Slovo šekel (שקל), anglickou transkripcí též shekel či sheqel, skrývá více významů než pouze název současné izraelské měny. Ve skutečnosti se tímto názvem od 80. let minulého století do současnosti označovaly dvě různé izraelské měny a starodávné jednotky hmotnosti a měny. Jako šekel se též označuje poplatek, který sionisté platí Světové sionistické organizaci.

Nejstarší doložený záznam použití šekelu se datuje zhruba do roku 3000 př. n. l. do Mezopotámie, kde označoval měrnou jednotku ječmene. Konkrétně se udává, že jeden šekel představoval 180 zrn ječmene. Zmínky o šekelu lze rovněž nalézt v Tóře. Sloužil jako jednotka váhy stříbra (tzv. šekel stříbra), ale i řady jiných kovů, jako je zlato, mosaz či železo. V závislosti na období a místu se lišil ekvivalent šekelu, avšak udávají se hodnoty od 9 do 17 gramů. Ke směně se používaly šekely vyrobené ze stříbra a zlata. Šekel však nevymizel po zavedení mincí, coby prostředku směny, naopak. Jako měna byl běžný mezi řadou západosemitských národů a byla na něm založena například punská měna.

Z mincí z počátku prvního tisíciletí jsou známé například týrské šekely, které byly vyráběny z více než 94% stříbra, a které se používaly k výběru chrámové daně v Jeruzalémě. Předpokládá se, že týrské šekely byly oněmi “30 stříbrnými”, které měl Jidáš Iškariotský podle Nového zákona získat za zradu Ježíše. Tato měna byla po úspěšné první židovské válce roku 66 n. l. nahrazena tzv. jeruzalémským šekelem. Ten představoval vyjádření nově získané nezávislosti, což bylo patrné i z podoby mincí, na kterých bylo například uvedeno “Jeruzalém je svatý” či “šekel Izraele”. Jeruzalémský šekel je považován za první skutečně židovské stříbrné mince. Dalšími židovskými mincemi jsou stříbrné Bar Kochbovy šekely z období druhé židovské války. Na těchto mincích byl kromě Jeruzalémského chrámu též ražen nápis “za svobodu Jeruzaléma.”

Moderní význam má však šekel jako měna Státu Izrael. Po založení Izraele v roce 1948 se stala oficiální měnou izraelská lira (případně izraelská libra). V 60. letech ale v Izraeli probíhala debata o faktu, že název měny nemá hebrejský původ. Jejím závěrem bylo přijetí zákona, který ministerstvu financí nařizoval změnit název na “šekel”, podle starověké měrné a měnové jednotky. Doba změny však byla ponechána v kompetenci ministerstva. K výměně nakonec došlo až roku 1980, kdy izraelskou liru vystřídal izraelský šekel. Stará měna přitom nahradila novou v poměru 1 šekel za 10 lir/liber.

Izraelský šekel se však jako izraelská měna dlouho neudržel. Hlavní vinu na tom měla silná ekonomická krize, která Izrael v 80. letech postihla. Na počátku roku 1985 přesahovala inflace 400 %, což už představuje pádivou inflaci. V rámci ekonomických opatření zavedlo ministerstvo financí 25% devalvaci měny, tříleté zmražení platů, cen, úrokové míry a k 1. lednu 1986 zavedení nové měny. Izraelský šekel tak po pěti letech nahradil soušaný nový izraelský šekel. Poměr mezi těmito měnami byl 1 nový šekel za 1000 starých šekelů. V důsledku mimořádných ekonomických opatření se v průběhu jednoho roku podařilo dosáhnout snížení inflace na 20 %.

Současná izraelská měna se označuje jako nový izraelský šekel (שקל חדש, šekel chadaš, “nový šekel”) a kromě Izraele platí též na územích Palestinské autonomie. Jeden šekel se dále dělí na 100 agorot (sg. agora). V roce 2008 se stal jednou ze sedmnácti světových mezinárodně směnitelných měn a zařadil se tak po bok americkému dolaru, euru, britské libry či švýcarskému franku.