Jaroslav Achab Haidler (* 13. října 1958, Frýdlant v Čechách) je český (především divadelní) herec, překladatel a ředitel Činoherního studia v Ústí nad Labem.

Ahoj Achabe, když jsem poprvé četl tvůj blog na idnes, přiznám se, že jsem měl velký respekt. Ne všemu jsem rozuměl, ne vše jsem si uměl dát do souvislostí, ale v duchu jsem si říkal, to by bylo úžasné ho (Tebe) získat pro Shekel.cz. Po našem prvním setkání jsem byl nadšený ještě více, že i přes Tvou skepsi, jsi pověděl:  „ano, budu psát“. Dnes když sleduji Tvé aktivity (www.chewra.com,  www.lamedwaw.org,  zpravodajství Bulva nebo činoherní divadlo v Ústí – nerozumím, že jsi k něčemu takovému svolil. Moc Ti děkuji!

Moje první otázka, proč jsi na to všechno nabalil ještě kandidaturu ve statutárním městě Ústí ve straně Česká pirátská strana? Jsi straník této strany, nebo bez partijní? Proč jsi si vybral tuto stranu, popř. proč si tato strana vybrala Tebe?

Jsem přesvědčen o několika málo věcech.  Zato dost tvrdě. Jednak věřím, že všechno nějak  souvisí, a pak důvěřuju tóře.  A tam se píše „z úst dvou až tří svědků  budeš vyhledávat svědectví“ …  Tím pádem nemám rád žádné jednostranné „nalejvárny“, ideologie a „musy“.  Rád všechno obracím, hledám logiku a chci být  advocatus diaboli především i sám sobě.. Proto vznikl „nepobožný“ Lamedwaw,  Chewra, která miluje, ale nešetří,  a nakonec i Bulva.

A stejně tak i piráti. Piráti nejsou partaj. Je to taková „politická neziskovka“.  Politiku ani politiky neberou  nijak super- vážně. Proto s nimi dokážu spolupracovat.  Ústí má jen 100 tisíc obyvatel, taková „figurka“, jako jsem já , se tu neztratí.  Nepřehlédne. A tak za  mnou zašli s nabídkou i odjinud, ale to nešlo.  Zase ta zatracená tóra:  „na lavici posměvačů“  se sedět nedá.  Pirátská (prozatím) upřímná snaha o transparentnost a jejich neuvěřitelné zkušenosti orientovat se na webu mi imponují. Čísla totiž dovedou mluvit daleko  lépe než proklamace, billboardy a politické polopravdy. Protože spočítat si nákup dokáže každý uherský Rakušan už nějaký ten pátek. Dozvědět se a dát na vědomí, to je, myslím, základní pilíř pirátského „programu“. A zároveň šance vyléčit politického Alzheimera Evropy. Prostě s nimi  nadšeně spolupracuji.

Co když se stane to, co třeba ani nečekáš, a budeš zvolen? Opustíš Tvého největšího koně – divadlo a hebraistiku?

Další obrovsky důležitou skutečností  pro  každého uživatele vesmíru je odpovědnost. Neseme ji před ostatníma i za ostatní. Tak to učí ta tóra.  Když se odpovědnost předávkuje, rodí se církve, kluby, strany sekty.  Správně  dávkovaná vytváří tým. To je jako u divadla. Dobrou inscenaci dělá od kulisáka až po režiséra každý a naplno. A nikdo kvůli tomu nemusí měnit své priority. Předpokládám, že každý, kdo by volil piráty, nečeká na spasitele. Že se  chce taky ptát.   A to důsledně. Pirátská přítomnost v zastupitelstvu je jen zárukou lepšího zdroje informací z první ruky.  A budou to lidi ne já, kdo  tvrdošíjným dotazováním (jako když Abraham smlouval se Vznešeným), těm šíbrům  (reprezentantům skomírajícího parlamentního systému) zkazí radost ze šíbování a dojde k nějaké změně celého pohledu na politické rozhodovače. Aniž bych musel rezignovat na to, co miluju. Jednoduše řečeno –  pirátské působení toho Achaba ze hřbitovů bude jen Bulva ve větším a s přesnějšími informacemi o obecních (od slova polis – tedy politických) problémech, které lze díky pirátským zkušenostem šířit účinněji  a mezi daleko větší počet lidí, než jen mezi  zájemce o židovskou epigrafiku. Ostatně, kdo má zájem, může se podívat na video : zde

I přesto, že je těsně před volbami, pojďme se pobavit i o něčem jiném než je politika, abychom nebyli podezíráni, že jsme zaujatí a že nejsme košer portál :-), který nedal prostor všem stranám.

Na otázku jestli věříš v Hospodina, jsi odpověděl: “Nevěřím, ale snažím se být mu  věrný…”. Já zase nevěřím tomu, že Ty nevěříš. Podle mě věříš. Kde je opravdu čistá pravda?

Na to, kde je čistá pravda, nepřišel ani Pilát, ani „malý šéf“. Naši moudří tvrdí, že je vždycky uprostřed. Ono to může znít jako šalomounská výmluva, ale já to tak nevnímám.  Ona je skutečně a vždycky někde uprostřed, protože každej jsme jedinečnej.  (To je ten obraz Boží v lidstvu – jedinečnost a kreativita). Tj. i všichni špatní jsou špatní každej jedinečně, neocenitelně, a možná dokonce potřebně. Aa všichni  svatouškové jakbysmet.  Ta  středem vedoucí pravda se  ovšem dá najít. Studiem tóry. Za předpokladu, že si z ní neuděláme sekyru, bič anebo klacek, kterým do „našeho“  (kdoví jestli správného) ráje poženeme druhé.

Samotý vztah k Nebesům se  ale nenosí  ani na krku nebo na klopě ani v občance. A navíc –  většinou je vidět. Nemusí se tudíž ukazovat. Protože každej vztah obohacuje ze všeho nejvíc toho, kdo v tom vězí až po uši. Co je nám po tom, že si ten malej hubenej vzal takovou macatou megeru? Jsme snad pan doktor Mengele, abychom ty dva  pářili podle našich představ?  Ale jestli je jim fajn, a tvoří fakt harmonický vztah, poznáme to. To se přehlédnout nedá. Takže si polož otázku : Málo to ukazuju nebo to není vidět?

Achabe, jsem ten největší flákač, jakého jsi asi kdy poznal a jestli bych sám chtěl přirovnat k nějakému židovi z historie, přirovnal bych se k Leopoldu Hilsnerovi, taky to byl flákač a lůzr, nikoliv vrah.

Od Tebe bych rád věděl, má mě Hospodin méně rád, než třeba rabiho Sidona, který se pořád k němu modlí, jenom proto, že si na Něj vzpomenu, většinou když je mi ouvej?

To je jednoduché. Jak moc Ho máš rád ty, že se tak flákáš? A jestli se neflákáš, ale flákáš jen to, co by po tobě chtěli druzí anebo nějaký obraz v sobě, buď sám sobě advocatus diaboli a svůj vztah si pojmenuj. Natvrdo a upřímně. Ostatně nejsi jediný – přečti si proroky, selichot, žalmy… Jsi jenom jedinečný. Hlavně se na to nevymlouvej sám před sebou :-)

Někdy v srpnu jestli se nepletu, se ještě natáčel a Ty jsi hrál vedlejší roli ve filmu „Lidice“. Kdy tento film můžeme vidět? Chtěl režisér od Tebe, abys ostříhal pejzy a oholil jsi vousy?

Původně ano, on totiž  židovskej soudce v osmatřicátém roce, sekularizovanej a  dobře si vědom, kam se paní Evropa hrne, by asi bradu shodil. Vousatej a pejzatej to by byl maličko anachronismus.  Takže jsem na to panu režisérovi  nakonec kývnul. Logika je neúprosná.  Ale kývnul jsem jen  na plnovous. Pejzy ne, to se dá v maskérně lehce řešit gelem.  Přistoupil jsem na to proto, protože scénář Lidic vůbec není hloupý. Žádná tlustá tužka, žádná oslava vyhlazených.  Plácli jsme si  a dodnes nevím, jestli to byla Nenáhoda, anebo jen naše  jaksi maličko povrchní a přitom podprahová představa o tom, jak má vypadat „žid“, ale ani výtvarnice ani maskér „na to“ vůbec nechtěli šáhnout. Prý by toho byla škoda. A tak jsem to odehrál bez úprav.

Před několika dny jsi vystupoval s Činoherákem s hrou Racek v divadle V Celetné. Kdy Tě můžeme v nejbližší době zase spatřit v Praze a v jaké hře?

Sledujte programy.  I divadlo je jenom volba. Tak ať nic neplyne násilím. Ale hned tak brzičko to nebude. Doprava  (kulis a ansámblu) je dneska drahá a šetří kdekdo, kromě Kalouska. Dovolím si ale na to konto vystupování připodotknut, že jsem nevystupoval sám, ale s „týmem“. To je taky  o té již zmiňované  odpovědnosti.

Pověz našim čtenářům na sebe nějakou tu neřest či špatnou vlastnost? Máš rád třeba anglickou slaninu, či jedl jsi jí někdy potom, co jsi začal praktikovat židovství?

Slanina, slepice na paprice a tahleta šidítka, to mi potíže nedělá.  V tomto směru se dovedu ukáznit. Horší je, že bývám hněvný,  nesnáším polopravdy,  míchání  jablek s hruškami  a především  jakýkoli nádech ideologie. V těch chvílích se nezvládám a mohu vypadat i nesmiřitelě (je-li libo:  mstivě!). Asi jsem taky manipulátor… Nicméně o obou neřestech vím, a snažím se to kočírovat. (Marně.)  Jsem taky dost nespolehlivý, ne  nezodpovědný, ale rychle improvizuju a co už jednou prošvihnu, to „jaksi počká“. Na tom taky musím zamakat.  Nedělej si taky iluze, že každý můj šábes je glatt košer. Je-li svatý a oddělený, to si povíme až ve frontě na mesiáše.

Jinak, abych to maličko odlehčil,  já vím, že jiné výrazy zatím neznáme – a ten divnotvar  snad ani není tak nesmyslný – ale „praktikující žid“ mi drhne o uši asi jako abstinující muslim anebo masturbující křesťan.  Žid je taky jenom člověk a jako každý člověk – jediné co praktikuje, je život. Shodou okolnosti podle doporučení, které se může dočíst v jednom chytrém Psaní, jehož autor říká:  Máte tady před sebou život nebo smrt. Moc vás prosím,  vyberte si život. No a někdo u toho navíc ještě abstinuje anebo masturbuje. V tom si musí udělat jasno především on sám. Manuál k tomu dostal.

Proč si myslíš, že v dnešní době jsou (neo) nacisti v České republice a popírači Holocaustu? A jsou opravdoví? Nejsou to pouze traumatizovaní lidé, kteří neměli hezké dětství; či fotbaloví chuligáni; nebo třeba pouze nevzdělaní jedinci, jež neví jak se svým životem naložit? Co když bychom místo nenávisti, k nim měli cítit soucit? Nebylo by lepší založit na Facebooku skupinu „Litujeme české neonacisty“? Lítost podle mě člověka dohání k šílenství, nikdo tzv. tvrdý a silný, si nechce přiznat, že ho okolí lituje, místo toho, že by chtěl, aby se ho bálo. Co kdybychom tímto postojem je dokázali dát na stranu a do pozadí společnosti?

To je na čtyři publikace. Nepochybuji, že většina neonek hledá „klub, církev, sektu“.  Že další z nich ty protižidovské ptákoviny berou jen jako povinnou úlitbu, aby se mohli vymezit ostřeji proti cikánům.  Ale někde nad nimi jsou opravdoví zlouni. Téměř úchylní.  Popírání „průmyslu holocaustu“ anebo jeho revize jsou naprosto legitimní. Naopak popřít to, čím šoa je, je blbost.  Nelze si plést pojmy.  Ani tady, ani u neonek. S člověkem, lze mít soucit.  PO BigBossovi  – když jde o nás – bychom to taky chtěli. Souhlasím také, že někoho dohání „litováníčko“ k šílenství. Jenomže úsměv a výsměch taky.  Metod je tedy povícero. Ale blbosti by se člověk postavit měl. Ne se samopalem, sprejem anebo fángličkou – ale tak, jak je psáno v Šema Jisroel : Celým srdcem, celou bytostí a podle dispozic, které nám byly svěřeny.

Podíváš-li se na jejich úspěchy, jejich procento ve společnosti a jejich zbabělost, dojde ti, že na okraji společnosti  už jsou.  A ještě dlouho budou.  Evropa a její kulturní dědictví je prosáklá latentním antijudaismem už od svých kojeneckých let. Daleko větší problém vidím v tom, že neonacistické (tedy jejich  diskriminační tendence a slinty – abychom tu pojmově neřešili fašismus  versus nacismus) infiltrovaly fyzicky i ideologicky do světa  všech tzv. moderních pravicových stran, ačkoli neonky samotné, jsou levičáci jak poleno.

A má poslední otázka: Nikdy jsem se Tě na to nezeptal, ale jakou dáváš šanci Shekel s.r.o, ve které budeš společníkem a jež bude vlastnit www.shekel.cz a www.kosher-eshop.com? Myslíš, že můžeme udělat dobrý a produktivní byznys? Věříš naší spolupráci?

Odpovím koánem. Kdo dělá cokoli  jenom  pro peníze, nevím, jestli se u toho „udělá“ anebo „dodělá“.  Protože peníze přijdou za dobrou věcí samy. Ale ruce v klíně, žádnou „dobrou věcí“ nejsou, proto nám Sladkej požehnanej nařídil šest dnů makat.  A dělat svoji „mlacha“ – melouchy.  Podnikání tudíž  není ni špatného, je ale spousta špatných podnikatelů. Prozatím  celý Shekel smysl má. Jeho trvanlivost je ale už od samého  začátku vymezena *kawanou, tedy pohnutkou „proč do toho jít“  – a  také přírodním zákonem o energiích, který učí, že „nebude-li Hospodin stavěti domu, marně se namáhají stavitelé jeho…“

Zatím sám sleduješ  rostoucí statistiky návštěvnosti, zájem Knihovny a vlastně rozvoj celého projektu. Tak víš  o všem určitě víc než já.

Achabe, děkuju Ti za rozhovor, mám Tě rád a přál bych si, abychom byli jednou opravdoví přátelé!

Díky za otázky. A trpělivost.

Zdroj

Autor: David Fábry

Přečtěte si také: Interview s Tomio Okamurou