Volby se blíží a naštěstí začíná být pro velkou část společnosti i problém výše našeho státního dluhu, rychlost jeho zvyšování, možnosti řešení. Poprvé v historii se toto stalo volebním tématem a buďme tomu rádi.Bohužel i sem se promítla demagogická volební kampaň a jednotlivé strany si na sebe kydají špínu, kdo za to může. Pokusil jsem se z veřejně dostupných zdrojů, tedy z internetu, sesbírat některá data.

Na Grafu č. 1, který najdete na Wikipedii, je znázorněn vývoj schodku státního rozpočtu. Modře a červeně jsou rozlišeny vlády. Netvrdím, že přímo vlády ODS případně ČSSD, ale jimi vedené koalice.

Tento graf sám o sobě toho ještě moc nevypovídá. Ale vezmeme-li si graf č. 2, který je stažen ze serveru i.info.cz, a který nám ukazuje meziroční změnu HDP, tak v kombinaci s grafem č. 1 už lze dovozovat celkem významné závěry.

V letech 1996 až 1998 došlo k prvnímu zpomalení vývoje naší ekonomiky, ba v letech 1997 a 1998 došlo dokonce k propadu HDP. Je celkem logické, že  ruku v ruce s tím se propadl i státní rozpočet. To potvrdí každý ekonom, že takto se to vyvíjet musí. Ale pak to teprve přijde.

V letech 1999 a 2000 dochází k zotavování ekonomiky, růstu HDP, ale zároveň enormně narůstá i zadlužování republiky. To je ekonomický zločin, v tomto období se má právě myslet na horší časy a případně dorovnat ztráty, které vznikly předchozí krizí. Barva grafu jasně ukazuje, kdo v té době vládl.

Ale ono to jde dál. Naprosto rekordní zadlužování nastalo v letech 2003 a 2004, opět při, v té době rekordním, hospodářském růstu. V zájmu objektivity je nutno dodat, že dluh rostl i po převzetí vlády do rukou koalice ODS s Topolánkem v čele, ale to je vždy dáno setrvačností především mandatorních výdajů. Tyto výdaje lze omezit pouze zákonnou úpravou. Jistě si každý dokáže představit, co by se v našem parlamentu strhlo za povyk, kdyby se někdo odvážil přijít s návrhem na jakékoliv ořezání například sociálních dávek, případně zmrazení důchodů, nebo snížení platů státních zaměstnanců.

Do těchto přehledů úmyslně nezahrnuji poslední léta, kdy došlo k celosvětové hospodářské krizi, poklesu HDP i u nás a s tím spojenému nárůstu deficitu. Samozřejmě opět díky mandatorním výdajům, které musí zůstat stejné bez ohledu na vnější podmínky. Právě na takováto léta má být našetřeno z období hospodářského růstu, což jsme bohužel nedělali. Naopak sekali jsme schodky rekordních výší.

Pro dokreslení postoje jednotlivých vlád dodávám graf č. 3, kde je uveden státní dluh jako procento HDP. Tento graf je převzat z blogu ekonoma Pavla Kohouta na stránkách aktualne.centrum.cz.

Tady to už ani netřeba komentovat. Jednoznačně je vidět že do konce vlády pravice, tedy do konce devadesátých let se toto procento snižovalo. S nástupem koalic vedených ČSSD je téměř lineární, stálý vzestup procenta našeho zadlužení. A tato stoupající přímka se opět otáčí mírně dolů až po nástupu vlády vedené Mirkem Topolánkem.

Na závěr si vezměme výňatky z předvolebních programů obou  největších stran. Neobstojí námitka, že to jsou jen předvolební sliby, které se stejně nebudou plnit. To by se dalo aplikovat na obě strany, takže tady si jsou narovno. Ale jak se staví k vývoji dluhu.

ODS: „V horizontu 7 let chceme vyrovnaný státní rozpočet“.  Já bych to uvítal dříve, ale asi to nejde. Ale já bych i uvítal, kdyby tam třeba bylo i že za osm let začneme splácet jistinu, byť třeba symbolicky, třeba milion za rok, ale něco umáznout.

ČSSD: „Do 3 let snížíme zadlužování na polovinu“. Jinými slovy za tři roky nebude růst státní dluh tempem 6 procent ročně jako letos, ale bude se zvyšovat pouze o procenta tři. A dál se uvidí.

U ostatních stran jsem našel pouze obecné formulky ve smyslu bojování proti zadlužování. Za zmínku snad stojí jen TOP 09, která jako jediná strana byla ochotna nechat podrobit svůj předvolební program odborné kontrole ministra financí co by to znamenalo pro státní finance. Asi se nemá čeho bát.

Sami si při volbách uvědomte, co je pro naši ekonomiku nejlepší.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Dovolená v Řecku bude lukrativní