judaismus
Trocha chanukové inspirace na poslední chvíli
Opět po roce můžete vytáhnout zaprášenou chanukiji, roztočit drejdl, přejíst se koblížků a těšit se na dárky. Chanuka je tady. A s ní taky pár tipů, jak prostřít, jak vyzdobit domov nebo jaké pohoštění pro své blízké nachystat. Přejeme pěknou podívanou a hodně inspirace. Venku už pořádně přituhuje a k zimnímu
Sukot klepe na dveře. Těšíte se?
Čas obrací listy v kalendáři závratnou rychlostí. Sotva jste uklidili všechny flíčky od šťávy z granátových jablek a přivítali nový rok, následuje svátek další. A nutno dodat, že právem oblíbený. Sukot. Svátek stánků. Čas, kdy máte strávit alespoň pár chvil pod improvizovaným přístřeškem. A nejlépe s hosty. Připomenout si odchod židovského lidu z Egypta.
Ve srovnání s Izraelem a Palestinou v České republice zase tak o moc nejde
Marek Čejka patří k předním českým odborníkům na blízkovýchodní problematiku. Píše, cestuje, fotí, jezdí na kole a se stejnou vlídností povídá o komplikované politické situaci jím sledovaných států. Proč si vybral politologii, proč se zaměřuje na Blízký východ a kdy mu vyjde nová kniha? A jak je to s Izraelem coby malým
I vznikla nesnáz
Nesnáz ohledně studnic. Poprvé za Abrahama, poté za Izáka. Ergo choutky na cizí studny nejsou nic nového. Málokdy byly ale tak nestydaté jako dnes. Podíváme-li se na oba biblické příběhy detailněji, pochopíme, co je kupodivu naprosto jasné každému dnešnímu majiteli studny. Abraham – v jedenadvacáté kapitole Genesis – rovná spor s Avimelechem.
Nastražili bombu uprchlíci?
Letos již podruhé došlo na Kroměřížsku k výbuchu nálože nastražené dost možná uprchlíky. Poprvé explodovala již zhruba před půl rokem díky pánům Martinu Malinovi, poslednímu majiteli kurovické tvrze, a panu Karlu Bartoškovi, historikovi z Holešova. Jde v podstatě o to, že při opravách tvrze došlo k objevu hebrejských nápisů či spíše vzkazů do
Tři týdny a zbytek
Každého, kdo se vám v tomto týdnu anebo v následujících třech pokusí nakukat, že od 17. tamuz oplakáváme oba Chrámy (plus případné přeložení tóry do nesymbolických – někdo by řekl profánních – jazyků), vezměte, prosím potěhem. Samozřejmě, že to děláme, obou kostelů je neuvěřitelná škoda. Se ztrátou Prvního jsme přišli o
Smí pobožný na fejsbůk ?
Rozhodně ano. Nejen smí – dokonce musí!! Protože jedině on je největším občerstvením, tvůrcem a glosátorem jeho obsahu. Bez pobožných – co by nám zbylo? Jen nějaký ten snímek cizího obídku či večeře, pár užitečných zpráv a přeposlaných linků, nehorázné nestydatosti Ovčího muže a úplně nakonec poznání, že fejs má
Ohlédnutí za svatbou Ovadii Cohena a Amichaie Landsmanna
Vnuk někdejšího vrchního sefardského rabína stanul 1. června pod chupou. A jeho nastávající neměla bílé šaty se závojem, protože Ovadia Cohen si vzal muže. Židovská média ve Svaté zemi i diaspoře měla několik dní o čem psát, protože rabín Ovadia Josef (Z‘‘L) proslul drsnými výroky na adresu LGBT lidí a
Ruka, která vidí
Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl SILNOU RUKOU a vztyčenou paží. (Dt 5,15) Ruka se natahuje do světa a hmatá. Vztahuje se a uchopuje. Ve tmě poslepu šátrá a pomáhá „vidět“ ve tmě. Oko však pohledem „dosáhne“ dál, než ruka.
22. ročník festivalu Další břehy se věnuje židovské kultuře
Už 22 let probíhá v Opavě festival Další břehy. Každý rok na jiné téma. Dramaturgicky pečlivě podchycená a propracovaná témata a stejně tak i programový výběr zaručují řadu nevšedních zážitků. Letošní ročník se chápe tématu citlivého a v poslední době taky výrazně rezonujícího. Židovské kultuře, cestě k jejím tajemstvím a zázrakům. Každý
Masaryk a svatá země. Výstava se přesunula do Lán
Jedno z hlavních náměstí v Tel Avivu nese jméno prvního Českoslovanského prezidenta. Další náměstí je po něm pojmenováno v Haifě. Proč je dodnes Masaryk pro židovský lid tolik významnou osobností? Osvětluje to výstava, která putuje po České republice a nově se přesunula do Lán. Masarykův vztah k Židům Masaryk pocházel z chudých poměrů.
Purim se blíží a nápadů není nikdy dost
Nejveselejší židovský svátek roku se blíží. Purim – svátek losů. Hostiny, masky, divadlo, dárky i bujaré veselice. Svátek, který se slaví k připomenutí událostí, jež vedly k pokusu vyhlazení Židů v Perské říši. K tomu nakonec nedošlo. Celý příběh je vyprávěn ve starozákonní knize Ester. I na tu se během svátku dostane řada hned
Nepostoupíš?
Píšu schválně ještě teď, i když už je šábes. Protože zítra by to už mohlo vypadat jako generálování po bitvě. Navíc s pohodlnou kaprálskou holí knížecího rádce v ruce. Biblický pokyn „Nepostoupíš po množství ke zlému“, neboli nenech se většinou strhnout ke zlému, si vybírám maličko naschvál. Jako terapii všem, kdo
Francie? Jen s vepřovým a bez jarmulek.
“Náboženská pravidla nemají ve vzdělávacím systému co dělat,” rozhodl pravicový starosta francouzského města Beaucaire. Od příštího pondělka se tu ve školách již nebudou podávat pokrmy bez vepřového. Možnost takové volby byla, podle starosty Juliena Sancheze, v rozporu se sekularismem. Možnost výběru jídla bez vepřového využívala asi čtvrtina žáků, převážně muslimů,
Pochopil jsem Ježíše
Ne snad, že by to bylo tak složité. On ten chlapík z Galileje není nepochopitelný. Študoval jako žid, myslí jako žid a židovsky taky vyučuje. A jelikož pro mne ten židovský tesař není a nikdy nebude ani zbožím, ani klíčem k „poslušnosti pokorných“ a už vůbec ne cestou na trůn, jak
Z českých luhů a chánů – Chanuka 2017
Chvíli jsem si lámal hlavu, co pro všechno na světě u nedávného veřejného „ztlustění“ svátku světla – tedy u letošní „veřejné“ chanuky v Praze před Rudolfinem – pohledával asugerechnet agent Bureš? Ten samozřejmě presumpčně naprosto nevinný šidič Kosteleckých uzenin. Vnutil se tam? Nebo ho tam chabadníci dokonce pozvali naprosto stejným způsobem,
Chanukové koledy
Atmosféra ne-světla na soumraku přírodního roku, kdy „svaté noci“ – Weihnächte – včetně pohanských slunovratů probíhají a především probíhaly a které vánocům jejich jméno skutečně propůjčily, , má ve všech kulturách tak podobné projevy, že by člověk z našich zeměpisných šířek skoro vsadil krk, že si židé začali užívat chanuku právě
Plechové chlebíčky
Možná je teď uprostřed adventních věnců a chvilku před Chanukou – tedy v čase pokory a usebrání, v období hledání světla v potemnělé šedi pragmatismu, nejlepší chvíle podívat se na cosi, co bychom mohli nazvat „prelátismem“. Hodně k tomuto tématu přispělo nedávné tucto-psaní pana kardinála Duky všem partajním lídrům a také jeho už takřka