Antonie Militká z Židovské obce Brno získala letos cenu pro pomáhající profese.
I přes svůj pokročilý věk (82 let) se stále angažuje v sociálních službách. Při různých setkáních s mladými lidmi také vypráví své zážitky z války, kdy musela projít i koncentračním táborem. Právě jejím životním příběhem byli členové komise ceny Homo auxiliaris nejvíce ohromeni. Jednohlasně ji zvolili vítězkou pro rok 2010. Informaci přinesla Lenka Fišerová ze sdružení Podané ruce.
Tato organizace uděluje tuto cenu již třetím rokem. Chce tím upozornit na práci v pomáhajících profesích. S titulem je spojena také padesátitisícová prémie, která má alespoň částečně kompenzovat výhercům jejich nízký plat.
Antonii Militkou na cenu nominovali její přatelé. Podle nich pomáhala potřebným už v koncentračním táboře a pokračovala v tom i po válce. “Opatrovala nemocné, pomáhala s vyřizováním odškodnění, navštěvovala osamělé,” uvedli. V roce 1984 začala pracovat jako sociální pracovnice do Židovské obce Brno, kde se starala především o seniory. Na návštěvy chodí dodnes.
Pro získání ceny Homo auxiliaris je potřeba mít nejméně desetiletou praxi. Lidé také musejí mít patřičné vzdělání a s lidmi pracovat přímo, ne jen například sedět v kanceláři. Hodnotící také přihlížejí k životnímu příběhu.
Podle Jindřicha Vobořila z Podaných rukou, který cenu předával, je náročná práce pomáhajících profesí stále málo ceněna. “Ještě mnohem více frustrující je vidět a zažívat, jak je komerční sektor v naší společnosti stále více vzdálen od hodnot jiných zemí Evropy, kde každá větší komerční společnost považuje za normální a dokonce prestižní podporovat takzvané charitativní organizace,” uvedl.
Podané ruce začaly cenu Homo auxiliaris udílet před třemi lety. V minulých ročnících ji získala pečovatelka o autisty a po ní žena, která pracuje s uprchlíky. Podané ruce se také zaměřují na pomoc drogově závislým.
Autor: redakce Shekel.cz
Autor
Žádný komentář