Z nadpisu je zřejmé, kterou perlu dnes navlékneme na řetízek lásky. Jako první z padesáti perel jsem vybral vytrvalost. Možná proto, že je to vlastnost, se kterou mám odjakživa problém. (I když ho mám asi se všemi padesáti.)

Rád bych tuto vlastnost popsal na dvou příbězích. Ten první bude z Bible, druhý z nedávné minulosti.

U včerejšího data bylo v kalendáři napsané: “Tři králové”. Připomeňme si příběh tří mudrců, kteří putovali stovky kilometrů, aby se přesvědčili, co znamená ta zvláštní “hvězda” na obloze. Matouš ve svém evangeliu napsal: Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě… (Matouš 2,1) Co vedlo tyto tři muže k tomu, aby se vydali na tak dalekou cestu? Jejich zdůvodnění je prosté: “Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.” (Matouš 2,1)

Co bylo tou záhadnou hvězdou?  Johannes Kepler byl zřejmě prvním, kdo přišel s nápadem, že mohlo jít o konjunkci Jupitera a Saturnu. “Podle astrofyzika Jiřího Grygara tehdejší astrologická symbolika považovala planetu Jupiter za „hvězdu králů“ a Saturn byl zase „hvězdou Židů“. Tři mudrci či králové, známí z Bible, proto usuzovali, že se narodil budoucí židovský panovník.” ( shekel )

Osobně mám rád vysvětlení Ellen White: “V tu noc, kdy Boží sláva zaplavila betlémské pahorky, uviděli mudrci na nebi záhadné světlo. Když se setmělo, objevila se na obloze zářivá hvězda. Nebyla to ani stálice, ani planeta. Mudrce tento neobyčejný jev velmi zaujal. Netušili, že je to zář andělů, kteří se shromáždili ve veliké dálce. Byli však přesvědčeni, že ona hvězda má pro ně zvláštní význam…” (Touha věku, str.34)

Je docela možné, že znali staré proroctví proroka Baláma, který pocházel z jejich kraje. Ten jednou prohlásil: “Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců.” (Numeri 24,17)

Asi už nezjistíme, o jakou hvězdu šlo, stejně jako nevíme, odkud tito mágové čerpali své přesvědčení, že se narodil někdo výjimečný. Přesto na nich můžeme obdivovat jejich vytrvalost, s jakou se vydali na dalekou cestu.

Možná očekávali velkou slávu v královském paláci. Tam ale nikdo narození krále neslaví. Znalci je jen pošlou do Betléma. Tam se hvězda zastavila nad jedním domem. A Matouš později napsal: “Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou. Padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.

Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.” (Matouš 2,11+12)

Jejich vytrvalost je dovedla až k tomu zvláštnímu králi. Přestože to bylo ještě malé dítě, oni se mu klaní a pak mu dokonce obětují, aby dali najevo, že ho vnímají jako svého Boha. Bible neříká, jaký byl jejich další osud. Ale já věřím, že šli ve svém hledání dál a nakonec našli i cestu do Božího království.

Ale teď už přejděme od biblické historky k příběhu z nedaleké minulosti. Když měla moje neteř Katka šest roků, šla se svou mámou Janou na zápis do hudební školy. Po zkoušce poslala paní učitelka malou Katku za dveře. Mamince pak radila, aby svou dceru netrápila. “Vaše holčička nemá žádný sluch a ani rytmus jí moc neříká. Nestresujte ji.”

Jana to ale nevzdala. Věřila, že to Katka v sobě má. Toužila ze své dcery vychovat ženu, která bude svým zpěvem rozdávat radost. Každý den s ní zpívala a později ji sama začala učit hrát na zobcovou flétnu. Když Katka vyrostla, udělala zkoušky na Janáčkovu akademii muzických umění a později ji absolvovala v oboru sólový zpěv a ve hře na hoboj.

Vytrvalost je vlastnost, která se dá trénovat. Katka díky své mamince postupně objevovala schopnost slyšet a správně počítat. A vedle toho ji máma učila vytrvalosti. Pomáhala ji vydržet ve chvílích, kdy se zdálo, že její snaha nemá smysl.

Jsem přesvědčen o tom, že i “tři králové” na své daleké cestě zažili krize. Možná se chtěli vrátit, nebo si říkali: “Co když je ta divná hvězda jen přelud? Co když jsme se spletli a jdeme zbytečně?” Protože ale byli tři, mohli zůstat vytrvalí. Když měl jeden krizi, další dva ho povzbuzovali. Díky tomu to nezabalili v půlce cesty a došli až do cíle.

Mágové šli vytrvale za svou hvězdou.

Švagrová Jana šla za svým snem.

K vytrvalosti potřebujeme mít stále před očima svou hvězdu i svůj cíl a při tom žádat pomoc od Hospodina.

Pokud si chceme na náš budoucí náhrdelník navléknout první perlu, vytrvalost, měli bychom si ujasnit, co je naším cílem, ke kterému máme dojít. Co je tou naší hvězdou, kterou budeme mít stále před očima. Měli bychom často snít ten svůj sen. Třeba ten o Božím království, které nám slíbil samotný Hospodin.

PS: Věnujte celý další týden pozornost své první perle, vytrvalosti. Příští pátek zkusíme navléknout už druhou z padesáti perel. Přeji Vám, ať na Vás spočine sobotní požehnání a můžete pak mít úspěšné i všední dny.

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také od autora I. díl: zde