Zkusili jste si někdy rozebrat účet za elektřinu? Co je tam za položky? Principielně se to dá shrnout krátce asi takto – platíte za to co skutečně spotřebujete. To je první část platby, ta je naprosto logická. A pak platíte za to, že to k vám doteče. Tedy za dráty a jejich údržbu a obnovu, účtovací aparát, příspěvek za ekologickou elektřinu apod.

Na rozdíl od vodáren platíte díky druhé části i v případě, že nespotřebujete ani ťuk. Když třeba na rok služebně odjedete, tak vám paušální platby zůstanou. Tady mi to trochu hlava nebere. A odhlásit odběr a následně zase přihlásit? To se nevyplatí. Na poplatcích zaplatíte víc, než za těch 12 paušálů . Tak tady vidím první problém a zlodějnu.

U té první části, tedy platby za skutečně spotřebovanou elektřinu, jde o tzv. tržní cenu elektřiny. Její stanovování na burzách už bylo podrobeno mnoha kritikám. ČEZ si prostě sám, nebo pomocí nastrčených prostředníků, už onu „tržní cenu“ nastaví. A je jedno jestli nakupujete přímo u ČEZu, nebo RWE, nebo Pražské energetiky, nebo od … protože všichni tito dodavatelé primárně tu elektřinu stejně od ČEZu nakoupí. Takže cenové rozdíly mohou být minimální. A ČEZ si může dovolit nastavit cenu nejnižší, protože na tom vždy vydělá. Ostatní si něco málo musí přirazit, taky chtějí z něčeho žít. To je podobné, jako by výrobce prodával své výrobky přímo a dodával do prodejních řetězců za naprosto shodné ceny. Pak to v tom řetězci vždy bude dražší. A takhle to  paradoxně vypadá, že ČEZ je nejlevnější, tedy největší lidumil.

Opak je pravdou. ČEZ je neotesánek ze všech sající krev (peníze) ať už přímo nebo přes prostředníky.

Pojďme k dalším položkám. Je zde cena za distribuci elektřiny. Ta se stanovuje podle toho, jak silný máte hlavní jistič. Tedy nikoliv v závislosti na odběru. Fuj! Můžete šetřit jak chcete a tento paušál bude pořád stejný. Ještě bych pochopil něco jako minimální odběr, tedy že měsíčně odeberete elektřinu minimálně za tolik a tolik a to taky zaplatíte. Spotřebujete-li méně, platba zůstane. Spotřebujete-li více, platba se zvedne. Ale platit i když nespotřebuji nic? To je zlodějna nejvyššího kalibru!

Rozvodné podniky, tedy vlastně státní regulátor, který jim jde na ruku, toto zdůvodňují, že pro vás musí rezervovat příkon, kdybyste to potřebovali. To neberu. Za tímto účelem, tedy dorovnávání kolísání výroby a spotřeby je zde další položka – cena dalších regulovaných služeb. To jsou tzv. systémové služby. V podstatě jde o to, že se udržuje v pohotovosti náhradní elektrárna pro případ výpadku nějaké zrovna běžící apod.

A nakonec jsem si nechal poslední položku. Měsíční plat za odběrné místo. V případě pražské Energetiky až na malé výjimky úplně pro všechny 54 korun měsíčně. Ale ať se snažím sebevíc, tak nechápu při zohlednění výše uvedených odstavců,  za co tady vlastně platím. Všichni platíme 650 korun ročně za to, že vlastně pro rozvoďáky existujeme. Že máme odběrné místo a jsme tím pádem jejich zákazníky.

Tak a teď co s tím? Obávám se že nic. Stát potřebuje polostátní firmy aby vzkvétaly, aby zaměstnávaly kamarádíčky politiků, aby se v nich mohli dělat předražené zakázky. A stát se prostřednictvím legislativy, v tomto případě i prostřednictvím Energetického regulačního úřadu, postará o to, aby to tak zůstalo. Můžete se stavět na hlavu, ale je to monopol, státní monopol a pokud chcete mít doma elektřinu, tak s tím nic neprovedete. Berte to prostě jako další daň státu. Nazvěme ji energetická.

Autor: Tomáš Flaška

Předčtěte si také od autora: Politici