Oni si to už i zákonně pojišťují tak, aby se o tom nikdo nedozvěděl. Je výsadou demokracie, a především médií, že jdou politikům po krku. Míněno obrazně, snaží se je totiž načapat na švestkách. A tak to má být.

Bylo by férové, kdyby to tak zůstalo a síly tím zůstaly vyrovnané. Tedy politik by si při nekalém jednání neměl být jistý tím, že to projde. A je dokonce v zájmu demokracie, aby média byla silná, když už na to nestačí policie. U nás se děje pravý opak.

Začalo to tzv. náhubkovým zákonem. Ten výraz sedí. Zákon je totiž jasně šitý na novináře a jejich zveřejňování odposlechů. Když už něco odposlech odhalil, měla by konat policie. Jenže ministr vnitra je jmenován vítěznou politickou stranou, ministr jmenuje policejního ředitele, ten své náměstky, ti své ředitele … A kdyby se něčím nepohodlným chtěla policie zabývat, tak se tato hierarchie už postará o to, aby vyšetřování bylo zmařeno.

Náhubkový zákon je oficielně zákon na ochranu obětí trestných činů. Nic se o nich nemá bez jejich souhlasu zveřejňovat. Všichni si pamatujeme na předvánoční vyloupení Komerční banky v Praze ozbrojeným lupičem a několikahodinové drama s rukojmími z řad zaměstnankyň banky. Televize je snímala dokonce v přímém přenosu. Celý národ věděl o koho jde, i do tváře bylo vidět. Typický příklad, kdy by tento zákon měl zapůsobit. Ozval se někdo? Policie? Státní zástupce? Nebo dokonce nějaký politik, třeba ten, který zákon navrhl, Marek Benda z ODS? Jenom ticho po pěšině. Tady je jasně vidět, na co ten zákon tedy opravdu skutečně je.

A po Novém roce přichází další úder. Obvinit někoho z toho, že bere úplatky a nedokázat to, znamená, že vám hrozí až osm let vězení. Falešně obviňovat se nemá, souhlas. Ale má to být v rovině občanskoprávní a maximálně finanční odškodnění. Dokažte někomu, že ty úplatky bere, když se to nepodaří ani policii. Já veřejně prohlašuji, že jsem přesvědčen o tom že zbohatnutí Stanislava Grosse na akciích bylo zázračné a vůbec za tím nevidím nic nekalého, abych učinil zákonu zadost. Kdybych tvrdil opak, tak by mi hrozilo osm let, protože to nemohu dokázat.

Všechny tyto úpravy zákonů pocházejí přímo z rukou poslanců samotných. Aparáty ministerstev, kde se tyto zákony rodí, tam takovéto paragrafy nedávají. Vždy se tam objeví jako doplňující návrhy až během čtení a schvalování v poslanecké sněmovně.

Je to tvrdé, ale zatím se nenápadně přibližujeme k padesátým létům. Tenkrát se „zákonným“ způsobem popravovalo a zavíralo do uranových dolů. Pouze za to, že někdo nedržel krok a šel proti proudu. U nás se zatím může jen teoreticky zavírat. Čas ještě ukáže jak se k tomu postaví policie, státní zástupci a soudy. Ale už jen spuštění té mašinérie je šikana za to, že by někdo šel proti proudu, tedy proti poslancům a je jedno z jaké strany. Princip posvěcení podlého jednání „zákonností“ je stejný.

Autor: Tomáš Flaška

Předčtěte si také od autora: Víte za co se platí v účtu za elektřinu?