Rabíni předali: Není člověka a věci, jejíž doba by nepřišla. Není věci i živé bytosti, která by byla bez potřeby pro sebe i pro druhé. Kdo jsem, kdo jsme? Každý jedinec, který se osmělil, aby hledal smysl života, v širším kontextu bytí a GUFIM[1], odhodlal se, aby nacházel jemu přináležející ´ACMUT[2],

Naše sousedka se loni vykašlala na svoje velmi lukrativní zaměstnání, pronajala třípokojový byt mladé rodině a přestěhovala se na chalupu. Nastálo. Do důchodu jí zbývá nejmíň patnáct, dvacet let. Nikdo kolem ji nechápal a všichni si ukazovali na čelo. Takové místo! Takový byt! A ona to vymění za vesnickou chalupu s