Poslední srpnový den si připomínáme 15. výročí od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů a neúnavného protikomunistického bojovníka v exilu Pavla Schönfelda. Původním jménem. To nechal za československými hranicemi hned po “Mnichovu“. Od té doby jen Pavel Tigrid.   30. léta v Praze Pro mladého studenta práv to byla doba plná společenských setkání,

Možná vám to v dnešních turbulencích přijde malinko okrajové. To nepopírám. Ale po přejití všech aktuálních vichřic by už mohlo být pozdě, a proto to přeci jen píšu. A ačkoli se jedná jen o hroby „obyčejných“ Němců, domnívám se, že to sem na Shekel patří. Hroby totiž nemají žádnou národnost,

Jméno Zalmana Šazara, který byl prezidentem v letech 1963 až 1973, zná mimo Izrael málokdo. V roce 1949 se přitom zasadil o tak zásadní věc, jako je zavedení povinné školní docházky, díky čemuž je připomínán na 200šekelové bankovce. Narodil se 24. prosince 1889 jako Šneur Zalman Rubašov do významné chasidské

Odpor k islámu a naneštěstí k muslimům jako k lidským bytostem, které mají stejný nárok, jako my, žít a tvořit, neobjevujeme pouze v souvislosti s obavami o „další vývoj EU“, ale pramení i z jiných, hlubších a temnějších vrstev. Chceme-li porozumět, musíme se oprostit od povrchního pohledu. Tyto temné stránky vystupují obzvláště velkou silou, dostanou-li se

Když komunismus zjistil, že násilím náboženství nevyhubí, začal o víře mluvit již nikoli jako o škodlivé, nebezpečné či překonané a nesmyslné zákežitosti („v rozporu s vědeckým světonázorem“), nýbrž jako o „věci každého člověka“. Tato úvaha se pak stala nástrojem k rafinovanějšímu postupu proti církvi; pod touto záminkou házeli církevní tajemníci

Vážení, ráda bych vám připomněla, že červnová Diskuze v Maislovce se uskuteční již zítra, ve čtvrtek v 18:00. Tématem diskuze bude hebrejština za dob komunismu a dnes. Kdo, kdy, proč a jak u nás hebrejštinu vyučoval, studoval nebo používal? Jak se dařilo novohebrejštině za Husáka? A jak se daří knihám izraelských