Občanská válka v Jemenu se bolestně dotýká všech tamních obyvatel. Poslední židé, kteří v zemi zůstali, nejsou výjimkou. Jejich osud se jim snaží ulehčit z jemenská charitativní organizace Mona Relief, která rozděluje potravinové balíčky židovským rodinám v Sanaa. Minulý týden dorazila pomoc k maličké jemenitské komunitě již počtvrté. V roce

Celých deset krásných podzimních dnů bude v Olomouci patřit Dnům židovské kultury. Tradiční akce bude opět plná filmů, přednášek, výstav a hudby. Letošním tématem je Olomoucká synagoga. Veškerý program se tak bude točit hlavně kolem ní. Dny židovské kultury patří v milém městě mezi navyklé podzimní záležitosti. Letošní ročník bude zahájen výstavou,

Bohabojnost se moc nenosí. Zdržuje, přežila se a je nepohodlná. Mnohem raději řešíme –  bez jediného účinnějšího skutku –  nehorázné ceny másla a řečičky o zkázonosném islámu. A kolikrát nás ani nenapadne, že třeba postřílet kus diskotéky v Los Angeles je přece taky jen bohapustý terorismus. Nebo se budeme směšně pokoušet

Přistoupimská synagoga není veliká. Připomíná spíš obecní krejčovství (stejně jako synagoga ve Světlé), spolkový domek zahrádkářů (jako synagoga v Batelově) anebo husitskou kapli (jako mnoho českých a moravských synagog). V Přistoupimi je v ní dnes po dlouhých letech normalizačního fungování coby komunistická obecní knihovna (kdy úřady rudé správy sídlily ve středočeských Slušovicích –

„Vypadněte z mé země, špinaví muslimové,“ řval muž na židovskou rodinu v newyorské podzemce. Ženy opakovaně udeřil. Došlo k tomu ve chvíli, kdy sedmapadesátiletá žena s dospělou dcerou pokojně vystoupily z metra a zamířily k východu. Když mladší žena agresora požádala, aby zopakoval, co jim právě řekl, plivl jí do obličeje a začal obě ženy bít

Roš hašana 5778 se blíží. Židovský Nový rok klepe na dveře a s ním taky oslavy, dobré jídlo a společná setkání. Ať už je na vašem stole jakékoli sváteční menu, nesmí chybět med a jablka. A je jedno, jestli grantová nebo normální. Každému, co má raději a co je pro něj

Ještě několik dnů bude v pražském Domě fotografie k vidění instalace, kterou připravila izraelská fotografka Orit Ishay. Jmenuje se Země jelena. Dalo by se říct, že to je taková malá soukromá demonstrace umělkyně, která se na život ve své zemi kouká z mnoha pohledů. Svoje vnímání dokáže velice citlivě přenést na diváka, a

Synagogy, hřbitovy a jiné židovské památky na našem území za sebou mají poměrně krutou minulost. Vybudovány byly s těmi nejlepšími úmysly. Péče o ně byla na programu každého dne. Několik desetiletí nepříznivých režimů ale dokázalo své. Mnohé z nich se ale podařilo zachránit a po náročných rekonstrukcích a opravách jsou opět

JEWISH E-SHOP nabízí novou službu pro Vaši budoucnost. Na návštěvě Izraele se majitel obchodu inspiroval nabídkou tamních Cohenů a rozhodl se dát i svoje dědictví do služeb budoucnosti. DNA pana Davida Fábryho je podle genetických rozborů z 57%  aškenázská s kohenským faktorem Y-DNA_Research_Studies_of_Rabbinical_Lin Cohen Rabbinical Lineage J-Z18271. Nyní je tedy v nabídce obchodu i hodinové

Trest smrti? Nekompromisně ano! Samozřejmě nesoudím ty, kdo se trestu smrti nezastanou. Dokonce ani na fejsbůku ne. Vždyť jejich argumenty jsou v podstatě logické a u některých navíc i historické. Je totiž skutečně potřeba vyloučit justiční omyl. Rudolf Slánský i paní dr. Horáková (a další spousty komunistou popravených obětí) hovoří za

Patnáctý av je dnem, na který podle tradice připadlo zrušení různých omezení. Svědčí o tom i talmudické zdroje. Jsou různorodá a jen málo se jich týká milostného života. To „nejstarší“ pochází z doby příchodu Izraelitů do Svaté země. Podle biblické zprávy se během putování pouští nesměly osiřelé dívky, které neměly bratra,

Nebylo pro Izrael šťastnějších dnů, nežli patnáctý av a Jom-kipur. … V tento den na sebe dívky jeruzalémské braly bílé šaty – půjčené, aby nebyla zahanbena ta, jež nemá své vlastní – a šaty měly být předtím ponořeny do vody. Tak chodily dívky jeruzalémské tančit do vinic. (Babylónský talmud, Ta’anit, 30b-31a)

Třebíč je nejen malebné městečko, ale taky je to místo neodmyslitelně spjaté s židovskou kulturou. Uzounké uličky, staré domy a krásná synagoga. Originální atmosféra, kterou krvavě přerušila druhá světová válka. A každý rok se sem podobná nálada vrací. Díky festivalu Šamajim. Připomíná tamější židovkou kulturu, zvyky a tradice. Divadelní představení, koncerty,

Židovské kongregace v USA hlásící se ke konzervativnímu směru judaismu mohou nově do svých řad přijímat i nežidovské členy. V internetovém hlasování o tom rozhodl jejich vrcholný orgán, Valné shromáždění Sjednocené synagogy konzervativního judaismu (UCSJ), která sdružuje na 600 členských kongregací. Návrh, schválen napřed Výkonným výborem UCSJ, byl přijat drtivou

Asi nejzajímavější pohled na maličko problematický „plural majestaticus“ v úvodních pasážích bible, totiž na onen verš, kdy si Sladký požehnaný oniká – „Učiňme člověka k obrazu našemu…“ (gn 1:26), podává luriánská tradice. Raši a jeho následovníci doporučují rozumět tomu ve smyslu a) Sladký požehnaný je vzorem pokory, a při tomto úkonu to

Pořád slyším Duběnku, jak říká: „Já to klidně udělám, já přece můžu!“  — Týkalo se to některé z *melachot, činností, kterých  se z úcty k duchovnímu „chrámu“ právě probíhajícího šábesu zkoušíme vyvarovat. Vždyť ani tehdy, když se budoval stánek (*miškan) anebo potom později Chrám (*héchal) se prostě o šábesu neřezaly prkna, nesil,

Předesílám (a ne poprvé), že pokud kráčí strážnická tetuška k volbám anebo do kostelíka ve všech svých naškrobených spodničkách – součásti tamního kroje a každý nový bochník chleba přežehná křížkem, je to v řádu věcí.  Ona to ovšem zpravidla ostatním neutí. Strážnická komunita asi také dost těžko vyžaduje po svých „mladých“, aby

Nemá cenu přilévat oleje do ohně. Ale tam, kde žádný nehoří, to vlastně nepřipadá v úvahu. Znovu se vracím k tomu, co se děje v Prostějově. Kdysi hlavním sídle moravské haskaly – židovského osvícenství. Zatímco první emancipační myšlenky a snahy se mezi pražským židovstem (úzce napojeným na Berlín)  objevují díky osobnosti Barucha Jeitelese