filosofie

Vidy – a hned se vidí
Nepíšu to proto, zda jít nebo nejít. Nepíšu ani traumatech vladislavského komparsu. Nepíšu dokonce ani podle pravidla: „Tam, kde už nejsou lidi, zkus zůstat člověkem“. Píšu jen v rámci talmudské logiky. Pravidla: „Celek často poznáš z detailu, a naopak“. Chápu, že Ovčí muž dosud stále zaměstnaný hledáním neexistujícího článku, navíc s nejčerstvějšími protivětry

Předpotopní vyměřování (Haazinu)
Parašat *Haazinu (Naslouchejte nebesa, co promluvím, a slyš to i ty země) neboli „Mojžíšova píseň“ bývá (tedy pokud se držíme standardního ročního studia Tóry) čítána zpravidla vždy o šábesu po Jom kippurim. Hodně zajímavé čtení!! – Máme na stole připravený etrog a lulav, zrovna jsme čerstvě vyfasovali nové knihy kronik,

Světlo a oheň
Čas od času stále ještě pracuji na mikrofon se všemi třemi velkými Texty. Tedy i s Koránem. Vím, že „namluvit“ velké knihy jako literaturu je jen drobnička. Pro jejich uživatele mají ty texty daleko hlubší význam i podtexty, výklady a tradiční výklady, ale přesto – stále věřím, že slyšené může způsibt

Cadikim to mají lepší
Existuje spolehlivý nástroj, učí Sladký požehnaný přímo v bibli, jak mít život totálně v pohodě. Stačí nepříliš složité kouzlo zvané „mea berachot“ – tedy stovka požehnání. Jeho praktikování vás srazí na kolena úžasem, a tím z vás budou poměrně rychle cadikim. Ne snad zázrační cadikim z Belzu anebo Ropšic. Ale spravedliví (a ospravedlnění). A

Abrahamovská – co vlastně?
O všech třech monoteistických náboženstvích se s chutí (zejména poslední dobou) hovoří jako o náboženstvích Abrahamovských. Není to pojem tak nový, jako například „islamismus“ anebo pojem „takzvaný“. Ale občas mne vytáčejí všechny tři. „Islamismus“ pro svoji nelahodnou koncovku, „takzvaný“ zejména ve spojení zneužívaném médii v podobě „tzv. Islámský stát“. Co je to

Právo na strach
Mluví o něm obě strany. Stejně tak jako blahé paměti při svěcení kanónů prosívaly obě strany Sladkého věků, aby tu ocel „požehnati ráčil“. Nevím zda žehnal a podle čeho rozhodoval. Na tyhle pověry se věřívalo tehdy, když se z jednotlivých náboženství staly státní dobyvatelské ideologie někdy v časech, kdy se mezi sebou

Bible – svatá kniha muslimů?
Je to už skoro rok, co se tu Achab Haidler ve svém článku Falšoval Ezdráš i Slunce? poprvé zmínil o „padělání Tóry,“ v které věří muslimové – a pak znovu, v článku Pavouk obav vloni na podzim. Trochu jsem doufala, že se odpovědi na nastíněné otázky ujme někdo povolanější, ale když k tomu

O kravíně a našem egu
Hned v úvodu bych ráda podotkla, že respektuji aktivity Nadačního fondu Generace 21 a mají moji plnou podporu. I když sama nejsem z těch, kdo dělí a rozlišují lidi na skupiny podle xyz klíče (pro mne je člověk člověkem), patří jim můj obdiv, že dokázali dotáhnout věc do zdárného konce. Těm, co

Muslimové vytvářejí kulturu, v níž pracující člověk nedosahuje ekonomické a z toho plynoucí i politické svobody
Je žádoucí, aby lidé bez rozdílu[i] tělesného nebo duševního zdraví, politické příslušnosti, pohlaví[ii], rasy[iii], sexuální orientace[iv], třídy[v], náboženského vyznání, single rodičovství a věku[vi] rozvíjeli své individuální nadání a sklony, aniž by se cítili ohroženi na životě nebo majetku. To jsou cíle antiopresivních přístupů[vii] v sociální práci. Zatím nejdále v naplňování myšlenek antiopresivních

Tlení kostí je závist
Jak čteme v Tóře: […URKAV ’ACOMOT KIN’O (ורקב עצמות קנאה) Sefer MIŠLEJ (14,30)…]. Závistivec je tlením kostí pro každého z nás. Modlitba, pokání, dobročinnost odvracejí od závisti. Snad ani neexistuje člověk, který by nezáviděl. Zlý svou závist nechce ovládnout, pokorný se za svou závist stydí, prosí Svatého Izraele, budiž požehnán, o milosrdenství,

Před 126 lety se narodil izraelský prezident Zalman Šazar
Jméno Zalmana Šazara, který byl prezidentem v letech 1963 až 1973, zná mimo Izrael málokdo. V roce 1949 se přitom zasadil o tak zásadní věc, jako je zavedení povinné školní docházky, díky čemuž je připomínán na 200šekelové bankovce. Narodil se 24. prosince 1889 jako Šneur Zalman Rubašov do významné chasidské

Problémy a klady šahády
Fundamentální čtení Koránu (a je jedno, čte-li ho fundmentalista euro-americký anebo islámský) vede k domněnce, že pro „konverzi“ stačí odříkat šahádu (islámské vyznání, islámské Šema), a dál už se chovat jako muslim (tj. jako dobrý a slušný člověk). Moji lehkonozí a lehkomyslní přítelé tudíž právě na základě fundamentálního čtení žertují ,

Abychom dále šířili chanukový zázrak do světa
Bylo sychravé ráno, mlha a protivně vlhko. Nastoupil jsem do EC směr Praha, který přijel s patnáctiminutovým zpožděním. Ale už to beru jako samozřejmost, že vlaky si jezdí, jak vyhovuje ČD a ne cestujícím. Ani si nepamatuji, kdy jakýkoli vlak opožděním netrpěl. Skrze zapařené okno nevidím nic. Natáhnu nohy, v

Dinnetů (Vajišlach)
Omlouvám se, že se potřetí vracím k podlému Ezdrášovi. Jednak jsem jemně neklidný z toho, že ačkoli tento portál používají i lidé se vztahem k islámu, nikdo z nich doposud nezareagoval na to neslýchané prorokovo rouhání o rychlé úpravě tóry tam v genizách perského exilu. Ačkoli tato zkazka o přepsání tóry (koránu) panem Ezdrášem patří

Podívej Lavane ….
Povídá Jaakov v parašat Wa-jece svému tchánovi. Docela v něm pění žluč, protože má pocit, že to pan tchán už maličko přehání. Přesto se snaží jakž takž krotit a pochopitelně, stojíme uprostřed semitské pouště a semitských posluchačů. A tak se jeho „bublání“ zákonitě musí stát nejen souhrnem argumentů vůči hamižnému Lavanovi ale

Je tak snadné ztratit souznění s realitami a snadno podlehnout fikcím
Jsou věci přízemní, ale nutné, tak i přízemní lidé jsou potřební. Jídlo lze považovat za potřebu přízemní, ale je nutné jíst, abychom nejenže nezemřeli hladem, ale mohli se věnovat tvůrčím aktivitám, tedy podle nás záležitostem méně přízemním. Téměř všechny biologické potřeby lidé považují za přízemní (vyměšování, rozmnožování, příjem potravy a

Pavouk obav
Za pár let budu v půlce života. A můj mozek (tak jako i váš a v jakékoli životní dekádě) je podle vědců využíván jen ze dvaceti procent. A tak si říkám: „To by možná ještě šlo! – Jestli bych nakonec neměl začít studovat arabštinu?“ HA věru, hned bych se do toho pustil,

Levanecha – vyznání anebo péče ?
Tři obrazy. Mládenček ještě v jarém rozpuku (jak by řekli Kraličtí), se modlí nad polívkou: „Děkujeme ti, Pane světů … a víc už mě nic nenapadá, protože se těším na jídlo.“ – O sedm let poté tentýž mladý muž – na fetu ve squatu a s pánembohem těžce na háku. Opouštím židovský