V lednu se světoznámý klavírista vypraví na turné po Evropě. A už po několikáté zavítá taky do České republiky. Tentokrát do Brna Nitai Hershkovits je českým posluchačům znám především jako klavírista Avishaie Cohena. S tímto jazzmanem hrál několik let. V roce 2015 se jejich cesty rozešly a Nitai se vydal na sólovou dráhu.

V České republice nebude poprvé. Už několikrát tady koncertoval. A to po boku dalšího významného muzikanta. Avishaie Cohena. Tentokrát přijede s vlastním projektem a představí i debutovou desku.   Nitai Hershkovits *1988 Jeho matka pochází z Maroka, otec z Polska. A každý z rodičů přispěl k talentu svým dílem. Syna vedli od dětství k hudbě.

Na úvod upozorňuji, že jsem zastánce antiopresivních přístupů, neuznávám argumentaci relativistů, jak ze strany odpůrců migrace a strašáků tzv. islamizací, tak ani dlouhou řadu „okouzlených romantiků“, do které patří zřejmě pan Libicher, kteří se pasovali za zastánce islámu či hůř obhájce šarí’y. Islám je zlou předtuchou, islám je a bude

Každý rok v srpnu a v září putují na plantáže v marockém Atlasu židovští obchodníci z celého světa. Vyhledávají Mohammeda Douche, šestasedmdesátiletého důchodce, který dřív býval pracovníkem v pohostinství. Douch sice většinu roku tráví v Casablance, marocké metropoli, ale každé léto odchází do hor, aby tam ve velmi skromných podmínkách pěstoval etrog. Proč přesně ho židé

Po útoku šestadvacetiletého Maročana nožem ve vlaku mezi Paříží a Amsterdamem prohlásil francouzský poslanec Pietrasanta, že riziko nebude nikdy nulové. To má pravdu. Ale také by nemuselo být tak vysoké, jak dnes je. Francouzský premiér Valls k tomu prohlásil, že potenciálně nebezpečných teroristů sledují francouzské tajné služby přes tři tisíce. Takže

Je divná doba. Všichni mluví o imigraci do Čech a na Slovensko. Mluví o imigraci, která ve větším měřítku vůbec neexistuje – a protože si mnozí oponenti a stavitelé šibenic pro vlastizrádce „berou do pusy“ často právě Francii, rozhodla jsem se napsat o imigraci do Francie a multikulturalismu sérii článků,

Michel Serfaty se do Francie přistěhoval v 60. letech z Marocké Marrakéše. V té době mu bylo kolem dvaceti let. V roce 1985 se stal rabínem na pařížském předměstí Ris-Orangis. 17. října roku 2003, právě když vcházel se svým synem Liorem do synagogy, se stal obětí antisemitského útoku. Pachatelé byli vzápětí dopadeni – šlo

“​Na Finsku je nejlepší, že člověk může být muslim po svém a sám si může vybrat, jak bude náboženství praktikovat,” vysvětluje táta. ​Jenže na to máma reaguje, že v jeho případě to podle všeho znamená, že člověk nepraktikuje nic. Máma přečetla celý Korán, od začátku do konce. Táta ne. Navíc

David Fábry: Kdybych v tom svém minulém životě byl třeba muslimem  a potkal se se svým současným bratem  Lukášem Lhoťanem, stejně by mě na začátku miloval jako pak by mě nenáviděl.

Zbožní muslimové z celého světa prchají ze svých zemí před náboženským útlakem.

Maročtí politici navrhli přerušení obchodních styků s Izraelem, aktivisté ustavují skupinu pro boj proti antisemitizmu.

Přibližně sto lidí se zúčastnilo ceremonie spojené s obnovou starého židovského pohřebiště na Kapverdách nedaleko senegalského pobřeží. Modlitbu pronesl Eliezer Di Martino, rabín Lisabonské židovské komunity.