Málokdo odpovídá označení “renesanční osobnostnost“ podobně jako Ester Krumbachová. Výtvarnice, odbojářka, režisérka, spisovatelka a bohémka by oslavila 12. listopadu 95. narozeniny. Její osobnost i tvorba stojí za připomenutí. Po zásluze se totiž stala inspirací pro celé další generace umělců. Narodila se v roce 1923 v Brně. Do židovské rodiny. Nástup fašismu znamenal

Poslední srpnový den si připomínáme 15. výročí od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů a neúnavného protikomunistického bojovníka v exilu Pavla Schönfelda. Původním jménem. To nechal za československými hranicemi hned po “Mnichovu“. Od té doby jen Pavel Tigrid.   30. léta v Praze Pro mladého studenta práv to byla doba plná společenských setkání,

Koncertní provedení prvního československého oscarového filmu Obchod na korze v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zahájí 7. září novou éru existence nádraží Praha-Bubny. Místo spojené s válečnými deportacemi, které se stalo součástí jednoho z největších brownfieldů v metropoli, bude totiž v září roku 2018 předáno do dlouho očekávané přestavby. Její významnou součástí bude

Krav maga-boj z blízka, sport, který si u nás rok od roku získává sále více obdivovatelů. Je to jeden z nejúčinnějších a nejtvrdších způsobů sebeobrany. Pravidla neexistují a důležitá je nejen síla, ale taky rychlost úsudku a vyhodnocení nebezpečné situace. Bojová techniky pochází z Izraele, to už nejspíš každý ví. Její prapočátky ale

Letos již podruhé došlo na Kroměřížsku k výbuchu nálože nastražené dost možná uprchlíky. Poprvé explodovala již zhruba před půl rokem díky pánům Martinu Malinovi,  poslednímu majiteli kurovické tvrze, a panu Karlu Bartoškovi, historikovi z Holešova. Jde v podstatě o to, že při opravách tvrze došlo  k objevu hebrejských nápisů či spíše vzkazů do

Druhá světová válka znamenala pro evropské židovstvo tragédii obrovských rozměrů. Obyvatelé mnohých národů dnes velmi hlasitě prohlašují, že oni se na vraždící mašinérii nikterak nepodíleli. Že jim Židé vůbec nevadili. Ale jak je tedy možné, že jich během holokaustu zemřelo takové množství? Dalo se v jejich prospěch udělat víc? A jak

Fredy Hirsch. Pro mnohé neznámý člověk, pro ty, kteří jako děti prošli Terezínem a Osvětimí, vzor a symbol lidskosti a obětavosti. Kdo byl tento muž? Proč je potřeba připomínat stále další a další osobnosti, které přežívaly v koncentračních táborech s hlavou vztyčenou a touhou pomáhat? I o tom je snímek režiséra Rubi

S blížícím se osmdesátým výročím začátku druhé světové války uvede Městské divadlo Brno českou premiéru diskutovaného muzikálu Představ si. V Evropě se jedná teprve o třetí profesionální uvedení. První dvě se odehrála v Londýně a v Německu.   Příběh začíná krásným odrazem předválečné doby. Lesk a spokojenost židovských obyvatel. Velice rychle se ale přesune

Přistoupimská synagoga není veliká. Připomíná spíš obecní krejčovství (stejně jako synagoga ve Světlé), spolkový domek zahrádkářů (jako synagoga v Batelově) anebo husitskou kapli (jako mnoho českých a moravských synagog). V Přistoupimi je v ní dnes po dlouhých letech normalizačního fungování coby komunistická obecní knihovna (kdy úřady rudé správy sídlily ve středočeských Slušovicích –

Lesknoucí se kamenné kostky s vyrytým jménem. Kameny zmizelých se na chodnících objevují stále častěji. Připomínají ty, kteří nepřežili holokaust. Ty, kteří se stali oběťmi nacismu. Židé, svědci Jehovovi, Sinti, odbojáři, političtí nepřátelé, homosexuálové a Romové.  První dva kameny za romské oběti holokaustu v ČR budou umístěny v Brně. Ve čtvrti Černovičky.

Knih, které se pojí s holokaustem, je na trhu celá řada. A těch, které popisují děsivé zkušenosti s pobytem v některém z koncentračních táborů taky. Je naprosto pochopitelné, že lidé, kteří zažili peklo šoa, chtějí o svých zkušenostech vyprávět. Koneckonců, bylo a je mnoho takových, kteří smutnou životní epizodu ihned po návratu pevně uzavřeli

Kdo nezná minulost, nezná ani budoucnost. V těchto dnech si připomínáme události spojné se smutným datem 21. srpna 1968. Tehdy se psaly dějiny. Uplynulo 49 let a mnohým z mladší generace tento den nic neříká. Zlobit se na ně za to a častovat výrazy o tuposti nemá smysl. Mnohem důležitější je soustavně

Třebíč je nejen malebné městečko, ale taky je to místo neodmyslitelně spjaté s židovskou kulturou. Uzounké uličky, staré domy a krásná synagoga. Originální atmosféra, kterou krvavě přerušila druhá světová válka. A každý rok se sem podobná nálada vrací. Díky festivalu Šamajim. Připomíná tamější židovkou kulturu, zvyky a tradice. Divadelní představení, koncerty,

Spisovatelka Alena Mornštajnová už dnes patří mezi uznávané autory. Začátkem kalendářního roku vydala svou třetí knihu. Román Hana. Opět popisuje její rodné město – Valašské Meziříčí. Vrací se do jeho historie, objevuje zapomenuté příběhy a citlivě je předává čtenáři.   Alena Mornštajnová *1963 Vystudovala angličtinu a češtinu. Pracuje jako lektorka

13. května 1939 více než 900 židů opustilo na palubě luxusní zaoceánské lodi Německo. Měli v plánu doplout St. Louis na Kubu a odtamtud do Spojených Států. Z Havany však byli navráceni zpět do Evropy, kde pak více než 250 z nich přišlo o život. Gisela Feldmanová ještě ve svých devadesáti letech při

Jak probíhala druhá světová válka v zemích napříč kontinentem? Natočeny byly filmy španělské, německé, ruské.. a taky tři bulharské. Ten poslední vznikl v bulharsko-izraelské koprodukci. Bulharská rapsodie Ivana Ničeva se bude promítat také v Praze.   Láska za časů Třetí říše Bulharsko bylo za druhé světové války spojencem Třetí říše. A jako takové

Monumentální dokumentární svědectví o vyvražďování židovského národa německými nacionálními socialisty v letech 1938 – 1945. Je věnováno památce šesti miliónů židovských obětí. V polském Chelmnu, ležícím na severozápad od Lodže, v srdci kraje, kde tradičně bývalo velké židovské osídlení, se rozběhla „průmyslová“ genocida Židů plynem. Začalo to ve velkém 7. prosince 1941. 400 000

Minulý týden uplynulo 72 let ode dne, kdy nacisté popravili mladou dívku, která se zásadně podílela na povstání, k němuž došlo v říjnu 1944 ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau.   Róża Robota byla mladé děvče, pocházející z asimilované židovské rodiny z města Ciechanów. Již od dvanácti však byla členkou místního mládežnického