Na konci března začne už 26. ročník Febiofestu.  Festival, dříve pořádaný téměř bez jakékoli finanční podpory, dnes patří mezi ověřené kulturní události, na které z chutí míří vyhlášení filmoví tvůrci celého světa. Letos bude představeno na 150 snímk. Filmy v různých metrážích, hrané, animované nebo dokumentární. Své zástupce má i Izrael. Uvedeny

Nastalo předjaří a na lukách, v zahradách, parcích i v prasklinách betonu začíná už zase rašit tráva. Zatím je to ještě okrovo-hnědá zdupanina, někde je ještě pod sněhem, ale na jaře už se bude čepýřit a zelenat. Za časů, kdy ještě v Čechách existovaly venkovské kehily, dodržovali prý Židé tento zvyk: když po

Několikasetstránkový román Váha inkoustu čtenáře omotá smyčkou, přitáhne a pustí až zašustí poslední strana. Autorka Rachel Kadishová k tomu velmi umě používá detailních popisů lidí i situací. Historické skutečnosti propojuje s celým příběhem a dokáže ho nenásilně okořenit i filozofickými úvahami. Děj se dělí do dvou časových období. Vlastně by se dalo

V České republice panuje zima, venku mrzne, někde se potýkají se sněhovými závějemi. Je to období spíše domácího lenošení. Izraelských tvůrců k nám v zimních měsících taky příliš mnoho nejezdí. Pokud tedy nebydlí někde blízko. Hudebník Ran Nir bydlí v Berlíně a kdykoli vyráží na turné s novým hudebním projektem, zastaví se i v České

Krásný svátek spojený s příchodem jara. Tu bi – švat se slaví koncem ledna, nejpozději začátkem února. V Izraeli už se loučí se zimou, příroda se probouzí a první stromy jdou pomalu do květu. Nejčastěji jsou to mandlovníky. A u nás? Například letos se ještě lyžuje, občas zachumelí a u našich sousedů

S odcházejícím rokem odešel taky jeden z nejznámějších izraelských romanopisců a politických aktivistů. Nejvíce překládaný spisovatel v dějinách Izraele. Byl spjatý nejen s Izraelem a Palestinou, ale taky s Českou republikou. V češtině vyšlo několik jeho knih a před lety získal cenu Franze Kafky.  „Když už ti nezbývají žádné slzy pro pláč, tak neplač. Směj se.“

Občanský kalendář je u svého konce. Rok 2019 se blíží. Snad jej můžeme vyhlížet s nadějí a snad se i těšit. Co se týče kultury, izraelské i arabské, byl loňský rok opět napěchovaný k prasknutí. Věřme, že tomu bude i rok nastávající. A teď už přijměte pozvání a pojďte, alespoň ve zkratce,

Opět po roce můžete vytáhnout zaprášenou chanukiji, roztočit drejdl, přejíst se koblížků a těšit se na dárky. Chanuka je tady. A s ní taky pár tipů, jak prostřít, jak vyzdobit domov nebo jaké pohoštění pro své blízké nachystat. Přejeme pěknou podívanou a hodně inspirace.   Venku už pořádně přituhuje a k zimnímu

Venku už pořádně přituhuje, dny jsou teď nejkratší z celého roku. Odpočiňte si od předsvátečního shonu a načerpejte energii na dvou výstavách, na kterých se velkou měrou podíleli izraelští umělci. Welcome to hard times Jsou věci, které ovlivnit můžeme a potom ty, které nás můžou trápit roky a nic s nimi nenaděláme.

Málokdo odpovídá označení “renesanční osobnostnost“ podobně jako Ester Krumbachová. Výtvarnice, odbojářka, režisérka, spisovatelka a bohémka by oslavila 12. listopadu 95. narozeniny. Její osobnost i tvorba stojí za připomenutí. Po zásluze se totiž stala inspirací pro celé další generace umělců. Narodila se v roce 1923 v Brně. Do židovské rodiny. Nástup fašismu znamenal

Je chvályhodné, že akcí, které přibližují židovskou kulturu stále přibývá. Jsou to letní festivaly, programem naplněné dny ve velkých metropolích, přehlídky izraelských filmů a další. Pokud se ale k odkazu židovského obyvatelstva vracejí v českém pohraničí, může to hřát u srdce dvojnásob. Jedním z takových případů je Teplický cimes. Festival židovské

Izrael patří bezesporu mezi uhrančivé státy. Na malém místě se tady střetávají nejrůznější kultury, víra, nálady. Spojuje se tady náboženství s historií a bouřlivou politickou situací. Hory, moře, poušť. A k tomu všudypřítomné paradoxy, které v podobné koncentraci najdete málokde na světě. A toto všechno už mnoho let zachycuje na černobílý film fotograf

Podzim je jako stvořený pro filmové festivaly. Chladnější počasí mnohem více láká k usednutí do kinosedaček a ponoření se do příběhu. Ne jednoho příběhu, ale celé řady. Letošní ročník festivalu KOLNOA nabídne přes 47 projekcí.   Co je to vlastně kolnoa? Hebrejské označení kina a všeho, co se s kinematografií pojí. Stejný

Busking. Možná lovíte v paměti, co toto slovíčko znamená. Ale nebojte, při jeho vyslovení se červenat rozhodně nemusíte. Je to anglický a už poměrně zažitý termín pro pouliční muzicírování. Svůj vlastní festival má busking každý rok v Plzni. Letos to bude pátý ročník.   Busking ale nemusí být jen hra na nějaký

Čas obrací listy v kalendáři závratnou rychlostí. Sotva jste uklidili všechny flíčky od šťávy z granátových jablek a přivítali nový rok, následuje svátek další. A nutno dodat, že právem oblíbený. Sukot. Svátek stánků. Čas, kdy máte strávit alespoň pár chvil pod improvizovaným přístřeškem. A nejlépe s hosty. Připomenout si odchod židovského lidu z Egypta.

Tvorba palestinských umělců se k nám dostává jen stěží. Je to velká škoda, protože palestinská hudba nebo literatura přináší mnoho nového a osobitého. Nemluvě o příbězích, které umělci svou tvorbou často vypráví. Za pozornost jistě stojí například básník a spisovatel Mazen Maarouf. Svou tvorbu představí v pondělí v Praze.   Mazen Maarouf *1978

Koncertní provedení prvního československého oscarového filmu Obchod na korze v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zahájí 7. září novou éru existence nádraží Praha-Bubny. Místo spojené s válečnými deportacemi, které se stalo součástí jednoho z největších brownfieldů v metropoli, bude totiž v září roku 2018 předáno do dlouho očekávané přestavby. Její významnou součástí bude

Synagogy a židovské hřbitovy na celém území České republiky si můžou v neděli 12. srpna opět prohlédnout návštěvníci. Bude druhý ročník Dne židovských památek. Většina židovských památek na území naší republiky zanikla v době holokaustu, nacistického běsnění, emigračních vln a následné neohleduplnosti další nastupující totality. Až po roce 1989 bylo možné zmapovat