Nebylo pro Izrael šťastnějších dnů, nežli patnáctý av a Jom-kipur. … V tento den na sebe dívky jeruzalémské braly bílé šaty – půjčené, aby nebyla zahanbena ta, jež nemá své vlastní – a šaty měly být předtím ponořeny do vody. Tak chodily dívky jeruzalémské tančit do vinic. (Babylónský talmud, Ta’anit, 30b-31a)

Parašat *Haazinu (Naslouchejte nebesa, co promluvím, a slyš to i ty země) neboli „Mojžíšova píseň“ bývá  (tedy pokud se držíme standardního ročního studia Tóry) čítána zpravidla vždy o šábesu po Jom kippurim. Hodně zajímavé čtení!! – Máme na stole připravený etrog a lulav, zrovna jsme  čerstvě vyfasovali nové knihy kronik,

Tato informace poslouží spíše civilnímu sektoru.

Obecně se domníváme, že k šabatové harmonii se půst příliš nehodí. Jsme doma, „nacvičujeme“ střípky jiné  reality a, daří-li se, pokoušíme se ochutnat drobečky budoucího věku (olam ha-ba).