V litevském Kaunasu, městě ležícím na západ od metropole Vilnius, je několik romanticky vyhlížejících míst. Například Sedmá pevnost: osmnáctiarový komplex neomítnutých bunkrů z červených cihel. Vystavěn byl v roce 1882 a jeho součástí je rozlehlá síť podzemních chodeb. Nad nimi, na povrchu, roste svěží tráva a luční květiny. Rodiny sem

Nový případ historické amnézie se vyskytl v Litvě.  Město Moletai se rozhodlo pojmenovat ulici po Jonasu Zvinysovi, místním knězi, který v roce 1941 organizoval gangy vrahů židů. Židovské organizace si už léta stěžují na to, že řada zemí bývalého Sovětského svazu se dosud nevyrovnala se svou úlohou v holocaustu a nedokáže vidět své

Během druhé světové války – a ostatně ani před ní – Japonci nerozlišovali židy od nežidů. Byli to pro ně cizinci ze Západu, stejně jako Američané nebo Rusové. I když se ve třicátých letech Japonsko diplomaticky sblížilo s Německem a nakupovalo jeho zbraně, protižidovská rétorika se zde neujala. Japonci sice také

NAŠTVANÍ LIDÉ Obavy a strach – v poslední době témata velmi aktuální, témata, která se tak nějak vždy zapletou mezi diskuse, ať ty diskuse začínají původně jakkoliv. Dokud jste (žijete) v jednom místě, v jedné zemi, můžete si myslet, že tyto starosti máme zrovna teď tady a že jinde se žije lépe. Jenže

“Darujte krevní plazmu – zachráníte životy a ještě dostanete zaplaceno.” Tak nějak by se daly shrnout inzeráty různých společností, které se v českých městech dají porůznu zahlédnout. V České republice (a doufejme, že i jinde) jsou dnes dárci biologického materiálu podrobně vyšetřováni a jejích zdraví pravidelně (byť už ne tak

Je to smutné, ale posledních asi 20 let nám ukazuje, že to platí. Člověku musí být těch lidí líto, ale bohužel není jiné cesty, než je opravdu nechat žrát hlínu.

Čtvrtina evropských židů má strach veřejně se hlásit k židovství.

Narodil se krátce po vypuknutí  Třicetileté války ve Vilnu. Tedy v roce 1622.