Krav maga-boj z blízka, sport, který si u nás rok od roku získává sále více obdivovatelů. Je to jeden z nejúčinnějších a nejtvrdších způsobů sebeobrany. Pravidla neexistují a důležitá je nejen síla, ale taky rychlost úsudku a vyhodnocení nebezpečné situace. Bojová techniky pochází z Izraele, to už nejspíš každý ví. Její prapočátky ale

Měli bychom spíš říci šestko-semička. Devadesátka  byla ta slavná Foglarovka, kde se hoši tužili poměrně tábornicky a tedy až na výjimky fair play. Snad ani neočekávejte příliš veliký posun v rámci tajemství  detenčních nápisů v kurovické tvrzi . Víc než to,  že jde o podpisy zadržovaných či osob držených z nějakého důvodu  v detenci,

Letos již podruhé došlo na Kroměřížsku k výbuchu nálože nastražené dost možná uprchlíky. Poprvé explodovala již zhruba před půl rokem díky pánům Martinu Malinovi,  poslednímu majiteli kurovické tvrze, a panu Karlu Bartoškovi, historikovi z Holešova. Jde v podstatě o to, že při opravách tvrze došlo  k objevu hebrejských nápisů či spíše vzkazů do

Vnuk někdejšího vrchního sefardského rabína stanul 1. června pod chupou. A jeho nastávající neměla bílé šaty se závojem, protože Ovadia Cohen si vzal muže. Židovská média ve Svaté zemi i diaspoře měla několik dní o čem psát, protože rabín Ovadia Josef (Z‘‘L) proslul drsnými výroky na adresu LGBT lidí a

Je neuvěřitelně skvělé, že se dál rodí děti, venku vyhrožuje jaro, děvčata pečou chleba a chlapi si dokážou udělat čas na svoje koníčky. Jinak by měl člověk dojem, že je u nás občanská válka doslova na spadnutí.  Jakoby již pranic nezůstalo člověků normálních. Všichni patříme na tu či onu stranu

Představte se že vznikne lidský paradox, kdy jakoukoliv situaci ve svém okolí budete vnímat více citově a prožitkově nikoliv vlastním egem, které půjde do pozadí (a právě díky této době!!), ale budete prožívat stejný pocit jako aktér v dění. V mládí se Vám to možná stávalo, když jste koukali na černobílou

Možná vám to v dnešních turbulencích přijde malinko okrajové. To nepopírám. Ale po přejití všech aktuálních vichřic by už mohlo být pozdě, a proto to přeci jen píšu. A ačkoli se jedná jen o hroby „obyčejných“ Němců, domnívám se, že to sem na Shekel patří. Hroby totiž nemají žádnou národnost,

“Náboženská pravidla nemají ve vzdělávacím systému co dělat,” rozhodl pravicový starosta francouzského města Beaucaire. Od příštího pondělka se tu ve školách již nebudou podávat pokrmy bez vepřového. Možnost takové volby byla, podle starosty Juliena Sancheze, v rozporu se sekularismem. Možnost výběru jídla bez vepřového využívala asi čtvrtina žáků, převážně muslimů,

Ráno. Hodně brzké. Odporné.  Dětem prý vstávání neva. Hmm, mně teda jo. A bude tomu tak až do smrti. Anebo možná nejsem dítě. Nebo nějaké přestárlé dítě. No aby ne, je mi už deset. Jediná výhoda tohoto rána oproti těm školním –  nikam se nespěchá, protože mamina chce být krásná.

Možná je teď uprostřed adventních věnců a chvilku před Chanukou – tedy v čase pokory a usebrání, v období hledání světla v potemnělé šedi pragmatismu, nejlepší chvíle podívat se na cosi, co bychom mohli nazvat „prelátismem“. Hodně k tomuto tématu přispělo nedávné tucto-psaní pana kardinála Duky všem partajním lídrům a také jeho už takřka

Občanská válka v Jemenu se bolestně dotýká všech tamních obyvatel. Poslední židé, kteří v zemi zůstali, nejsou výjimkou. Jejich osud se jim snaží ulehčit z jemenská charitativní organizace Mona Relief, která rozděluje potravinové balíčky židovským rodinám v Sanaa. Minulý týden dorazila pomoc k maličké jemenitské komunitě již počtvrté. V roce

Lesknoucí se kamenné kostky s vyrytým jménem. Kameny zmizelých se na chodnících objevují stále častěji. Připomínají ty, kteří nepřežili holokaust. Ty, kteří se stali oběťmi nacismu. Židé, svědci Jehovovi, Sinti, odbojáři, političtí nepřátelé, homosexuálové a Romové.  První dva kameny za romské oběti holokaustu v ČR budou umístěny v Brně. Ve čtvrti Černovičky.

V relativně nedávné minulosti, jejíž pamětníci ještě žijí  – v padesátých letech minulého století – pobouřil obyvatele západního světa ženský koupací úbor. Situace byla vážná do té míry, že nejvyšší autority Itálie, Španělska, Belgie, Rakouska a několika amerických států, o katolické církvi nemluvě, považovaly za nutné nošení plavek nepřijatelného střihu zakázat.  Ještě

Nastal svátek lásky, v Izraeli se z rádia line nasládlý šmalc, květináři se snaží udat růže a cukráři čokoládová srdíčka (ehm, některá pamatují Valentýna, ale ještě nejsou prošlá, takže jala, jala!). Je povinnost mít dnes rande? A pokud ne, jak tento den oslavit, s milovanou osobou nebo třeba s partou kamarádů?   Jít ke

Patnáctý av je dnem, na který podle tradice připadlo zrušení různých omezení. Svědčí o tom i talmudické zdroje. Jsou různorodá a jen málo se jich týká milostného života. To „nejstarší“ pochází z doby příchodu Izraelitů do Svaté země. Podle biblické zprávy se během putování pouští nesměly osiřelé dívky, které neměly bratra,

Nebylo pro Izrael šťastnějších dnů, nežli patnáctý av a Jom-kipur. … V tento den na sebe dívky jeruzalémské braly bílé šaty – půjčené, aby nebyla zahanbena ta, jež nemá své vlastní – a šaty měly být předtím ponořeny do vody. Tak chodily dívky jeruzalémské tančit do vinic. (Babylónský talmud, Ta’anit, 30b-31a)

Trhový Štěpánov. Hřbitůvek jak kapesník a plno dubů. Nejen těch staletých ale dokonce i  ještě staletějších. Totiž živých Dubů. Příslušníků rodiny Dubů, Spletaků, Bejkovských a několika dalších. Trhový Štěpánov v létě 2017 –  kdy dost dobře nevíme (jako ostatně každé léto), jestli počasí velebit anebo proklínat, a kdy už i těm

On se pro štolpíky český ekvivalent hledá poměrně těžko a doposud se nenašel. Jungman by to asi přeložil jako „škobrták“, tedy kámen o který je potřeba zakopnout. Zakopnout skutečně nebo jen očima a duší. A zpočátku to tomu tak bylo. Geniální a a židovské „vypravovat budeš svým dětem“ krásně napasované