Nevím, jaké dárky, pokud slavíte vánoce, dnes najdete pod stromečkem. Dlouho jsem přemýšlel o tom, co dnes napsat čtenářům na Shekelu.

Jsme tu taková nesourodá společnost. Židé, křesťané, muslimové, hinduisti i ateisti. Někteří v Boha věříme, jiní ho považujeme za legendu.

Nakonec jsem se rozhodl, že poděkuji Židům za dar, který dali celému světu. Děkuji za Ježíše, jehož narození dnes po celém světě vzpomínají miliony lidí. (Otázkou ale je, kolik lidí vůbec ví, kdo to Ježíš vlastně byl.)

V poslední době se z těchto svátků stal dobrý byznys. Obchodníci dělají všechno pro to, aby se původní význam těchto křesťanských svátků co nejrychleji vytratil. A i když se prožívání vánočních svátků mění, Ježíš zůstává stále stejný. V novozákonním dopise Židům je napsáno: “Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.” (Židům 13,8)

Ten, kdo chce pochopit, jak úžasný dar dali Židé světu, musí začít ve Starém zákoně. Hned na jeho úvodních stránkách je zvláštní slib, který dal Hospodin svému nepříteli, hadovi: “Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.” (Genesis 3,14+15)

Prorok Izaiáš popisuje, jak bude toto “símě ženy” vypadat a co od něho můžeme očekávat:

“Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?

Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost.

Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.

Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.

Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.

Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.

Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.

Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu. Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny.

´Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky.´

On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.” (Izaiáš 53)

Saul z Tarsu, křesťany nazývaný jako apoštol Pavel, o tomto Židovi, který se jmenuje Ježíš z Nazaretský, napsal: “Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.” (Filipským 2,5-11)

Bez ohledu na to, zda vánoce slavíme nebo ne, můžeme sváteční dny, které právě prožíváme, využít k rozjímání o Ježíši. Je Ježíš “símě ženy”, které už v ráji zaslíbil Hospodin? Nebo je to největší lhář, jaký se narodil na naší planetě? Podle toho, co Ježíš kázal a dělal, je buďto Bůh nebo rafinovaný podvodník.

Za Ježíše, který je podle mne tím největším darem, jaký jsem mohl dostat, děkuji Židům, protože Ježíš je Žid. Ale ještě více za něj děkuji Bohu, který dal souhlas k tomu, aby se Bůh stal člověkem, aby se narodil židovské dívce jako malé dítě, dorostl v dospělého muže a stal se mým Spasitelem.

Přeji Vám všem Boží požehnání v závěrečných dnech tohoto roku. Abyste pak s jeho požehnáním mohli vstoupit i do toho roku příštího.

Autor: Vlastík Fürst