Když se po „politicky nekorektním“ zavraždění předáka Hammásu strhla další smršť prskavek z Gazy a jednotky IDF povolaly i záložáky, aby se případně vstoupilo do pásma i po zemi, leckdo si kladl otázky co podniknout, koho podpořit, komu fandit, jak projevit účast?

Na debatě u kulatého stolu na téma důležitost výuky o holocaustu na středních a základních školách se mi v hlavě vybavily vzpomínky na můj zážitek s zvláštní, ale exitující formou popírání šoa. Ta se nejlépe popíše jako MLČENÍ.