Ne snad, že by to bylo tak složité. On ten chlapík z Galileje není nepochopitelný. Študoval jako žid, myslí jako žid a židovsky taky vyučuje. A jelikož pro mne ten židovský tesař není a nikdy nebude ani zbožím, ani klíčem k „poslušnosti pokorných“ a už vůbec ne cestou na trůn, jak

Chvíli jsem si lámal hlavu, co pro všechno na světě u nedávného veřejného „ztlustění“ svátku světla –  tedy u letošní „veřejné“ chanuky v Praze před Rudolfinem –  pohledával  asugerechnet agent Bureš? Ten samozřejmě presumpčně naprosto  nevinný šidič Kosteleckých uzenin. Vnutil se tam?  Nebo ho tam chabadníci dokonce pozvali naprosto stejným způsobem,

Babí léto se přece jen ukázalo a teplé počasí láká spíš k pobytu venku. Ale přece jen, večery už jsou chladné. Doma být ale určitě nemusíte. Konec října patří několika izraelským hudebním uskupením. Dvě z nich zahrají v neděli a v pondělí. Indie pop rocková kapela Lola Marsh a elektronické duo Echo & Tito.

Občanská válka v Jemenu se bolestně dotýká všech tamních obyvatel. Poslední židé, kteří v zemi zůstali, nejsou výjimkou. Jejich osud se jim snaží ulehčit z jemenská charitativní organizace Mona Relief, která rozděluje potravinové balíčky židovským rodinám v Sanaa. Minulý týden dorazila pomoc k maličké jemenitské komunitě již počtvrté. V roce

Celých deset krásných podzimních dnů bude v Olomouci patřit Dnům židovské kultury. Tradiční akce bude opět plná filmů, přednášek, výstav a hudby. Letošním tématem je Olomoucká synagoga. Veškerý program se tak bude točit hlavně kolem ní. Dny židovské kultury patří v milém městě mezi navyklé podzimní záležitosti. Letošní ročník bude zahájen výstavou,

Přistoupimská synagoga není veliká. Připomíná spíš obecní krejčovství (stejně jako synagoga ve Světlé), spolkový domek zahrádkářů (jako synagoga v Batelově) anebo husitskou kapli (jako mnoho českých a moravských synagog). V Přistoupimi je v ní dnes po dlouhých letech normalizačního fungování coby komunistická obecní knihovna (kdy úřady rudé správy sídlily ve středočeských Slušovicích –

„Vypadněte z mé země, špinaví muslimové,“ řval muž na židovskou rodinu v newyorské podzemce. Ženy opakovaně udeřil. Došlo k tomu ve chvíli, kdy sedmapadesátiletá žena s dospělou dcerou pokojně vystoupily z metra a zamířily k východu. Když mladší žena agresora požádala, aby zopakoval, co jim právě řekl, plivl jí do obličeje a začal obě ženy bít

Roš hašana 5778 se blíží. Židovský Nový rok klepe na dveře a s ním taky oslavy, dobré jídlo a společná setkání. Ať už je na vašem stole jakékoli sváteční menu, nesmí chybět med a jablka. A je jedno, jestli grantová nebo normální. Každému, co má raději a co je pro něj

Knih, které se pojí s holokaustem, je na trhu celá řada. A těch, které popisují děsivé zkušenosti s pobytem v některém z koncentračních táborů taky. Je naprosto pochopitelné, že lidé, kteří zažili peklo šoa, chtějí o svých zkušenostech vyprávět. Koneckonců, bylo a je mnoho takových, kteří smutnou životní epizodu ihned po návratu pevně uzavřeli

Kdo nezná minulost, nezná ani budoucnost. V těchto dnech si připomínáme události spojné se smutným datem 21. srpna 1968. Tehdy se psaly dějiny. Uplynulo 49 let a mnohým z mladší generace tento den nic neříká. Zlobit se na ně za to a častovat výrazy o tuposti nemá smysl. Mnohem důležitější je soustavně

Synagogy, hřbitovy a jiné židovské památky na našem území za sebou mají poměrně krutou minulost. Vybudovány byly s těmi nejlepšími úmysly. Péče o ně byla na programu každého dne. Několik desetiletí nepříznivých režimů ale dokázalo své. Mnohé z nich se ale podařilo zachránit a po náročných rekonstrukcích a opravách jsou opět

Nebylo pro Izrael šťastnějších dnů, nežli patnáctý av a Jom-kipur. … V tento den na sebe dívky jeruzalémské braly bílé šaty – půjčené, aby nebyla zahanbena ta, jež nemá své vlastní – a šaty měly být předtím ponořeny do vody. Tak chodily dívky jeruzalémské tančit do vinic. (Babylónský talmud, Ta’anit, 30b-31a)

Třebíč je nejen malebné městečko, ale taky je to místo neodmyslitelně spjaté s židovskou kulturou. Uzounké uličky, staré domy a krásná synagoga. Originální atmosféra, kterou krvavě přerušila druhá světová válka. A každý rok se sem podobná nálada vrací. Díky festivalu Šamajim. Připomíná tamější židovkou kulturu, zvyky a tradice. Divadelní představení, koncerty,

Zná to každý rodič i učitel. Kdykoliv něco není v pořádku, něco „se“ pokazí, rozbije a je zřejmé, že za to někdo nese vinu, najednou se k činu nikdo nezná. Když je hříšník odhalen, zpravidla následují pokusy svalit vinu na někoho jiného. Jak pak děti rostou, zraje i jejich smysl pro spravedlnost

Židovské kongregace v USA hlásící se ke konzervativnímu směru judaismu mohou nově do svých řad přijímat i nežidovské členy. V internetovém hlasování o tom rozhodl jejich vrcholný orgán, Valné shromáždění Sjednocené synagogy konzervativního judaismu (UCSJ), která sdružuje na 600 členských kongregací. Návrh, schválen napřed Výkonným výborem UCSJ, byl přijat drtivou

Pořád slyším Duběnku, jak říká: „Já to klidně udělám, já přece můžu!“  — Týkalo se to některé z *melachot, činností, kterých  se z úcty k duchovnímu „chrámu“ právě probíhajícího šábesu zkoušíme vyvarovat. Vždyť ani tehdy, když se budoval stánek (*miškan) anebo potom později Chrám (*héchal) se prostě o šábesu neřezaly prkna, nesil,

V České republice nebude poprvé. Už několikrát tady koncertoval. A to po boku dalšího významného muzikanta. Avishaie Cohena. Tentokrát přijede s vlastním projektem a představí i debutovou desku.   Nitai Hershkovits *1988 Jeho matka pochází z Maroka, otec z Polska. A každý z rodičů přispěl k talentu svým dílem. Syna vedli od dětství k hudbě.

Předesílám (a ne poprvé), že pokud kráčí strážnická tetuška k volbám anebo do kostelíka ve všech svých naškrobených spodničkách – součásti tamního kroje a každý nový bochník chleba přežehná křížkem, je to v řádu věcí.  Ona to ovšem zpravidla ostatním neutí. Strážnická komunita asi také dost těžko vyžaduje po svých „mladých“, aby