia line nasládlý šmalc, květináři se snaží udat růže a cukráři čokoládová srdíčka (ehm, některá pamatují Valentýna, ale ještě nejsou prošlá, takže jala, jala!). Je povinnost mít dnes rande? A pokud ne, jak tento den oslavit, s milovanou osobou nebo třeba s partou kamarádů?

Jít ke kořenům

Jednou z možností je navrátit se ke starým, přírodním aspektům tohoto svátku. Na nebi září měsíc v úplňku, noci jsou ještě teplé a můžeme sedět venku dlouho do noci. To je příležitost sbalit deku, něco k jídlu a pití a jít posedět do přírody.

Letos navíc máme štěstí, že po západu slunce můžeme pozorovat částečné zatmění měsíce, které dosáhne cca 25% průměru. Čím dále na východ, tím bude podívaná delší, Pražáci a obyvatelé západních Čech tento úkaz uvidí až po dosažení maximální fáze. Všem ale zbyde přibližně hodina na sledování pozoruhodného úkazu.

Pokud nemusíte být druhý den v práci na sedmou ráno anebo máte zahradu, stojí za to přespat pod širákem. Zbožní z nás to mohou spojit s modlitbou či meditací pod nekonečnými hlubinami hvězdného nebe. Neznabozi se vydají třeba sledovat netopýry, nebo se podívat na některý z ježčích sněmů, které se touto obou konají.

Tanec na vinici

I když nejste z vinařských oblastí jako Pálava nebo Mostecko, možná máte ve svém okolí veřejně přístupnou vinici. Poslední dobou se naštěstí obnovené vinice stávají i součástí parků. – Takže pokud máte přístup, chuť a navíc hrajete na nějaký hudební nástroj, třeba darbuku, můžete si takovou taneční chvíli udělat. Nejlepší samozřejmě je, domluvit se napřed s majitelem nebo správcem. Pokud budete hrát dobře, je tu ovšem riziko, že se k vám někteří z návštěvníků připojí.

Bude pak už jen na vás, jestli večer zakončíte u sklenky vína, dlouhou procházkou, nebo koupáním v měsícem osvětleném rybníce či řece.

…a co takhle nedělat nic?

No a samozřejmě, jako svobodní lidé, se můžeme na celý svátek prostě vykašlat: neobjednávat stůl v restauraci, nechystat večeři při svíčkách (která je ostatně SZSS = spolehlivý zabiják spontánního sexu), nedávat si květiny, lahvice s vínem ani žádné čačkes. Prostě být JEN TAK.

Může to být krásný večer. A navíc, při dnešním tlaku na to, abychom si dokonale užívali každou chvíli a co nejlépe zkonzumovali každou příležitost, se z takového záměrného ignorování může stát i skutečně sváteční chvíle klidu.

Ostatně, právě takto si celých devatenáct století připomínaly Tu be-av generace před námi.