Genealogicky sice bude. Je to přeci jen Agagita, potomek amalechitského krále Agaga, ale coby archetyp je už (žel) dávno mnohem prorostlejší. Tehdy za Achašveroše byl vlastně celkem klid. Dobová židovská liberální unie sama sebe vnímala jako občany moderní říše, s chutí navštěvovala hradní slavnosti a až na pár Mordechajů brala svoji

Nejbližšímu šabatu před purimovými svátky , které chtějí duším připomenout nikoli karneval, ucucávání vína a taškaření, ale spíš to, že nic není „náhodou“, se říká „šabat zachor“ = šábes připomenutí. Během něj  bychom do svých meditací (nebo přinejmenším do liturgie) měli zahrnout také biblický pokyn o připomínání, který je shodou

(V současné době jsme v České republice svědky obrovského nárůstu xenofobie a nesnášenlivosti, která je pouze shodou okolností momentálně zaměřena na muslimy. Extrémistické demonstrace, které proběhly v sobotu 6. února, by měly být pro všechny slušné lidi důrazným varováním. Na jedné z těchto demonstrací se dokonce střílelo. Zatím pouze slepými a do vzduchu, ale

Zejména v době, kdy společenská diskuse o uprchlících z oblastí války a nepokojů (ať už jde o Sýrii, Lybii, Eritreu nebo další země) nabývá na síle i důležitosti, není na škodu připomenout si zákonitosti masového násilí, které náš kontinent opakovaně zachvacovalo i ve 20. století. Vůči etnickým čistkám, které vždy hrozí přerůst

Teprve krátce po sedmdesátém výročí konce 2. světové války se uskuteční první mezinárodní konference na africkém kontinentě, zaměřená na téma šoa. Místem jejího konání bude Dakar, hlavní město západoafrického Senegalu. Zastřešujícím organizátorem je UNESCO a francouzský Projet Aladin, jehož cílem je seznamovat s historií holokaustu obyvatele muslimských zemí. Účast na konferenci

Koncem minulého měsíce si svět připomněl sté výročí arménské tragédie. Osmanská říše tehdy, v roce 1915, nařídila nucené deportace, jimž padlo za oběť mnoho arménských životů – odhady se pohybují od 300.000 do jednoho a půl milionu. Záminkou k tomu, aby Armény nešetřili, se pro mnohé stal fakt, že někteří jedinci z řad

Tři křesťané, jejichž poprava v Lybii byla natočena na video, byli eritrejští uprchlíci vypovězení z Izraele. Úterní zprávu izraelské skupiny Hotline pro uprchlíky a migranty (HUM) zveřejnil britský deník Telegraph pouhé tři dny poté, co se drastická nahrávka dostala na veřejnost. Popravení muži podle HUM museli Izrael opustit kvůli jeho drakonickému přístupu

V uplynulých týdnech tu mezi čtenáři probíhala názorová přestřelka ohledně toho, čím se vyznačuje vyvražďování celých lidských skupin.

“Toto téma je posledním velkým tabu v polské společnosti,”