Poslední srpnový den si připomínáme 15. výročí od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů a neúnavného protikomunistického bojovníka v exilu Pavla Schönfelda. Původním jménem. To nechal za československými hranicemi hned po “Mnichovu“. Od té doby jen Pavel Tigrid.

30. léta v Praze

Pro mladého studenta práv to byla doba plná společenských setkání, debatování u kávy, psaní pro časopisy a nadějných vizí pro další léta. Ale přišel rok 1939. Hitler obsadil Prahu. Tigrid byl z židovské rodiny, měl rozhled a bylo mu rychle jasné, že žádné dobré vyhlídky ho nečekají. Na poslední chvíli se mu společně s kamarádem podaří přes válkou zmítané Německo uprchnout do Anglie. Před ničivou vlnou ujíždí na Jawě 125. Z Tigridovic rodiny přežije válku jen jeho nevlastní setra.

Volá Londýn

Začátky v Británii nebyly snadné, ale byly svobodné a bez strachu o život. Práce ve skladu, práce v restauraci a následný vstup do armády. To všechno předcházelo Tigridovu začátku v BBC. Věnuje se nejen práci hlasatele, intenzivně prozkoumává taky systém britské demokracie. A začne používat jméno Tigrid. Léta utíkají, válka je skončena a je na čase vrátit se domů. Ale co tam? Nic není jako před válkou. Práci nabídne ministerstvo zahraničí. Kromě úřednických povinností založí Tigrid taky kritický týdeník Obzory. Tvrdě se opírá do stále stoupajících tendencí komunistických pohlavárů. Odsoudí poválečné vystěhování německého obyvatelstva a rázem je trnem v oku nastupujícímu režimu. Po pár letech doma se rozhodne znovu emigrovat. A stihne to tak tak. Týden před komunistických převratem v roce 1948 odjede do Německa. Zatykač na něj doputuje na hranice dvě hodiny poté, co se je přejede. Revoluce neprodyšně zavřela hranice, za kterými zůstala jeho manželka. I té se po několika měsících vězení nakonec podařilo přeročit hranice.

Svobodná Evropa

Československý aktivní emigrant, který má celou řadu zahraničních kontaktů a obrovský rozhled, je jasnou volbou při sestavovaní seznamu zaměstnanců rádia svobodná Evropa. Zatímco Ferdinand Peroutka žijící ve spojených státech má na starost redakci v New Yorku, Tigrid má vést centrálu v Mnichově. Po několika letech intenzivní práce se ale rozhodne i společně s manželkou do Spojených států přesunout taky. A opět mu nastane doba plná změn. Živí se jako číšník, studuje politologii a dopisuje do pár časopisů. StB jej chce zlákat ke spolupráci a neváhá ho nechat sledovat i v New Yorku. On sám se za hranicemi rád setkává s československými emigranty. Často se ale jedná právě o nohsledy, díky kterým jeho složka v rodné zemi pořádně sílí.

Svědectví

V roce 1956 se zrodí čtvrtletník, který se do komunistického Československa pašuje všemožnými způsoby. Díky Svědectví se z Tigrida stane vlivný a uznávaný novinář v zahraničí. V jeho rodné zemi je z něj synonymum pro zlo, kapitalistické vykořisťování a největšího nepřítele lidové republiky. Výtisky čtvrtletníku lidé neváhají pašovat přes hranice ani přes vysoké riziko uvěznění. Když se celá redakce přestěhuje do Paříže, přibude i možností, jak časopis snadněji dostat přes ostnaté dráty. V temné době normalizace je to světlo ve tmě, pro všechny, kteří zůstali za pevnými hranicemi uzavřeni.  Tigrid s manželkou a třemi dětmi žije na venkově, pracuje a nejspíš ani netuší, že by se jednou mohl vrátit domů.

Návrat

Léta letí, je rok 1989 a slavný novinář je stále označován za největšího nepřítele prostého dělnického lidu. Listopadové změny ale vše obrátí. Manželé Tigridovi jsou mezi prvními, kteří přiletí do Prahy gratulovat nastupujícímu prezidentovi Václavu Havlovi. Do Prahy se přestěhovala i celá redakce Svědectví a začalo se pracovat od začátku. Od začátku, ale svobodně. Zasloužilý a kurážný novinář funguje na pražském hradě jako poradce prvního polistopadového prezidenta, na ministerstvu kultury, v senátu, a nakonec opět na francouzském venkově. Tady taky zemře. Svým vlastním rozhodnutím 31. srpna 2003 poté, co přestane brát životně důležité léky.