Všechna výročí si vyžadují svoje. I kdyby byla nakrásně jenom legendou jako třeba narození mládence z Galileje zrovinka  okolo 24. prosince, což samozřejmě vůbec není pravda. Přesto je tomuto výročí připisována atmosféra vstřícnosti a obdarovávání, která je podstatně důležitější než datum samotné.  Ovšem taky nemáme až tak úplně pevnou historickou jistotu,

Mark Dankof, americký luteránský pastor a politik německého původu tvrdí, že židé jsou zodpovědní za rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který prohlásil zákazy stejnopohlavních sňatků za protiústavní. V rozhovoru s reportéry Iran´s Press TV Dankof řekl, že židé používají svůj vliv a peníze, aby celosvětově rozvrátili křesťanské hodnoty. Podle pastora rozšíření interrupcí a

Každý z nás je krásná a jedinečná bytost. A jak říká moje psychovíla, nikdo nejsme zcela ready po psychické stránce, což bych doplnil tím, že si neseme ze svého života traumata z dětství, vztahů pracovních či přátelských nebo milostných mnoho zlosti, které když do nás vejdou, jinými formami z nás pak zase odejdou.

Počátkem července uplyne stopětapadesát let od narození skladatele a dirigenta Gustava Mahlera.  Mnohdy je vnímán jako vizionářský autor, který předstihl svou dobu. Za Mahlerova života ale tomu tak vždy nebylo – spíš byl ceněn jako dirigent a řada jeho děl byla odmítnuta. Mahler jednou řekl: “Cítím se jako trojnásobný vyhnanec:

Publikace karikatur proroka Mohameda v dánském deníku v roce 2006 vedla k zabití desítek (ne-li většího množství) východních křesťanů a k bombovým útokům na kostely. Něco podobného se opakovalo i v tomto roce. Upřímně řečeno, sám bych neunesl pomyšlení, že nakreslím karikaturu, kterou nějaký chudák i s rodinou třeba ve vzdálené

Simcha Jacobovici, producent skandálního dokumentu Ztracený Ježíšův hrob, má být podle rozhodnutí Nejvyššího okresního soudu odškodněn za úhonu, kterou mu způsobilo očerňování ze strany kritika Joea Ziase. Dokument z roku 1997 tvrdí, že Ježíš byl ženat s Máří Magdalenou, měl s ní děti a byl pohřben. Jeho hrob se podle dokumentu nalézá v Jeruzalémě.

Můžeme je odmítat. Ale přiznejme si pro všecko na světě obyčejnou češtinou a „lidštinou“, že je tu nechceme ze sobectví, z hrůzy vyvolané nafouknutým islamobijectvím  hlásaným aktivisty IVČRN a z xenofobie. (Tedy strachu z málo známého, cizího jiného). Všechny ostatní kecy o hodnotách naší společnosti a civilizace jsou nesmysl. Budiž, připusťme, že jakmile

Na lavici posměvačů nesedá… to dobře známe už z prvního biblického žalmu, muž bohabojný, moudrý a především ten, který touží po blaženém stavu – se prostě lavici posměvačů vyhne, stejně jako cestám hříšníků a radám bezbožníků. Zato s potěšením dnem i nocí hloubá v Hospodinově zákoně. To mu zajišťuje zdar

„Najdi způsob, jak ochránit křesťany v Pákistánu proti násilí. Nějak originálně,“ požádal prý Bůh ve snu pákistánského obchodníka Parvíze Henryho Gilla. Nyní, o čtyři roky později, dokončuje Gill jeden z největších křesťanských monumentů na světě – uprostřed nejlidnatějšího pákistánského města Karáčí. Plán postavit v muslimské zemi nejvyšší kříž na světě se mu sice

Dovolte mi dnes, vážení čtenáři, navázat na svůj první článek s názvem „Jednoduchá otázka.“ Zjistili jsme, že odpovědět na jednoduchou otázku je poměrně nesnadné. Popsat jednoduchost a primitivnost nás mnohdy nutí k dalekosáhlým a ne zcela srozumitelným výkladům. Vezměme kupříkladu pojmy síla, hmotnost, světlo a vysvětleme je školákovi – hle, nesnadné, že?

ELSA Praha Vás srdečně zve na panelovou diskuzi s názvem Je suis Charlie. Pozvání přijali: Brig. gen. Ing. Andor Šándor, Ph.Dr. Jiří X. Doležal, Muneeb Hassan Alrawi a Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D., Dr.h.c.. Nepromarněte příležitost dozvědět se více o problémech týkajících se náboženských a kulturních rozdílů, boje proti terorismu

Tedy ona sama asi vůbec není nešťastná, ale člověka to nutně napadne při pohledu na to, co se kolem ní děje. A jak potrefené husy kejhají – ani by mě nenapadlo, odkud odevšad se to kejhání může ozývat. Ona se taková Sabatina ani tady na Západě nemusí jevit všem jako

Ve snaze maličko přiblížit sebe i ostatní k příběhům Koránu a jeho eventuelnímu mýtu jsem prostě nemohl nenarazit na skutečnosti, o nichž jsem se zmínil již dříve.  Možná je celý Korán vážně jen autorův pocitový kompilát  řady myšlenek obsažených v jiných tradicích …  Ale ti, kdo Korán užívají, čtou a recitují, mají 

Vůbec nechci řešit jeho zbytnost či nezbytnost. Kdo oltář nepotřebuje, řešit to stejně nebude, kdo si nějaký vybral, dochází pravidelně k tomu svému. A dochází-li tam  správným způsobem, dojde někdy skrze něj až „domů“. Což je asi to nejpodstatnější. Vždy je důležitější samotná cesta než cíl, protože cesta je činem zatímco

Rodina, o které vypráví tento příběh, patřila k církevnímu společenství, kterému se říká amishové. Amishové jsou skupina křesťanů spojených s mennonity, jejichž věřící berou opravdu vážně Ježíšova přikázání, včetně toho: „Milujte své nepřátele, dobrořečte těm, kdo vám zlořečí, dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí, a modlete se za ty, kdo

Mnohokrát v minulosti církevní otcové hovořili o církvi viditelné (pozemské) a o církvi Nevěstě Mesiáše – církvi duchovní. Pro pochopení těchto církví pak hledali a nalézali předobrazy a připodobnění v Božím Slově – Bibli. Chtěl bych postupovat podobnou metodou, a přece se nebudu držet předobrazů a připodobnění jen tradičně užívaných, protože otázka

„Noční cesta“ je záhlaví  17. súry Koránu. Předpokládám, že u těch, co Korán  recitují „před svědky zjitra“ a také i „v noci z dodatečné horlivosti“,  může být poměrně oblíbená. Obsahuje totiž vedle  maličko usilovné obrany jedinečnosti Koránu a tradiční rekapitulace mýtů od Noé přes Mojžíše a Davida až po  Thamúdovce také cosi

Člověk má potřebu životního výhledu a také potřebu vědomí nějakého předělu, v soukromém životě člověka se (zejména v západní společnosti) takovým předělem stávají narozeniny a ve veřejném životě je takovým předělem „nový“ rok. Začátek pomyslné nové roční etapy však není tak univerzální, jak si to velké části lidstva myslí či připouštějí. Nový