Pan Miloš z Jeleního příkopu letos k padesátému výročí sovětské okupace nepromluví. Co bychom to byli za jeho věrné, kdybychom to neudělali za něj, za našeho roztomilého stařičkého Mocnáře, který mluví spatra (pravda nakrásně čím dál větší omyly) a dokáže často nemožné. Zde je tedy jím sice nevyslovený, ale poctivě míněný

Rozhodně ano.  Nejen smí – dokonce musí!! Protože jedině on je největším občerstvením, tvůrcem a glosátorem jeho obsahu. Bez pobožných – co by nám zbylo? Jen nějaký ten snímek cizího obídku či večeře, pár užitečných zpráv a přeposlaných linků, nehorázné nestydatosti Ovčího muže a úplně nakonec poznání, že fejs má

Je neuvěřitelně skvělé, že se dál rodí děti, venku vyhrožuje jaro, děvčata pečou chleba a chlapi si dokážou udělat čas na svoje koníčky. Jinak by měl člověk dojem, že je u nás občanská válka doslova na spadnutí.  Jakoby již pranic nezůstalo člověků normálních. Všichni patříme na tu či onu stranu

Představte se že vznikne lidský paradox, kdy jakoukoliv situaci ve svém okolí budete vnímat více citově a prožitkově nikoliv vlastním egem, které půjde do pozadí (a právě díky této době!!), ale budete prožívat stejný pocit jako aktér v dění. V mládí se Vám to možná stávalo, když jste koukali na černobílou

Píšu schválně ještě teď, i když už je šábes. Protože zítra by to už mohlo vypadat jako generálování po bitvě. Navíc s pohodlnou kaprálskou holí knížecího rádce v ruce. Biblický pokyn „Nepostoupíš po množství ke zlému“, neboli nenech se většinou strhnout ke zlému, si vybírám maličko naschvál. Jako terapii všem, kdo

Povídá Jaakov v parašat Wa-jece svému tchánovi. Docela v něm pění žluč, protože má pocit, že to pan tchán už maličko přehání. Přesto se snaží jakž takž krotit a pochopitelně, stojíme uprostřed semitské pouště a semitských posluchačů. A tak se jeho „bublání“ zákonitě musí stát nejen souhrnem argumentů vůči hamižnému Lavanovi ale

Žádné léky, žádné ovoce, žádné vitamíny. Jenom pracovat. Neplníš normu? Dostaneš ještě míň jídla, i když už teď máš hlad. Vězni si radši močili pod sebe. Odskočit si totiž, byť na minutu, znamenalo, že se ta denní norma nesplnila ani náhodou. A byly zde i kolektivní tresty. To pak byly

Když mě můj známý nabádal k napsání osobního vyjádření k pařížským útokům, původně jsem mu odpověděla, že tady už k uklidnění veřejnosti nepomůže nic než hromadná sebevražda všech muslimů v ČR nebo omluva každého jednotlivého muslima na světě. Nakonec jsem článek napsala a odeslala ke zveřejnění. Článek v dalších hodinách a dnech převzalo několik dalších

Boj se schodkem státního rozpočtu byl jednou z prvních věcí, o kterých  poučoval vládu, kterou jmenoval. Za tím účelem založil i specielní fond, kam přispívá třetinou svého platu. Pan prezident nám tím chtěl naprosto správně sdělit, že deficit státního rozpočtu je problém a měl pravdu. To už nám ostatně sdělovalo hodně

Již delší dobu si všímám toho, že některé české muslimky jako by zapomněly na to, že jsou stále Češkami. Jako by ony byly jinými Češkami než zbytek naší společnosti, lepšími pochopitelně. Velmi často se zlobíme, když v médiích nebo protiislámských skupinách jsou zcela neislámské zločiny označovány za islám a všichni muslimové

Jinak se to nazvat nedá. Poslední kapkou ve formování mého názoru byla procházka Pražským hradem v tomto týdnu. Hrad zezelenal. Uniforma teď stojí na každém rohu. Různé druhy uniforem, od Hradní stráže, přes Hradní policii až po policii městskou. Chlapci jsou ozbrojeni, kolty visí proklatě nízko u pasu. Též radiový provoz

Strmá je kariéra našich vrcholových odborářů. Hlavně finanční. Závidět může kdekdo. Členové odborů jsou jistě hrdí, kam to až jejich předáci dotáhli. Začal to Richard Falbr. V letech 1994-20024 byl předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů. Moc dobře zatápěl pravicovým vládám a opoziční, později vládnoucí, ČSSD samozřejmě umí být vděčná. Dopomohla mu

Kdo vidí jen do zrcadla, nevidí si do huby. A kdo je navíc v mindráku, zpravidla fašizuje. Tak jako náš Objímač stromů z Vysočiny. Není to hlupák, jak si tuhle navrhnul svůj epitaf, ale jako zlý hlupák se chová, protože mu jde právě o to „zrcadlo“. Jen hlupák se neomluví, jen hlupák

Hebrejsky znamená „sbírat, dávat dohromady“ a Asaf to tedy „posbírané“ má.  Nemusím nic víc než zůstat zasažen tou jednoduchostí. A podělit se o ni. Léto, šumavská Čkyně, kousek od Hoštic – těch malých místních Lurd našeho filmového vkusu i nevkusu, slunce, sena a Troškových filmů, symbolu určitého jednoduššího,  nicméně veselého

Prezident Zeman byl předsedou vlády obviněn, že se podbízí těm nejhorším pudům a nahrává šíření nevraživosti vůči uprchlíkům. Jak? Protože se pozastavuje nad ochotou vlády přijímat uprchlíky, když není schopná zajistit 30 milionů k fungování Klokánků. Prý je to od Zemana populistické. Nedávno jsem narazila na FB post jedné ženy,

Na první pohled by se zdálo, že ano. To, že celkem rázně usměrnil našeho populistického  téměř-prezidenta ohledně míchání hrušek s jabkama, je jistě dobré. Tóra ohledně pomoci slabším, sociálních programů a péče o potřebné nedělá rozdíly. Jen stanoví cestu a doporučené limity. Proto skutečně nelze míchat dohromady finance do prekérně hospodařících

Tak by se dalo charakterizovat již několik prohlášení prezidenta republiky. To poslední ale budí tak trochu smích. Pan prezident totiž prohlásil, že pokud do Česka zamíří islamisté, tak vezme do ruky pušku a půjde bojovat. On moc dobře ví, že k tomu nikdy nedojde. Je bezva chlubit se potenciální statečností, když

Tak takový vzkaz vyslal prezident Zeman všem obyvatelům naší země. Všem nekuřákům, kteří si do teď mysleli že dělají pro své zdraví něco dobrého. I všem kuřákům, ve kterých do teď hlodala pochybnost. Ale především všem mladým, kteří tak nějak váhají mezi tím, co se tvrdí a tím, co by