Tento výběr byl připraven z aktuálního zpravodajství ČTK na základě Vašeho požadavku.
(c) Česká tisková kancelář
**********************************************************************
Mail byl vytvořen 20.10.2010 15:27:38
Nalezeny 4 zprávy
Seznam nalezených zpráv: 1. Izraelský ministr pohrozil odchodem labouristů z vládní koalice 2. Rabinova vražda odhalila příkopy v izraelské společnosti 3. Gójové jsou podle izraelského rabína na světě, aby sloužili Židům 4. Se žhářskými útoky neonacistů se v 90. letech potýkalo Německo
Další zpráva Zpět na seznam Datum: 20.10.2010 14:18 Název zprávy: Izraelský ministr pohrozil odchodem labouristů z vládní koalice Kategorie: for pol Klíčová slova: Izrael vláda strany historie Zdroj: Zpráva ČTK
Jeruzalém 20. října (ČTK) - Ministr z izraelské Strany práce pohrozil, že jeho strana vystoupí z vládní koalice, jestliže se premiér Benjamin Netanjahu nebude snažit o pokrok v mírových rozhovorech s Palestinci. Rozhovory jsou nyní pozastaveny kvůli sporu o výstavbu v židovských osadách. Labouristický ministr pro záležitosti menšin Avišaj Braverman dnes v Paříži novinářům řekl, že ačkoli nehodlá dávat ultimátum, počká na vládní rozhodnutí do ledna.
"Jestliže se v mírovém procesu nepohneme, přinutíme k pohybu Stranu práce. Čas běží. Ještě jsem to oficiálně neohlásil, ale můžete napsat, že Braverman bude usilovat o vedení Strany práce," sdělil ministr.
Izraelští labouristé si dnes připomněli 15. výročí od smrti premiéra a svého někdejšího předsedy Jicchaka Rabina. Na shromáždění v Tel Avivu ho zabil židovský extremista Jigal Amir, který nesouhlasil s jeho mírovou politikou vůči Palestincům. Atentát se odehrál 4. listopadu 1995, v Izraeli se výročí připomíná podle židovského kalendáře.
Při vzpomínkovém ceremoniálu u Rabinova hrobu byl Netanjahu i prezident Šimon Peres. Připomínka Rabinovy smrti vyvrcholí 30. října manifestací na telavivském náměstí, které nese Rabinovo jméno. Očekává se na ní účast tisíců lidí.
Braverman v Paříži napadl Netanjahua za návrh podle něj "hloupého zákona" o textu nové přísahy, kterou mají skládat přistěhovalci do Izraele. Mají v ní slíbit věrnost Izraeli jako "židovskému a demokratickému státu". Levice a arabští obyvatelé Izraele to považují za diskriminační krok vůči nežidovským občanům země.
K mírovým rozhovorům Braverman řekl, že se bohužel nyní zúžily neprávem na téma židovských osad, místo aby řešily skutečná témata, jimiž je bezpečnost a hranice budoucího palestinského státu.
V září vypršelo desetiměsíční moratorium na výstavbu v osadách a Netanjahu pro jeho prodloužení stanovil podmínku, že Palestinci mají uznat Izrael jako židovský stát. Palestinci v rozhovorech odmítají pokračovat, jestliže se bude stavět v osadách, které jsou na území jejich budoucího státu. S otázkou židovského charakteru Izraele ale toto téma spojovat nechtějí.
Braverman navrhl prodloužit moratorium o čtyři až pět měsíců s tím, že bude vytvořena skupina pozorovatelů, kteří budou mít právo rozhodovat o jednotlivých stavbách případ od případu. Mají v ní být zastoupeni Palestinci, Izraelci a Američané.
"Jestliže se nerozhodneme pro rozdělení Svaté země, může Organizace spojených národů nakonec vyhlásit jediný stát západně od řeky Jordánu a z Izraele se stane nedemokratický stát s arabskou většinou a židovskou menšinou," řekl Braverman.
Palestinci pohrozili, že selžou-li mírové rozhovory i tentokrát, požádají OSN o jednostranné vyhlášení palestinského státu, bez dohody s Izraelem.
sva pz
Další zpráva Předchozí zpráva Zpět na seznam Datum: 20.10.2010 14:11 Název zprávy: Rabinova vražda odhalila příkopy v izraelské společnosti Kategorie: for pol Klíčová slova: Izrael vláda Rabin PROFIL FOTO Zdroj: Zpráva ČTK
--------------------
Ke zpravodajství: FOTO ve Fotobance
--------------------
Tel Aviv/Praha 20. října (ČTK) - Vražda izraelského premiéra Jicchaka Rabina před 15 lety vyvolala celosvětový šok. Šéfa exekutivy židovského státu a spolunositele Nobelovy ceny za mír totiž nezavraždil muslimský fanatik, ale izraelský pravicový extremista, který se ke svému činu hrdě hlásil. Tento kriminální akt odhalil hlubokou průrvu v izraelské společnosti a měl zásadní dopad na izraelsko-palestinský mírový proces. Izrael si připomíná 15. výročí zavraždění Rabina dnes, podle gregoriánského kalendáře se to stalo 4. listopadu 1995.
Šéf labouristické Strany práce Rabin stál totiž (spolu s tehdejším ministrem zahraničí Šimonem Peresem) za historickou mírovou dohodou s Palestinci ze září 1993. Ta vedla ke vzniku palestinské autonomie na izraelském území a slibovala - na základě principu území za mír - další kroky k celkovému urovnání konfliktu ve Svaté zemi. S tím ale zásadně nesouhlasily izraelská pravice a vojenské kruhy, které to označovaly za katastrofu a které chtěly hlavně zabránit stahování izraelských osadníků z okupovaných palestinských území.
Smrtí tehdy třiasedmdesátiletého Rabina byly v izraelské společnosti ještě více odhaleny hluboké náboženské i politické příkopy, které se začaly rýsovat již po šestidenní válce v roce 1967. Například Rabinovo gesto usmíření s předákem Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásirem Arafatem bylo v očích ortodoxních Židů vnímáno jako zjevná zrada. Rabin byl po své smrti vnímán jako národní symbol a stal se ztělesněním izraelských mírových snah, a to navzdory své vojenské minulosti a někdejším radikálnějším názorům.
Obětí atentátu se Rabin stal necelé dva měsíce poté, co 28. září podepsal ve Washingtonu za Izrael s OOP dohodu o rozšíření palestinské autonomie na západním břehu Jordánu. Na závěr mírového shromáždění v Tel Avivu jej 4. listopadu 1995 zastřelil pravicový radikál Jigal Amir (27). Při odchodu z pódia Rabina zasáhly dvě kulky: jedna do zad a druhá do krku. Následoval převoz do nemocnice, kde však Rabin svým zraněním podlehl. Pohřben byl za účasti mnoha desítek hlav států 5. listopadu na jeruzalémském Národním hřbitově na Herzlově kopci mezi svými dvěma předchůdci - Levim Eškolem a Goldou Meirovou.
Známý izraelský spisovatel Amos Oz k tomu jednou napsal: "Zavraždění Jicchaka Rabina bylo temné a nesmírně význačné; avšak to, co poté následovalo, bylo stejně význačné. Příští ráno byl celý národ v ulicích, přičemž polovina truchlila kvůli Rabinovi jako kvůli svatému a druhá polovina tvrdila, že Rabin byl ten nejhorší zrádce v celé židovské historii, který si zasloužil být postaven před válečný soud za zradu."
Podle Šimona Perese dělila a dělí po Rabinově vraždě Izraelce hluboká propast, trvá ale jeho poselství: "Posel byl zavražděn, ne však jeho poselství. Poselství spočívající ve vytvoření opravdového míru, opravdové bezpečnosti a hospodářské prosperity zůstává nedotčeno."
Amira, který se k vraždě přiznal, odsoudil telavivský soud v březnu 1996 na doživotí. Tehdejší student třetího ročníku práv chtěl vraždou zabránit předání západního břehu Jordánu Palestincům a po atentátu řekl, že "dostal příkaz od Boha". Na otázku vyšetřovatele, zda svého činu lituje, řekl: "Proboha, to ne!"
Před dvěma roky Amir k tomu dodal, že popudem k vraždě Rabina byly názory tehdejší pravice a vojenských odborníků. Jmenoval bývalého premiéra Ariela Šarona, někdejšího náčelníka generálního štábu armády Rafaela Ejtana a ministra Rechavama Zeeviho. "Všichni tito vojenští odborníci považovali Oslo (podpis izraelsko-palestinské mírové dohody v roce 1993) za katastrofu," prohlásil Amir, který se ve vězení oženil a zplodil dítě.
Vraždu tehdy uvítaly muslimské ortodoxní kruhy v Íránu, ortodoxní židovské organizace a také radikální islamisté: například vůdce Islámského džihádu Ramadán Abdalláh Šalláh atentát přijal slovy, že neželí "smrti největšího světového teroristy". Americký prezident Bill Clinton Rabina naopak označil za mučedníka míru a jordánský král Husajn za vojáka míru.
Podle některých zpráv byla na Rabina použita kabalistická klatba Pulsa de nura, která byla údajně aplikována podruhé ve 20. století (poprvé na Lva Trockého). Toto mystické prokletí požaduje, aby byla do šesti týdnů odstraněna osoba, která ohrožuje židovskou existenci. Vyřčena byla prý 25. září 1995 a premiér byl zavražděn pouhý den před jejím vypršením.
Podle státní vyšetřovací komise, jejíž závěry byly zveřejněny v březnu 1996, nedokázala izraelská kontrašpionážní služba Šin Bet Rabina patřičně ochránit, vystavila ho "vážným rizikům" a ignorovala informace o přípravě atentátu. Podle dalších dokumentů z listopadu 1997 věděl informátor Šin Betu Avišaj Raviv (aktivista extrémní pravice) o plánu zavraždění Rabina, ale neinformoval o něm své nadřízené.
Po Rabinovi bylo poté pojmenováno telavivské náměstí, kde byl zavražděn, ale i řada dalších ulic, škol či parků v Izraeli i zahraničí. Jeho žena Leah zemřela v listopadu 2000 a jejich dcera Dalia působila krátce v politice.
Po Rabinově vraždě se mírový proces s Palestinci zpomalil, aby se zcela zastavil po neúspěšném summitu v létě 2000 v Camp Davidu a po zahájení druhé palestinské intifády koncem září 2000. V posledních měsících je snaha jej opět oživit.
Robert Míka
Další zpráva Předchozí zpráva Zpět na seznam Datum: 20.10.2010 13:40 Název zprávy: Gójové jsou podle izraelského rabína na světě, aby sloužili Židům Kategorie: for pol nab Klíčová slova: Izrael vláda židé Zdroj: Zpráva ČTK
Jeruzalém 20. října (ČTK) - Rabín z ultrakonzervativní izraelské vládní strany Šas Ovadia Josef prohlásil, že Nežidé jsou na světě proto, aby sloužili Židům. Izraelská Liga proti pomluvám to označila za šíření nenávisti a za rozdělování společnosti. Informoval o tom list Haarec.
Duchovní vůdce Šasu v sobotu hovořil o zákonech týkajících se židovského dne klidu šábesu. K tomu, co o tomto dni mohou dělat Nežidé, podle listu řekl: "Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst."
K tomu, proč pohané vůbec žijí tak dlouho, prohlásil: "Pohani jsou jako ostatní - musejí zemřít, ale Bůh jim dal dlouhověkost. Proč? Představte si osla. Když uhyne, přijde člověk o peníze. Je to jeho sluha, a proto je mu dán dlouhý život, aby pro Žida mohl dlouho pracovat."
Liga proti pomluvám rabínova slova označila za příspěvek k atmosféře nenávisti a všeobecné nesnášenlivosti. "Zneklidňuje nás, že náboženský vůdce, a rabín Ovadia Josef zvlášť, káže tyto nenávistné a rozdělující názory," řekl šéf ligy Abraham Foxman.
Rabín vyvolal rozruch v srpnu, když palestinskému vůdci Mahmúdovi Abbásovi doporučil, aby "zmizel z tohoto světa", a když Palestince nazval "ďábelskými a zavilými nepřáteli Izraele".
sva pz
Předchozí zpráva Zpět na seznam Datum: 20.10.2010 11:13 Název zprávy: Se žhářskými útoky neonacistů se v 90. letech potýkalo Německo Kategorie: zak sop Klíčová slova: ČR Evropa soud menšiny extremismus Romové Vítkov PROFIL FOTO AUDIO VIDEO Zdroj: Zpráva ČTK
--------------------
Ke zpravodajství: FOTO/aktuality; AUDIO; VIDEO
--------------------
Praha 20. října (ČTK) - Výběr žhářských útoků spáchaných neonacisty nebo příznivci krajní pravice v Evropě včetně soudních procesů:
23. listopadu 1992 - Dvě turecké ženy a desetiletou dívku zabili neonacisté v severoněmeckém městě Möllnu poblíž Hamburku, když zápalnými náložemi zaútočili na dva obytné domy. V prosinci následujícího roku byli dva pachatelé odsouzeni k doživotí a deseti letům vězení.
28. května 1993 - Pět obětí na životech - tři ženy a dvě malá děvčátka - si vyžádal žhářský útok v západoněmeckém městě Solingen (Severní Porýní-Vestfálsko) na dům obývaný tureckými rodinami. Po útoku následovaly v Solingenu několikadenní potyčky rozhořčených Turků z celého Německa s policií. Atentát rovněž vyvolal rozhořčení v zahraničí, jakož i pobouření oficiálních německých míst. V říjnu 1994 byli za tento čin odsouzeni čtyři mladí Němci k trestům vězení od 10 do 15 let. Za motiv činu obžaloba označila "nenávist vůči cizincům".
25. března 1994 - Neznámí pachatelé vhodili zápalnou směs do lübecké synagogy, kde žilo šest rodin. Oheň byl včas zpozorován, takže se všichni mohli zachránit a nikdo nebyl zraněn. Policie v květnu dopadla čtyři mladé pravicové extremisty, kteří byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozmezí od dvou do čtyř roků. Byl to tehdy první útok proti židovské synagoze v Německu od konce druhé světové války, synagoga se stala terčem útoku poté ještě několikrát.
28. září 1994 - Při úmyslně založeném požáru v domově pro uprchlíky ve vestfálském městě Herford na severu Německa byl usmrcen 11letý chlapec a jeho 23letá tělesně postižená sestra, oba pocházející z bývalé Jugoslávie.
21. července 1995 - Skupina skinů v Žiaru nad Hronom napadla osmnáctiletého Roma Mária Gorala, polila jej hořlavinou a zapálila. Mladík po 11 dnech následkům zranění podlehl. Hlavní pachatel byl za rasově motivovanou vraždu odsouzen na sedm a půl roku do vězení, další dva spolupachatelé dostali nepodmíněné tresty a ostatní obžalovaní "vyvázli" s podmínkou.
18. ledna 1996 - Deset mrtvých, mezi nimi tři děti, byla bilance požáru přistěhovalecké ubytovny v severoněmeckém Lübecku. Z útoku byl podezírán libanonský uprchlík, který byl ale v červnu následujícího roku pro nedostatek důkazů osvobozen. Prokuratura původně Libanonce žalovala, že požár založil z pomsty a opírala se přitom o výpověď jednoho záchranáře, jemuž se mladík údajně přiznal. Obhajoba však od počátku zastávala názor, že šlo o rasistický atentát zvenčí. Kritizovala německou justici, že dostatečně neprošetřila podezření vůči čtyřem německým skinheadům z nedalekého Grevesmühlenu, kteří byli prvními podezřelými v případu.
Duben 1996 - V Hontianských Nemcích na Slovensku zahynul jeden Rom a další tři byli zraněni poté, co příslušníci hnutí skinheads zapálili jejich dům. Starosta údajně odmítl přivolat policii.
23. února 2009 - Komando krajních pravičáků napadlo zápalnými láhvemi dům obývaný Romy v obci Tatarszentgyörgy, ležící asi 50 kilometrů jižně od Budapešti, a na prchající obyvatele domu pak střílelo. Při tom zahynul otec rodiny a jeho pětiletý syn. Krvavý čin byl součástí série desítky obdobných útoků v různých částech Maďarska, během nichž bylo zavražděno šest Romů. Skupina podezřelá z páchání těchto činů byla zadržena loni v létě, všichni patřili ke pravicově-nacionalistické scéně. Letos v srpnu bylo ukončeno vyšetřování, soud by měl brzy začít.
ped rmi mol