Jak čteme v Tóře: […URKAV ’ACOMOT KIN’O (ורקב עצמות קנאה) Sefer MIŠLEJ (14,30)…]. Závistivec je tlením kostí pro každého z nás. Modlitba, pokání, dobročinnost odvracejí od závisti. Snad ani neexistuje člověk, který by nezáviděl. Zlý svou závist nechce ovládnout, pokorný se za svou závist stydí, prosí Svatého Izraele, budiž požehnán, o milosrdenství,

Britský Úřad pro vzdělávání zakázal s platností od příštího měsíce provoz ortodoxní židovské školy v severním Londýně. Učinil tak na základě zprávy školní inspekce. Ta dospěla k závěrům, že škola byla založena, aby studentům bránila v “rozvoji širšího a hlubšího porozumění jiným náboženstvím, komunitám a životním stylům, včetně domácího britského.”

Píšu to schválně malými písmeny, aby nedošlo k mýlce… A píšu to taky schválně tak, jak píšu. Abych zaprovokoval a aby nám (možná) všem něco málo došlo. Není tajemstvím, že sefarad svět výklad výrazu “jisroel” dobře zná. Tedy jeden z mnoha výkladů, protože i ty ostatní – pokud je někdo

Známý americký ortodoxní rabín a učitel zveřejnil video, v němž prohlašuje, že během holokaustu přišel o život milion židů. Zbývajících pět milionů, které se také uvádějí jako oběti, podle něj nebyli židé, ale lidé ze smíšených manželství. Rabín Yosef Mizrahi se zabývá navracením židů k náboženskému životu, každý týden pořádá přednášky, jezdí

V životě jsem si vybíral jednodušší cesty: Odstěhoval jsem se v osmnácti letech od otce, protože jsem si myslel, že plný žaludek má menší význam a hodnotu, než svoboda se vyjádřit a dělat si co chci Začal jsem brát drogy, protože jsem si myslel, že svobodná mysl má hranice jinde než

Ve většině chasidských čtvrtí v New Yorku jsou Vánoce dny jako každé jiné, píše Jpost. Nikde žádné stromečky ani ozdoby, obchody jsou otevřené, ve školách se vyučuje. Přesto má vánoční večer v chasidském kalendáři své místo jako „tichá noc.“ „Nittel nacht,“ jak je nazývána noc na 25. prosince, je (společně s postním dnem

Omlouvám se, že se potřetí vracím k podlému Ezdrášovi. Jednak jsem jemně neklidný z toho, že ačkoli tento portál používají i lidé se vztahem k islámu, nikdo z nich doposud nezareagoval na to neslýchané prorokovo rouhání o rychlé úpravě tóry tam v genizách perského exilu. Ačkoli tato zkazka o přepsání tóry (koránu) panem Ezdrášem patří

Vyslanci ortodoxního židovského hnutí Chabad v šoku z napadení za rabína Ziyona Sa´adona, který byl předevčírem v noci v Marseille pobodán třemi muži, hlásícími se k podpoře Islámskému státu. Šlo přitom už o druhé napadení s antisemitským motivem během několika týdnů. V prvním – říjnovém – případě byl útočníkem opilý pravicový extremista, který pobodal tři židy.

Povídá Jaakov v parašat Wa-jece svému tchánovi. Docela v něm pění žluč, protože má pocit, že to pan tchán už maličko přehání. Přesto se snaží jakž takž krotit a pochopitelně, stojíme uprostřed semitské pouště a semitských posluchačů. A tak se jeho „bublání“ zákonitě musí stát nejen souhrnem argumentů vůči hamižnému Lavanovi ale

Trpící jedinec, prchající z nepředstavitelných hrůz, které na něm, jeho rodičích, manželce, dětech spáchali lidé stejné víry, ve jménu Alláha, Mohameda a Koránu. Vyčerpaní, vyděšení migranti, kteří prchají před jinými muslimy, těmi, kdo na nich ty odporné zrůdné zločiny páchali, například během „al-džihád bi’l-sajf“[1] – ano my máme povinnost, tyto oběti

Za pár let budu v půlce života.  A můj mozek (tak jako i váš a v jakékoli životní dekádě) je podle vědců využíván jen ze dvaceti procent. A tak si říkám: „To by možná ještě šlo! – Jestli bych nakonec neměl začít studovat arabštinu?“ HA věru, hned bych se do toho pustil, 

Parašat „Lech lecha“ se začíná (a je často překládána) coby pokyn „vyjdi“. Vyjdi ze své krajiny, svého rodiště a svého otcovského domu. A už jsme si tak nějak všichni zvykli,  že pámbu nekyne (rozuměj, nedává doporučení), ale nařizuje. A díky tomuto nepochopení se pak  před námi, posléze i za námi

Právo má člověk jedině tehdy, připustí-li si taky povinnosti. Zhruba o tom (tedy mimo jiné) je naše paraša Noé. A možná celá tóra. Která podobně jako parašat Noé učí jen jediné – takové to jezuitské: „Je-li(vůbec) nějaký  Sladný požehnaný, tak …“ Nepřipadám si dokonce nijak nekrofilní anebo sebemrskačský, když se

Byl jsem na fantastické párty, nebyla by tak fantastická kdybych jí nepořádal sám pro sebe a bohužel jsem dorazil jenom já s rabínem a halachickým košer kuchařem bez certifikátu. Každý mi vyprávěl svůj příběh. Rabín o tom, že podle Tóry v roce 6000 má být nikoliv kvůli muslimům, ale kvůli tažení na

„Proč jsem chudý, rebe.“ postěžoval si se smutkem v hlase jeden z nejlepších žáků ješivy. Rabi pohlédl mladíkovi do tváře a řekl: „Polož si ty správné otázky.“ „Nechápu, rebe, nerozumím, jaké otázky máte na mysli?“ „Ptej se, chudý, ale v čem? Chudý, ale z čeho? Neptej se, proč jsem chudý, to je špatně položená

S oblibou říkáváme, že Roš ha-šana je nejen počátek nového cyklu,  ale také že jsou to jakoby „narozeniny vesmíru“. V neděli po setmění začneme přát dobré zapečetění pro cyklus 5776. Oslavíme 5776-té narozeniny vesmíru a přitom všichni do posledního víme, že se vesmír a  případné další vesmíry určitě narodily o fous dřív.

Nikdy  jsem nebyl nakloněn tomu, že má Sladký požehnaný kdovíjak těžkou zadel.  Vrtalo mi hlavou, proč i normální lidi, sotvaže začnou o Vznešeném mluvit, uletí do jakési zkostnatělé vážnosti. Jakoby se o Principu nedalo mluvit normálně. Chápu , že  se dvounožci, když mluví na zvířata, chovají maličko jako dementi. Ta

Kdo vidí jen do zrcadla, nevidí si do huby. A kdo je navíc v mindráku, zpravidla fašizuje. Tak jako náš Objímač stromů z Vysočiny. Není to hlupák, jak si tuhle navrhnul svůj epitaf, ale jako zlý hlupák se chová, protože mu jde právě o to „zrcadlo“. Jen hlupák se neomluví, jen hlupák