Genealogicky sice bude. Je to přeci jen Agagita, potomek amalechitského krále Agaga, ale coby archetyp je už (žel) dávno mnohem prorostlejší. Tehdy za Achašveroše byl vlastně celkem klid. Dobová židovská liberální unie sama sebe vnímala jako občany moderní říše, s chutí navštěvovala hradní slavnosti a až na pár Mordechajů brala svoji

Tak  přestanem jíst maso. Je to teď před válkou (přinejmenším datovou „fejk“ válkou) ohromně trendy. Nový objev století!  Klima neoteplují Klaun senior a junior, ale velkochovy.  Právě z nich se do ovzduší dostává značné procento polétavého (tzv. jemného) prachu, který v našich plicních sklípcích, pokud tedy nejsou ucpány dehtem, působí toxické změny.

Staré arabské přísloví mluví o pohledu do melounu. Židovské zase o tom, že není dobré soudit džbán, jako spíš jeho obsah. No a šikovní Arméni a další trhovci poznají zralý meloun pouhým poklepem. Na některý meloun stačí prostě poklepat, a podle zvuku hned poznáte .. že je v něm Ovce:

Dnes je zvláštní, posmutnělý den dokonce i pro tiskového mluvčího Hradu. Je to totiž přesně osmdesát let, co se sklo výloh tříštilo na krystaly organizovaného hněvu německého národa, hořely modlitební řemínky a spolu s nimi také svatá slova ručně psaná do Svitků. Nebylo to poprvé. Ale – a to je docela

Ona dobře známá pohádka „O prstenu“ by byla si zajímavější, ale rád bych se zastavil na poušti.  Uprostřed té dnešní  pouště etické to nebude na škodu. Jsme v parašat Vaera, egyptská Hagar sedí celá zoufalá uprostřed písku. Už podruhé. Poprvé utekla do pouště v těhotenství, když se s pramátí Sárou poštěkaly. Tehdá se

Asi nejzajímavější pohled na maličko problematický „plural majestaticus“ v úvodních pasážích bible, totiž na onen verš, kdy si Sladký požehnaný oniká – „Učiňme člověka k obrazu našemu…“ (gn 1:26), podává luriánská tradice. Raši a jeho následovníci doporučují rozumět tomu ve smyslu a) Sladký požehnaný je vzorem pokory, a při tomto úkonu to

Předesílám (a ne poprvé), že pokud kráčí strážnická tetuška k volbám anebo do kostelíka ve všech svých naškrobených spodničkách – součásti tamního kroje a každý nový bochník chleba přežehná křížkem, je to v řádu věcí.  Ona to ovšem zpravidla ostatním neutí. Strážnická komunita asi také dost těžko vyžaduje po svých „mladých“, aby

Období svátků je tady a oslava střídá oslavu. Následující čas patří stavění přístřešků, společnému hodování, tanci a radovánkám. Sukot. Nebo tady svátek stanů. Začíná v úterý 17. října. Připomíná odchod židovského lidu z Egypta. Právě vlastnoručně postavené přístřešky jsou jedním ze symbolů tohoto svátku.  Celý týden je naplněn zvyky a tradicemi. Jak

Izraelská vína se dočkala mezinárodního uznání od prestižního amerického vinařského časopisu Wine Spectator, který jim věnuje své říjnové vydání. Redaktoři časopisu podnikli cestu do Izraele, který procestovali křížem krážem a během svých cest navštívili jednotlivá vinařství a měli možnost hovořit s místními vinaři. Mezi navštívená vinařství patří mimo jiné 1848,

Čas od času stále ještě pracuji na mikrofon se všemi třemi velkými Texty. Tedy i s Koránem. Vím, že „namluvit“ velké knihy jako literaturu je jen drobnička. Pro jejich uživatele mají ty texty daleko hlubší význam i podtexty, výklady a tradiční výklady, ale přesto – stále věřím, že slyšené může způsibt

Při příležitosti vítání nového svitku Tóry, který dostala ortodoxní komunita synagogy v ulici Münstersche, se minulý týden konala přehlídka, vedená komunitním rabínem a prezidentem vzdělávacího centra rabínem Yahudou Teichtalem. Pochodně nesly děti zdejší židovské komunity, mezi kterými bylo i deset mladých syrských uprchlíků. Zúčastnily se také rodiny mladých Syřanů a

Šavu’ot. O čem tento židovský svátek je a proč se slaví? Podrobnosti lze jednoduše najít na mnoha internetových stránkách. Snad je ve zkratce. Je to oslavování první sklizně. A nejen to. Taky darování Tóry na hoře Sinaj. Na letošní rok připadá Šavu’ot na dny 11. -13. června.  Tradic, pojících se

Existuje spolehlivý nástroj, učí  Sladký požehnaný přímo v bibli, jak mít život totálně v pohodě. Stačí  nepříliš složité kouzlo zvané „mea berachot“ – tedy stovka požehnání.  Jeho praktikování vás srazí na kolena úžasem, a tím z vás budou  poměrně rychle cadikim.  Ne snad zázrační cadikim z Belzu anebo Ropšic. Ale spravedliví (a ospravedlnění). A

Že půjde zrovinka u nás v jinak dost cizoplachých Čechách  ekumena tak mílovými kroky dopředu (zejména dnes, kdy máme všichni tolik starostí se syrskými čmoudy), to jsem skutečně netušil. Nicméně konečně můžeme jak v Krnově a Brně, tak i u nás na obci v Děčíně umístit hned vedle „aron ha-kodeš“ plastiku Ukřižovaného. Možná bez

Zfalšoval Ezdráš Tóru, nebo ji zachránil? Muslimská literatura mu přisuzuje obojí. Oba názory přitom převzala ze starších židovských, samaritánských, křesťanských a protikřesťanských pramenů. V pozdější době však převážil vliv polemik Ibn Hazmy a tím i Ezdrášův negativní obraz. Nejasný je i Ezdrášův status –v Koránu je jeho jméno vedle jména Ježíšova, považovala

Jemenská vláda zadržela židovského muže a muslimského zaměstnance letiště, obviněné z nápomoci k podloudnému vyvezení více než pět set let staré Tóry ze země. Jemenská vláda, která historický artefakt považuje za svůj majetek, zatkla oba muže poté, co se v médiích objevily záběry izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, čtoucího z inkriminovaných svitků Tóry společně s rabínem,

Dva židovští teenageři byli tento týden zatčeni v hlavním městě Íránu poté, co na zeď v centru města nasprejovali nápis „Smrt Hamánovi.“ Incident vzápětí vyvolal pozornost několika amerických židovských organizací. Íránská židovská komunita vyjádřila obavy o bezpečí a budoucnost obou mladíků, neboť v Íránu v minulosti došlo k případům, kdy zatčení lidé jednoduše zmizeli. Poté,

Je to už skoro rok, co se tu Achab Haidler ve svém článku Falšoval Ezdráš i Slunce? poprvé zmínil o „padělání Tóry,“ v které věří muslimové – a pak znovu, v článku Pavouk obav vloni na podzim. Trochu jsem doufala, že se odpovědi na nastíněné otázky ujme někdo povolanější, ale když k tomu